Měl se stát strojním inženýrem. Jeho život se zdál být nalajnovaný. Jenže během studií jezdil za odpočinkem do míst, která se mu stala osudem. Když Marco Giacomello završil magisterské studium, chtěl si dopřát čas na odpočinek. Přivydělával si jako instruktor windsurfingu na jezeře Lago di Garda. A největší italské jezero jej tolik okouzlilo, že strojařina zůstala nenaplněnou kapitolou jeho života. Živí se jako cyklistický průvodce u jezera Garda, jehož okolí považuje za krásný lunapark.

 Jak se člověk stane cyklistickým průvodcem?

Měl jsem se stát inženýrem, ale dopadlo to jinak. Pocházím z města Vincenza, které leží hodinu a půl od Gardy. Když jsem si udělal řidičák, začal jsem na Gardu jezdit pravidelně. Někdy na víkend, jindy jen na otočku. Zamiloval jsem si to tady. Garda je totiž jeden velký lunapark, který mi umožnil věnovat se koníčkům na jednom místě – windsurfingu, lezení, plachtění, cyklistice. V té době hlavně horskému kolu a downhillu. Za těmito aktivitami člověk většinou jezdí na různá místa, ale na Gardě, hlavně v její severní trentinské části, najdete vše.

Ale to pořád nevysvětluje, jak se kanceláří strojírenského inženýra stanou cyklistické stezky kolem Lago di Garda.

Když jsem dokončil studia, řekl jsem si, že na chvíli zkusím ještě něco jiného a začal jsem na Gardě pracovat jako instruktor windsurfingu. Na zimu jsem jezdil učit lyžování do údolí Fassa. V roce 2008 jsem se ale na Gardu přestěhoval natrvalo. Windsurfing jsem učil osm let, pak jsem přesídlil na cyklistiku. Dnes mám firmu Ride it easy a pracuji jako cyklistický průvodce nebo bikový instruktor, byť downhillu se věnuji stále méně. Nesouhlasím se současným pojetím, o přírodě přemýšlím trochu jinak.

Marco Giacomello
Marco Giacomello, cyklistický průvodce, který vystudoval strojařinu, ale propadl kouzlu Lago di Garda.

Kdy jste se stal průvodcem a jaké vzdělání je na to v Itálii potřeba?

Guidem jsem se stal v roce 2013. Začalo to tím, že jsem si načítal knížky o místní přírodě, studoval mapy, a pak se přihlásil do kurzu a založil si firmu. V Itálii je mnoho kurzů, ale nedá se to srovnávat se vzděláváním, které absolvují lyžařští instruktoři nebo horští vůdci, na takové úrovni se to bohužel nepohybuje. Kurzy se zaměřují převážně na techniku, a to podle mě nestačí. Mohly by být ještě propracovanější a věnovat se i jiným věcem, aby měl klient jistotu, že si najímá opravdového odborníka. Ale nejvíc stejně záleží na zkušenostech každého instruktora.

Kdo jsou nejčastěji vaši klienti? Najímají si vás i čeští turisté?

Mám spoustu stálých klientů, kteří se vracejí, známe se léta a máme přátelský vztah. Nejčastěji se jedná o Němce, Italy, Belgičany, Nizozemce, ale měl jsem i české klienty. Byli to horští vůdci, velmi dobří bikeři, kteří se chtěli seznámit s okolím.

Změnila se bikové scéna od doby, kdy jste v terénu začínal jezdit?

Hodně. Například to, jak si lidé užívají jízdu na horském kole. Na začátku byla touha jezdit do hor, objevovat je a užívat si je. Teď to spíše připomíná závod, nejdůležitější je rychlost, čistá linie, o poznávání krásných míst už tady až tak moc nejde. To už není můj styl. Změnila se kola, technika jízdy, lidé si troufnou na náročnější terény.

Marco Giacomello
Marco Giacomello s klienty ve stoupání od jezera Lago di Garda na Lago di Cavedine.

Jak moc promlouvá do práce cyklistického průvodce nástup elektrokol?

Osmdesát procent klientů je na e-biku a přihlásí se na organizovanou vyjížďku. Dříve bylo velmi složité poskládat skupinu, kde lidé jeli stejným tempem, vždy byl ve skupině někdo rychlejší a pomalejší. Teď to problém není a skupina si může vyjížďku užít, všichni mají podobné tempo. Tím se moje práce zjednodušila. Když jsem v roce 2013 začínal, na e-biku jezdila dvě procenta zákazníků.

Kam nejčastěji s klienty jezdíte?

Mám rád severní část Gardy, která spadá do regionu Garda Trentino. Stezky vedou mezi vinicemi, jabloňovými sady, pod hrady zasazenými na skále, podél řeky Sarca. Rád jezdím do oblasti jezera Tenno, kde je krásná příroda i staré vesničky, v létě se tam dá plavat. Během cesty poznám, v jaké kondici lidé jsou a mohu trasu snadno přeplánovat či zkrátit, anebo naopak prodloužit, vybrat zastávky podle jejich zájmu. A když se jedná o stálé klienty, které znám, nabízím jim složitější výšlapy na Monte Velo, Monte Baldo… V okolí Gardy je strašně moc možností a alternativ. Kolo má velkou výhodu, za hodinu jste v úplně jiném světě. Od jezera jedete mezi palmami, olivovníky, stromky s kiwi do hor. Své nejoblíbenější trasy jsem shrnul v průvodci MTB North Garda, který nabízí 54 vyjížděk a dá se tady koupit.

Marco Giacomello
Marco Giacomello se skupinou klientů nad jezerem Lago di Garda.

Silniční cyklisté průvodce nevyhledávají?

Velmi málo. V hotelu jsem jim připravil tři trasy různé obtížnosti, které si mohou stáhnout do mobilu a vyrazit. Garda je plná silničních cyklistů, ale jejich výlet se dá dobře naplánovat. A ať jedete kamkoliv, bude to krásné. Je možné vyrazit po cyklostezkách, ale také po silnicích. V nejhorším případě se vrátíte stejnou cestou. V terénu na horském kole to tak jednoduché není. Snadněji se ztratíte, zmizí vám signál, cesta nemusí pokračovat dál nebo může být moc těžká. Když člověk jede s někým, kdo prostředí zná, více si užije přírodu a okolní prostředí. Průvodce vám pomůže najít správnou cestu, koho baví historie nebo geologie, ukáže vám zajímavá místa, a pak vás navede do vinařství. Nebo vymyslí jinou zastávku, kde může skupina oslavit krásný výlet.

Sezona na Gardě končí na konci října. Co budete dělat v zimě?

Pracovat jako lyžařský instruktor. Chtěl bych do lyžařského střediska Carezza nebo na Seiser Alm.