Petr Vakoč doufá, že sezona 2020 poznamenaná pandemií koronaviru, zůstane do budoucna jen jakýmsi mementem a příští rok už se bude závodit normálně. „Jiný scénář zatím v hlavě nemám, i když to může být ze dne na den zase všechno jinak. Já jsem typ cyklisty, který potřebuje co nejvíc závodů. Když je program nacpaný do tří měsíců, tak mi to moc nesedí,“ říká 28letý závodník stáje Alpecin-Fenix v exkluzivním rozhovoru pro We Love Cycling.
Právě je s týmem na prvním soustředění ve španělském Benicassimu a začíná řešit novou sezonu, v níž jeho stáj bude automaticky dostávat pozvánky na všechny World Tour závody včetně Grand Tour, protože opanovala žebříček druhodivizních celků. Takže by Petra neměly minout královny klasik nebo třeba Tour de France po boku největší hvězdy Mathieu van der Poela.
Jak si první soustředění užíváte?
Všechno je zatím super. Je tu příjemné počasí, od Canynonu jsme dostali nová kola, která jsou fakt parádní, a jízda na nich je úžasná. Málokdy se stává, že bych měl už po první jízdě na novém kole tak skvělé pocity.
Tým Alpecin-Fenix se posílil, co říkáte na nové akvizice?
Věřím, že budeme silnější. Letos jsme nastavili laťku hodně vysoko a s novými posilami bychom to měli ještě vylepšit, i když to nebude snadné. Přišel třeba Silvan Dillier, což je podobný typ závodníka jako já, výborný klasikář. Jasper Philipsen je mladý Belgičan, který letos vyhrál etapu na Vueltě, a je velkým příslibem. Ale i další kluci, co přišli, by měli kvalitu ještě zvednout. Mám z toho opravdu super pocit.
Petře, jaké to vlastně je, být v týmu, kde se v podstatě vše točí kolem van der Poela?
Je to výjimečný závodník a říkám, že je daleko lepší mít ho v týmu, než závodit proti němu.
Ale borec jeho kalibru bude asi na klasiky pokaždé hlavním lídrem. A vy na těchto závodech máte také nemalé ambice.
To je pravda, plán A bude vždycky Mathieu. Ale já nemám strach, že bych nedostal prostor. Když závodů bude hodně, určitě budu mít někdy volnou ruku. Klasiky jsou nevyzpytatelné. Mathieuho už si hlídají všichni favorité v každém závodě a někdo s ním musí co nejdéle zůstat. No, a když přijde šance, tak se dá zaútočit. Určitě to není tak, že bych se musel v každém závodě obětovat. Když jsem byl v Quick-Stepu, tak lídrů na klasiky bylo ještě víc.
Jaký je vlastně van der Poel? Mění se, když každým rokem stoupá jeho kredit?
Lidi, co ho znají dlouho, říkají, že je klidnější. Za mě je to pořád takový ten správný živel, který je plný energie a je s ním spousta legrace. Ať už při tréninku nebo třeba u stolu při večeři. Nemáte pocit, že se bavíte s člověkem, který vyhrál desítky závodů. Je to pořád kluk, který se baví tím, co dělá a sláva se na něm nijak zvlášť nepodepisuje. Neříkám, že je vyloženě skromný, ale rozhodně nemá manýry hvězdy.
Pokud to sezona dovolí, v roce 2021 chce jet cyklokros, silnici a na horském kole bojovat o zlato na OH. Je v jeho silách vše zvládnout?
Nemám o něj strach. Letos měl tu sezonu odpočinkovější, nejel žádné bikové závody. Myslím, že mu to pomůže. Určitě je v jeho silách náročný program zvládat. Neříkám, že pořád. Jestli se na něm našlapaný kalendář podepíše, tak možná za pět let, ale teď to pro něj nebude problém.
Už víte, co bude prioritou sezony 2021 pro vás?
