Legenda odchází. Mark Cavendish, britský sprinter týmu Astana, po završení rekordu v podobě pětatřiceti etapových vítězství z Tour de France, dostane jednu z posledních příležitostí k vylepšení bilance z Grande Boucle. Pro sprintery jsou v itineráři druhého a třetího závodního bloku už jen dvě etapy. Devětatřicetiletý rodák z ostrova Man dost možná ani nedojede poslední Tour de France až do velkolepého finále v Nice. „Ať už se stane cokoliv, zasluhuje obrovský respekt,“ říká Zdeněk Štybar, bývalý profesionál, který s nejlepším sprinterem planety prožil pět let v roli týmového parťáka.
„Měl jsem slzy na krajíčku, když Mark Cavendish vybojoval rekordní pětatřicáté vítězství. Prožili jsme spolu hodně věcí na kole i mimo. Velmi dobře se známe. I naše rodiny. Navíc trenér Vasilis Anastopoulos, který nyní Marka připravuje, vedl v minulosti mě. A Mark Renshaw, současný sportovní ředitel Astany, byl můj týmový kolega a v zimě jsme společně dělali licenci pro funkci sportovního ředitele.
Jednalo se o dokonalou demonstraci, že při správně složeném týmu se dá dokázat prakticky nemožná. Mark Cavendish určitě není nejrychlejší a ani není nejlepší sprinter na světě. Ale tým mu přivedl Mörköva, Balleriniho, Bola a tím uvedli Cava do klidu. Ještě měl na vysílačce Marka, který byl ve spurtech dlouho jeho poslední lead out. A všichni dohromady mu projevili obrovský respekt, protože nepochybovali, že vyhraje.
Pravděpodobnost, že Mark Cavendish vyhraje, nebyla vysoká
Pro Astanu šlo přitom o obrovský hazard. Všechno podřídili jedinému cíli. Mark mohl klidně spadnout, zranit se a bylo po všem. Nebo mohl dojet třikrát druhý. V devětatřiceti letech nebyla pravděpodobnost vítězství vysoká. Riziko bylo nepředstavitelné. A když jsem viděl, jak se trápí v první etapě…
Nepochybně Mark Cavendish hodně trpěl. Ale on je i výborný herec, což promítá i do cyklistiky. Navíc jsem věřil jeho trenérovi, který je dokonalý stratég. Má všechno spočítané. Vedl nás na Vueltě, když se Fabio Jakobsen v roce 2021 vracel po pádu na etapáku v Polsku, kdy málem přišel o život.
Tehdy vyhrál Fabio ve Španělsku tři etapy, dvakrát byl druhý a získal zelený trikot. Před každou etapou jsme měli prezentace, na nichž bylo do vteřiny spočítané, jak musíme jet, abychom Fabia dostali do cíle před limitem a současně jsme ho neuvařili pro sprinterské etapy. Fungovalo to dokonale. A stejnou strategii měli nepochybně i nyní při útoku na etapový rekord.
Zažil jsem Marka Cavendishe v Quick Stepu dvakrát. Nejprve v sezonách 2013 až 2015, a pak v letech 2021 a 2022. Nejprve šlo o období, kdy byl na absolutním vrcholu. Tehdy byl Mark Cavendish superstar cyklistiky. Podruhé přišel a budoval všechno od nuly a tým ho bral za minimální mzdu. Ale pokaždé byl obrovsky emotivní.
Po prohrané i vyhrané etapě, když odpadal i vyhrával. Dělil se o emoce, přenášel to na tým, dokázal všechny kolem sebe neuvěřitelně motivovat. Někdy byl jako dítě. Když byl Quick Stepu podruhé a začal vítězit, brečeli jsme všichni. Jestli vyhraje ještě jednou nebo ne, je úplně jedno. Zasluhuje obrovský respekt.
Biniam Girmay jede na vlně
V bitvě o zelený trikot je trošku nečekané lídrem Biniam Girmay. Je vidět, jakou roli hraje sebevědomí a psychická pohoda. Vyhrál třetí etapu, což ho nakoplo. Přijde první sprinterský dojezd a všechny porazíte? Sebevědomí vyletí a jedete na vlně.
Jako minulý rok Jasper Philipsen. Dlouho byl na Tour de France rozpačitý, ale pak vyhrál hned první sprinterskou etapu, další den slavil znovu a už lítal. Letos přijel pod velkým tlakem. Minulý rok měl ve stejné fázi tři vítězství, teď je na nule a nervozita pracuje. Navíc je vidět, že zatím ani Mathieu van der Poel neodvádí ve spurtech stejnou práci jako při minulé Tour. Byli jsme společně tři dny před startem letošního ročníku Grande Boucle na tréninku a on připomínal, že od dubna nezávodil.
Jasper Philipsen možná doplácí na vysokohorské soustředění
Pak je v první sprinterské etapě přibrzdil defekt, který měl Mathieu a už se v tom babrají. Navíc byli na vysokohorském soustředění a občas se stane, že sprinteři jsou po návratu z výšky trošku zabrždění a chvilku trvá, než se dostanou do ideální formy. Jasper v rámci přípravy absolvoval etapák v Belgii, kde jednou vyhrál. Ale spurt kdekoliv na světě a na Tour de France jsou dvě rozdílné disciplíny. Jde o neuvěřitelný tlak. O rozhodnutí v mikrosekundách.
Philipsena navíc v bitvě o zelený trikot postihla i penalizace za nebezpečný finiš v šesté etapě. Zavřel Wouta van Aerta. Jasper o něm určitě věděl a tušil, že soupeř je rychlejší, tak ho nepustil. Jde o instinkt. Nebavíme se o sekundách, ale o jejich zlomcích, kdy se člověk musí rozhodnout, jakou pojede stopu. Ti kluci se chystají na spurty půl roku a při rychlosti kolem sedmdesáti mají vše zautomatizované. Prostě mu zavřel dveře.
Ale myslím, že Wout by to udělal taky. Navíc spurty se hodně změnily. Nejde o poslední kilometr. Stres spojený s dojezdem trvá třeba posledních třicet čtyřicet kilometrů. Vpředu se tlačí týmy na celkové pořadí, spurterské vláčky. Je třeba se rozhodnout, zda pojedou na větru nebo zkusí pošetřit energii a riskovat ztrátu pozice. Je to vážně věda.“
