Při mapování technologií používaných při výrobě současných přileb se může zdát, že cyklistická helma je tou nejsložitější věcí na světě. Její úkol je přitom směšně jednoduchý – co nejméně překážet a jednoho smolného dne se správným způsobem rozbít.

 Pod pojmem „nepřekážet“ si většinou představíme dobře padnoucí vnitřní tvar, nízkou hmotnost, maximální odvětrání a líbivý design. K tomu se do konstrukce promítají specifika disciplíny – silnice, časovka, cross counry, trail, enduro, sjezd, ulice města… Představu o komfortu získáme vyzkoušením, o vhodnosti modelu pro konkrétní disciplínu napoví katalog či prodavač. My se nyní podíváme na přilbu trochu jiným pohledem a zkusíme nastínit podstatu její funkce.

Jasné zadání

Základní funkcí helmy při pádu je rozložení a pohlcení části energie nárazu deformací vlastního materiálu. Toto poškození může být zjevné, ale i skryté, což je důvod, proč by se přilba měla po každém pádu preventivně vyměnit. Pro pohlcení energie se tradičně používá pěnový polystyren (EPS), který exceluje nízkou hmotností, snadnou tvarovatelností a pro výrobce také nízkou cenou.

Mnoho zákazníků si však klade otázku, zda několik dekád používaný materiál není překonaný. Odpověď většiny výrobců zní, že nikoli – i s polystyrenem se dá čarovat například použitím různých hustot materiálu. Je totiž efektivnější použít hustší EPS pro pohlcení větších energií a lehčí pro malé energie.

Výrobci tak mohou vytvářet uvnitř helmy různé zóny, například tvrdý polystyren použít v oblasti čela a temene a měkčí na spáncích. Stejně tak se lze pomocí různých hustot materiálu pokusit rozkládat či „odklánět“ energie nárazu. Použití různých typů polystyrenu výrobce obvykle popisuje jako Multi-density EPS technology a podobně.

V hlavní roli polykarbonát

Obecnou nevýhodou polystyrenu je křehkost, kvůli níž by se přilba při prvním nárazu rozletěla na kusy. Proto bývá polystyren vstřikován do hladké polykarbonátové skořepiny. Tato technologie se běžně označuje jako In-Mold (případně double či triple In-Mold). Na rozdíl od lepení používaného v dřevních dobách tak vzniká strukturálně odolný celek, který drží pohromadě i po nárazu a zároveň zabraňuje proniknutí ostrých předmětů. Polykarbonát má však ještě jeden důležitý význam – při pádu snižuje tření mezi přilbou a podkladem a tím omezuje rotační síly. Roli zde hraje i tvar přilby – čím kulatější a s méně výstupky, tím lépe.

Cyklistická helma a její rozvrstvení z hlediska maximální bezpečnosti.
Cyklistická helma a její rozvrstvení z hlediska maximální bezpečnosti.

Především u lehkých top modelů s velkými větracími otvory bývá někdy strukturální pevnost posílena vnitřní kostrou z aramidu, karbonu nebo jiného odolného materiálu. Díky výztuze může být helma vzdušnější a lehčí bez kompromisu v oblasti bezpečnosti.

Ochranná moderna

Na pozici EPS se však tlačí další nové materiály, jimiž se výrobci snaží posunout vlastnosti přileb. Prvním komerčně rozšířeným materiálem tohoto druhu se stal Koroyd – typicky zelené plastové trubičky uspořádané do struktury plástve. V principu podobný materiál označovaný jako Wavecel ve svých přilbách od roku 2019 používá i značka Bontrager.

Cyklistická helma se systémem Koroyd.
Cyklistická helma se systémem Koroyd.

A můžeme očekávat, že obdobných technologií v budoucnosti ještě přibude, protože možnosti „programování“ vlastností jsou tu v podstatě nekonečné. Značky využívající zmíněné alternativní absorbéry energie deklarují i mnohonásobné zlepšení vlastností přilby v laboratorních testech. U těchto materiálů se někdy zmiňuje také schopnost omezovat rotační síly, které jsou aktuálně velmi populárním tématem.

Skutečný pád, šance pro Mips

Z kola většinou nepadáme na místě, ale v rychlosti, takže při kontaktu hlavy se zemí vzniká moment síly, který hlavu rotuje, což zvětšuje riziko poškození mozku. Proti tomuto jevu přirozeně působí uložení mozku v tekutině, pohyb pokožky vůči lebce, ale třeba i vlasů vůči přilbě. Výrobci přileb však přišli na způsob, jak několik dalších milimetrů volnosti přidat – dovnitř přilby umístili tenkou plastovou vložku, která se může pohybovat o zhruba 10–15 mm vůči korpusu.

Cyklistická přilba a detailně zakreslený systém Mips.
Cyklistická helma a detailně zakreslené fungování systému Mips.

Tato technologie se ukázala jako geniální, protože pro výrobce nepředstavuje doplnění vložky významné navýšení nákladů, zato zákazník za pocit bezpečí vždy rád připlatí. Spokojenost tedy panuje na obou stranách. Systém Mips tak používá drtivá většina výrobců, dokonce se vyvinuly různé podoby této technologie. Některé značky vyrazily při omezování rotačních sil vlastní cestou, obecně však platí, že dražší přilby jsou některým řešením zmenšujícím rotační síly vybavené.

Takže kterou?

Vyplatí se tedy investovat do přilby se systémem Mips? Je „plástev“ lepší než polystyren? Nabídne přilba s vnitřní kostrou vyšší míru ochrany než ta bez ní? Na podobné otázky je těžké odpovědět.

Všechny helmy na trhu prošly testy definovanými normou, avšak benefity zmíněných technologií jsou pod rozlišovací úrovní těchto testů. A kvalitních nezávislých srovnání je stále jako šafránu.

Pořízením drahé technologiemi našlapané přilby určitě neuděláte chybu – získáte maximální pohodlí, nejspíš i trochu bezpečí navíc a zároveň vylepšíte svůj status v komunitě. Pokud se vám ale nechce investovat do top modelů, nebojte se dostupnějších provedení. Už v ceně okolo tisíce korun dnes koupíte moderně tvarované In-Mold helmy, které při pádu obstojí.

Obecně je důležitější vhodně zvolený typ přilby ve vztahu k disciplíně, správná velikost a dobré nastavení upínacího systému než logo výrobce či použitá technologie.