Detailní program budeme řešit během pár dní. Předpokládám, že se mimo Evropu závodit nezačne, tak bych rád zahájil sezonu v únoru na Etoile de Bességes ve Francii, pak bych rád jel Andalusii a následně klasiky, které bychom měli absolvovat všechny. Počítám s tím, že bych jel kostkové i ty ardenské. Zvládnout se to určitě dá, když má člověk formu. Počítám, že budu mít podobný program jako Mathieu. Dál bude záležet, jestli pojedeme Paříž-Nice nebo Tirreno. Jeden z těch závodů bych taky rád zkusil.
A co Grand Tour? Měli byste mít garantovanou účast na všech…
Je to tak, že si závody budeme vybírat. Není možné, abychom jeli úplně všechny. Na to nemáme tolik závodníků a bylo by to na hraně i po stránce logistiky a vybavení. Určitě bychom měli jet Tour de France, kde bych rád startoval. A jestli k tomu přibude třeba ještě Giro, to se dozvíme brzy. Samozřejmě bude záležet, jak se sezona bude vyvíjet a jestli nenastanou nějaká další omezení či překládání závodů jako letos.
Věříte, že po letošním programu našlapaném kvůli pandemii koronaviru do stovky dnů bude sezona 2021 normální?
Snad se to už vyblbnulo… Zatím si nic jiného nepřipouštím. Ale člověk nikdy neví. Letos to fakt bylo na palici. Doteď mám asi pětadvacet testů na covid-19…
Jsou závodníci, kteří se s našlapaným programem vypořádali lépe, jiní se spíš trápili. Jak jste to měl vy?
Rozhodně mi to úplně nesedlo a nenaplnilo moje očekávání. Hlavně v úvodu sezony. Bylo vidět, že postrádám závodní kilometry, zlepšoval jsem se pomalu. První měsíc trvalo, než jsem se do toho dostal, konec už byl dobrý. Vážím si 6. místa na Paříž-Tours, kde jsem do poslední chvíle byl ve hře o vítězství. A byl jsem spokojen i s etapákem Kolem Lucemburska a Flandrami, které Mathieu vyhrál. Poprvé jsem byl součástí vítězství na klasikářském Monumentu. A moc jsem si to užíval. Na Flandry jsem se těšil od prvního roku, co jsem přišel k profíkům. A teď jsem je konečně jel.
Stihl jste si po náročném programu odpočinout?
Měl jsem necelý měsíc volno, z toho dva týdny úplně bez kola. Všechno sice zavřeli, ale já na poslední chvíli stihl s kamarádem odletět na Krétu. Užil jsem si tam dva týdny pohody. Nebylo to na celodenní válení na pláži, ale koupat se dalo. Koupil jsem si dokonce neopren, abych ve vodě vydržel déle a mohl jsem i šnorchlovat a potápět se na nádech. Kromě toho se tam dá krásně i chodit po horách, takže to byl takový aktivní odpočinek. Po návratu domů už jsem se začal vozit na horském kole a před prvním soustředěním jsem se ještě zastavil na pár dnů v Andoře a absolvoval tam několik tréninků.
Proč právě Andorra? Připravujete se tam hodně často…
Přijde mi jako ideální místo na trénink. Mám tam dlouhodobě pronajatý apartmán. Stejně jako spousta dalších cyklistů. Já jsem v La Massaně. Skoro mým sousedem je Dan Martin, kousek vedle bydlí Julian Alaphilippe, Carlos Verona, Rohan Dennis, Pavel Sivakov, Simon Clarke, Jack Haig… Plno lidí zase bydlí přes kopec ve vyšší výšce jako třeba Tao Geoghegan Hart, Robert Gesink nebo George Bennett.
Kdy se do Andorry vrátíte?
Chtěl bych to udělat stejně jako v předchozích letech. Poletím ze soustředění ve Španělsku domů, pak si dáme v Praze klasické české Vánoce s rodinou a vším, co k tomu patří. Už jsem vyřešil i dárky, byť tedy na poslední chvíli… A do Andorry bych chtěl odletět po pár dnech, přičemž rodina by na konec roku přijela za mnou. Ale bude záležet na omezeních kvůli pandemii.
