Tour de France: kanibal Merckx jako neomezený vládce! (1970)

Autor: Radek Malina

Přijížděl jako hlavní favorit. Pan Nepřemožitelný v nejlepší formě. Ještě lepší než před rokem. Během jara prakticky nepoznal chuť poážky. A tak nikdo nepochyboval, že Tour de France 1970 bude jedním velkým galapředstavením muže jménem Eddy Merckx. Kanibala z Belgie, který si dělal zálusk na druhý triumf v řadě. Navíc toužil jako třetí v historii vybojoval double Giro-Tour.

Ano, přesně tak. Pětadvacetiletý borec oblékající dres formace Faema chtěl navázat na Fausta Coppiho a Jacquese Anquetila, kteří se jako jediní mohli pyšnit triumfy během jediné sezony na Giru a následně i Tour de France.

Nepřemožitelný byl už na jaře

I proto se Merckx vrhnul do závodění hned od prvních jarních dnů, kdy vyhrál Coppa Agostini. A následně ukazoval, jaký je nenasyta. V březnu vyhrál Col San Martino a etapák Paříž-Nice. V dubnu ovládl klasiku Gent-Wevelgem, pak etapové klání Kolem Belgie, následně slavné klasiky Paříž-Roubaix a Valonský šíp. Na přelomu května a června pak opanoval italské Giro.

Šlo však jen o předehru velké show, která měla následovat při vrcholu roku. Při Tour de France 1970! Jen jediný z šestaosmdesáti akreditovaných novinářů netipoval Merckxe do první pětice v konečném účtování. Jeho hlavními soupeři měli být Ocaňa, Thévenet a Poulidor.

Kanibal Eddy Merckx na trase Tour de France 1970. Foto: profimedia
Kanibal Eddy Merckx na trase cyklistického závodu Tour de France 1970. Foto: profimedia

Merckx dorazil jako obhájce žlutého trikotu, ale rovněž jako král bodovací soutěže, vrchařské soutěže, soutěže bojovnosti i soutěže kombinace. Tak obrovská byla jeho dominance v předchozím ročníku. Organizátoři doufali, že nic podobného se opakovat nebude. Vždyť pro fanoušky i sponzory není nic horšího než tak omračující vláda jediného muže.

Merckx však opanoval hned úvodní individuální časovku. Když Ital Zilioli, týmový parťák Merckxe, ovládl třetí etapu po úniku, byl Kanibal notně vytočený. „Proč jste dovolili Ziliolimu ukrást mi žlutý dres,“ zlobil se na sportovního ředitele Merckx ač ztrácel jen několik málo vteřin.

Na Mont Ventoux omdlel vyčerpáním

A když měl Zilioli v šesté etapě defekt, neplatila žádná pravidla pelotonu. Ač šlo o průběžného lídra závodu, nikdo z parťáků mu nenabídl vlastní kolo, nikdo z parťáků s ním nezůstal, aby následně společně stíhali peloton. Merckx byl důležitější. A po etapě skočil do žlutého trikotu.

Eddy Merckx ve žlutém trikotu lídra nejslavnějšího cyklistického závodu Tour de France 1970 Foto: profimedia
Eddy Merckx ve žlutém trikotu lídra nejslavnějšího cyklistického závodu Tour de France 1970 Foto: profimedia

Merckx pak vyhrál ještě šest etap. V horách neustále zvyšoval náskok v čele závodu. Když omračujícím způsobem vyhrál etapu s dojezdem na Mont Ventoux, byl tak vyčerpaný, že při rozhovorech s novináři ztratil vědomí. V Pyrenejích sice trpěl žaludečními problémy, ale vítězství si vzít nenechal.

Celkem ovládl při Tour de France 1970 osm etap, čímž vyrovnal rekord Staré dámy. Přesně třiačtyřicet let, od sezony 1937, jej držel Francouz Guy Lapebie. Merckx se navíc mohl pochlubit triumfem v týmové časovce.

Zoetemelk ztratil 12 minut, Petterson čtvrt hodiny

Jeho dominance byla zdrcující. Druhý Joop Zoetemelk z Nizozemska ztratil 12 minut a 41 vteřin. Třetí Gösta Pettersson ze Švédska dokonce 15 minut 54 vteřin. A experti se shodují, že náskok Merckxe mohl být ještě větší, jenže Merckx kromě časovek v osmi klasických etapách vůbec neútočil.

Tedy až na poslední časovku, kdy chtěl ukázat, že to právě on, Kanibal, je králem pelotonu. „Bylo to tak nebezpečné. Plné ostrých zatáček, navíc na mokré silnici. Chvěl jsem se, protože jsem se bál pádu. A pak jsem se začal bát, že ztratím vítězství,“ vyprávěl Merckx.

Ale triumf neztratil. Ba právě naopak. Adrenalin ho hnal za vítězstvím v poslední třiadvacáté etapě, jímž pečetil celkový triumf. Navíc byl na nejvyšším stupni i při předávání puntíkatého dresu (nejlepší vrchař), bílého dresu (soutěž kombinace) a při vyhlašování největšího bojovníka.

Organizátoři Tour de France v čele s ředitelem Félixem Lévitanem byli tak zděšení dominancí jediného muže, že začali řešit změny pravidel. Už nechtěli další spektakulární představení Merckxe a jeho formace. Řešil se návrat k soutěžím národního týmů.

Pro nejbližší ročník však došlo jen ke snížení individuálních časovek z pěti na dvě. Merckxe však nezastavili. Vyhrál Tour de France 1971 i 1972, v roce 1974 pak zkompletoval jedinečnou sbírku pěti absolutních triumfů a potvrdil pozici legendy.

Další Tour de France Retro v sérii

Všechny články ze Tour de France Retroérie