Je to pět let, co ho smetl při tréninku v Jihoafrické republice nákladní vůz. Cyklista Petr Vakoč tehdy unikl smrti. Měl zlomených šest obratlů, mnoho menších zranění. Podstoupil tři operace. Rok nezávodil. Teď se do země vrátí kvůli etapovému závodu horských kol Cape Epic, který bude jeho posledním v profesionální kariéře. „Je to moje poslední vrcholná akce,“ říká třicetiletý cyklista patřící do týmu Canyon Northwave.
Petře byl jste od karambolu v lednu 2018, kdy vás ještě coby jezdce silniční formace Deceuninck Quick Step srazil během tréninkového kempu nákladní vůz, v Jihoafrické republice?
Je to už pět let, ale ještě jsem se tam nevrátil. Je fakt, že Cape Epic se jede na zcela jiném místě. Tehdy se nehoda stala u Johannesburgu. Teď pojedeme v blízkosti Kapského města. Každopádně doufám, že si přivezu z Afriky lepší zážitky a změním k té zemi svůj vztah.
Jaké jsou Petře vaše ambice před premiérou na Cape Epic, který v barvách týmu Canyon Northwave pojedete ve dvojici se Švýcarem Marcem Stutzmannem?
Odstartujeme v roli podpůrné dvojice pro náš první tým Martin Stošek-Andreas Seewald. Nemám s tím problém. Z kariéry v silniční cyklistice jsem zvyklý plnit roli domestika. Absolvoval jsem v té pozici šedesát procent závodů. S Marcem nebudeme myslet na celkové pořadí. Ale chtěli bychom zkusit vyhrát etapu, pokud se naskytne příležitost. A já věřím, že nějaká šance bude.
Cape Epic je označován jako Tour de France na horských kolech. Vy jste tu skutečnou po těžkém úrazu během léta 2021 absolvoval. Zvládne vaše tělo osm dnů v kuse na horském kole?
Určitě. Moje tělo je zvyklé podávat výkon den po dni v etapových závodech. Podobný formát je přesně to, co jsem pravidelně zažíval na silnici.
Cape Epic jste měl v plánu už minulý rok, kdy jste během zimy ze silniční cyklistiky přešel do světa horských kol. Tehdy vás o účast připravila zlomená klíční kost. Ač jste měl závod stihnout, nakonec byl problém dlouhodobý.
A dodnes nikdo neví, co bylo příčinou vleklého návratu. Měl jsem tehdy měsíc, abych byl fit. Věnoval jsem rychlému návratu hodně úsilí. Problémem nebyla samotné zlomenina. Možná jsem měl skřípnutý nějaký nerv, možná tam byl vnitřní otok nebo se mi trošku hnula destička, kterou mám zpevněná záda. Obešel jsem sedm různých fyzioterapeutů, pět doktorů, ale trvalo dlouho, než jsem se mohl vrátit. Koncem července jsem pak chytil covid a zase jsem se dlouho vzpamatovával. Bylo to frustrující. Ale střední část sezony jsem si užil.
Trápil jste se hodně, když jste sledoval na dálku snažení týmových parťáků při Cape Epic?
Nejvíce bolestivé bylo, když jsme měli v průběhu sezony několikrát akci pro sponzory, kde se prezentovaly fotografie z Cape Epic. Já tam seděl, ale ve skutečnosti jsem vlastně účinkujícím nebyl. Nicméně jakmile jsem začal závodit, byl jsem úspěšný. A to bylo super.
Kontrakt jste měl na jeden rok. Jaká bude vaše budoucnost v týmu Canyon Northwave?
Jsem součástí týmu, ale jenom pro Cape Epic. Chci si splnit sen o účasti, ale pak neplánuji zbytek sezony jet. S největší pravděpodobností jde o můj poslední závod.
Dokázal jste se s vědomím, že vás čeká posledních osm dnů ostrého závodění motivovat v tréninku?
Mám za sebou klasickou zimní přípravu. Vlastně zcela stejnou jako v minulé sezoně. Troufám si tvrdit, že fyzicky jsem hodně dobře připravený. Sice nemám žádné závodní kilometry na biku, ale jel jsem ve španělské Gironě závod na gravelu a skončil sedmý. Cítím se skvěle.
Udělal jste během jednoho roku na horském kole velký posun i v technice?
Myslím, že i na tohle jsem připravený. Jeden ze dvou kempů jsme trávili s týmovými parťáky vlastně jenom na trailech.
Máte po zkušenostech z minulé sezony a mnoha letech v silničním pelotonu při vidině osmi etap Cape Epic z něčeho respekt?
Z technických pasáží a ze sjezdů. Moc si nedovedu představit, když pojedu sjezd třeba za Schurterem. Ale mám respekt celkově z Jižní Afriky. Kvůli zranění, které se mi tam stalo.
Zatímco etapy při silničních závodech startují kolem poledne, v Jihoafrické republice budete na trasu vyrážet ráno v šest. Připravoval jste se i na tuhle novinku?
Snažil jsem se nachystat zejména na počasí, což obnášelo v posledních dnech přípravu na ergometru ve vnitřním prostředí bez použití větráku. A myslím, že by to mělo fungovat. Na časné vstávání se zaměřím hned po příletu do Kapského města, aby se tělo přizpůsobilo.
Varianta, že změníte rozhodnutí a zůstane ve světe profesionální cyklistiky existuje?
Možná se moje přesvědčení během Cape Epic změní, ale nemyslím si to. S největší pravděpodobností je to skutečně poslední vrcholná akce. Já mám smlouvu jenom na Cape Epic. Ještě pojedu pár závodů na gravelu v Evropě a v Americe. Ale není to tak, že pojedu jako stoprocentní profesionál. Jen by byla škoda gravel závody nejet, když budu v top formě. Ale do dalších měsíců chci mít kolo více jako zábavu. Zaměřím se na dokončení studia psychologie. Otvírá se mi několik cest, ale na to bude čas až po Cape Epic. Teď je veškerá moje koncentrace upřená k závodění v Jihoafrické republice.
