Budu jezdit s Fignonem, těšil se Škoda! Soudruzi jeho ambice rozmetali

Autor: We Love Cycling

Byla to opojná představa. Nedalo se jí ubránit. „Budu jezdit po boku vítěze Tour de France,“ honilo se hlavou v polovině osmdesátých let minulého století jednomu z nejlepších cyklistů planety. Byl jím československý reprezentant Jiří Škoda, jehož právě zvolili nejlepším amatérem světa a dostal nabídku na přestup k profesionálům. A hned do týmu, v jehož barvách jezdil král dvou ročníků Grande Boucle.

„Byl jsem nadšený. Úplně mě to pohltilo,“ vzpomíná šestašedesátiletý Škoda na konec čtyřiaosmdesátého roku. Tehdy za ním přiletěla do Prahy delegace významné oděvní společnosti, která měla pod patronací vyhlašování nejlepšího amatérského cyklisty planety. Byla to velká sláva. A pro tehdejší režim obrovské vyznamenání, když prvně v historii tuzemský cyklista dosáhl tak prestižního ocenění.

„V osmadvaceti jsem byl na vrcholu. Doma už na zlepšení nebyl prostor. Chtěl jsem zkusit, zda obstojím s nejlepšími,“ vypravuje Škoda. „Maloval jsem si to v nejlepších barvách, to se ví,“ přiznává nyní už s úsměvem.

Co jste dokázal pro naši socialistickou vlast?

Škoda si s myšlenkou na přestup pohrával od roku 1980, kdy získal olympijskou medaili v Moskvě. A když o dva roky později polský cyklistický fenomén Czeslaw Lang prolomil bariéru a přestoupil do profesionálního italského týmu Gis Gelati, ambice českého závodníka ještě vzrostly.

Jenže přestup do zahraničí byl podmíněn souhlasem režimu. Škoda si tudíž domluvil schůzku s tehdejším předsedou ČSTV Himlem. Na jednání mířil plný optimismu. „Rychle jsem vystřízlivěl,“ posteskne si i s odstupem desítek let. „Himl mě uzemnil. Slyším to jako dnes. Soudruhu Škodo, co jste pro naši socialistickou vlast dosáhl? Ještě jste nic nedokázal!“

Naděje zhasly ve dvou větách. Sbohem Fignone! Sbohem Tour de France! Sbohem profesionální scéno!

„Úplně mě to zlomilo. Jezdil jsem dál, ale chyběl mi drive. Vzali mi chuť. Měl jsem si uvědomit, že Polsko bylo liberálnější, proto dostal Lang zelenou, zatímco já budu mít stoprocentně smůlu. A protože jsem měl rodinu, na emigraci nebylo pomyšlení,“ vysvětluje Škoda.

Sen o závodění po boku Fignona vzal za své. „Byla to prostě taková doba. Když se někdo učil německy nebo anglicky, hned byl podezřelý. Kontrarozvědka se bála, aby takoví přičinliví studenti náhodou při závodech nezdrhli. Takže za snahu byl mnohdy závodník „odměněn“ stažením z nominace,“ popisuje absurditu doby Škoda.

Itálie mu připravila šok

Z křivdy způsobené režimem se dokázal vzchopit. Měl skvělou výkonnost. A tak se ve dvaatřiceti letech přeci jen dočkal přestupu k profesionálům. Jako první československý cyklista. „Při jednom z rozhovorů jsem pak popsal materiální zabezpečení v novém působišti. A novináři doma následně dostali zákaz se mnou pořizovat interview,“ směje se Škoda.

Jiří Škoda v roce 1982 v dresu československé reprezentace. Foto: profimedia
Jiří Škoda v roce 1982 v dresu československé reprezentace. Foto: profimedia

Když totiž dorazil za italským týmem EcoFlam, byl doslova zavalen vybavením. Tři kola, kufr plný dresů, kalhot, ponožek, rukaviček. Samozřejmě v rozličném provedení pro případ špatného počasí. Nemluvě o kvalitě. „Čuměl jsem s otevřenou hubou,“ popisuje. Při premiéře na Giru 1987 pak oslnil devatenáctým místem. Byl nejlepším z týmu Eco Flam. A druhý v tehdejší soutěži nováčků.

V pelotonu Tour de France se však kvůli komunistickému režimu nikdy neobjevil. Až nyní v karavaně Škoda Auto. „Každý rok u televize Tour de France hltám. Teď jsem přímo v dění. Je pro mě pocta, že jsem díky Škoda Auto mohl nasát atmosféru. Udělal jsem osobní zkušenost s Girem. Ale Tour je ještě o level jinde,“ kvituje s povděkem Škoda.

Jiří Škoda

Narozen 27. března 1956. Začínal v roce 1970 ve Favoritu Brno, v polovině sedmdesátých let přešel do Dukly. Na olympijských hrách 1980 v Moskvě vybojoval spolu s Alipi Kostadinovem, Michalem Klasou a Vlastiborem Konečným bronzovou medaili v silničním závodě družstev.  Mistr ČR mezi jednotlivci a v časovce družstev v roce 1983. V letech 1977 – 78 a 1981 – 86 startoval v Závodě míru, v pořadí jednotlivců byl při své premiéře čtvrtý, následující rok 1978 a poté i v roce 1985 pátý.

V etapovém závodě Tour de l’Avenir byl v roce 1980 čtvrtý a  v roce 1984 obsadil 2. místo. V roce 1984 vyhlášen nejlepším amatérským cyklistou světa. Vyhlášen Králem cyklistiky 1980.  Vítěz závodů Kolem Slovenska (3x) a Kolem Turecka.  První český cyklista mezi profesionály, přestoupil v roce 1987 do italského týmu EcoFlam. První český cyklista na italském Giru, kde při debutu v roce 1987 dojel devatenáctý.  V roce 1984 dostal nabídku od týmu SystemU, jehož dres oblékal vítěz Tour de France Laurent Fignon.