Zatímco sedlo se stalo předmětem věčných disputací, nad volbou správného typu rukojetí se většina cyklistů příliš nepozastavuje. I tady ale existuje mnoho různých provedení, i gripy se podílejí na dobrém pocitu z jízdy.
Z technického hlediska je volba rukojetí snadnou disciplínou – konce řídítek mají standardizovaný průměr, takže můžete na kolo nasadit prakticky jakékoli. Liší se pouze způsobem upnutí.
Existují typy, anglicky nazývané lock on, které se montují prostřednictvím stahovacích objímek. Grip má plastovou základnu, která se snadno nasune na řídítka a zajistí jednou či dvěma objímkami. Výhoda tohoto řešení spočívá ve snadné montáži i demontáži, to v případě, že je potřebujete z řídítek sundat a následně znovu použít. Při kvalitním provedení bývají také imunní vůči protáčení. Nevýhodou je vyšší hmotnost a někomu také mohou vadit hrany objímek.
Rukojeti, které se na řídítkách nezajišťují šroubky či červíky, drží tedy jen díky tření materiálů, je někdy obtížnější nasadit. Obvykle pomůže při montáži navlhčit řídítka a grip alkoholem (používá se například čistič na okna), který se po chvíli odpaří a rukojeť se přestane protáčet. Jak ale materiál stárne, může se protáčení opět objevit. To je obvyklý neduh „bezobjímkové“ konstrukce. Výhodou je nízká hmotnost a absence hran objímek na okrajích a většinou také dostupnější cena. Záleží na preferencích každého jezdce, zda tyto plusy převáží výhody objímek.
Rozměry gripu
Standardní délka gripu se pohybuje okolo 130 mm, výrazně kratší modely jsou určené pro kombinaci s řadicí otočnou rukojetí nebo pro dětská kola. Zajímavější je to s průměrem. Tady někteří výrobci zohledňují velikost ruky nebo zvyklosti jezdce a nabízí své modely v různých průměrech. Logika velí, že větší ruka žádá tlustší grip, menší ruka vyžaduje tenčí.
Do výběru ale může zasáhnout i pocit – více materiálu mezi dlaní a řídítky přinese více komfortu, ale méně citu při ovládání kola. V první řadě tedy záleží, co jezdci nejlépe padne do ruky. Většina prodávaných gripů se pohybuje mezi 28 a 34 mm, nejobvyklejší průměr je 30 nebo 32 mm.
Je nepravděpodobné, že by dívce s malou rukou vyhovovaly široké gripy, ale mnoho jezdců s velkou dlaní sahá po tenkých gripech z důvodu lepšího pocitu při vedení kola.
Kruhový průřez versus anatomické tvarování
Vedle klasických typů s kruhovým průřezem jsou populární gripy anatomicky tvarované. U některých je toto tvarování jen naznačené, například místo kruhu je průřez oválný nebo jinak drobně upravený.
Jiné rukojeti jsou na první pohled výrazně ploché – směrem k jezdci směřuje „ploutvička“. V obou případech je smyslem poskytnout ruce lepší oporu a rozložit tlak působící na dlaně na větší plochu. Při správném nastavení navíc brání nezdravému propadávání zápěstí. Díky většímu množství materiálu tyto gripy také lépe tlumí vibrace. Mnoha cyklistům pomohly od brnění prstů a jiných potíží.
Výrazně anatomický tvar však uživatele odsuzuje k jedinému úchopu, což odrazuje sportovně zaměřené jezdce vyžadující určitou variabilitu. Dalším handicapem bývá vyšší hmotnost. Anatomicky tvarované rukojeti si tedy oblíbili ti, pro něž je maximum komfortu hlavní metou.
Materiál a vzorek
Tradičním materiálem pro výrobu gripů je pryž. Některé značky se na svých produktech snaží kombinovat různé typy materiálu pro detailní vyladění vlastností – například jádro je vytvořeno z tvrdší gumy pro vyšší stabilitu, v určitých zónách je použit materiál s lepší schopností tlumit vibrace nebo s lepšími protiskluzovými vlastnostmi.
Různé materiály se kombinují s různým dezénem povrchu. Při volbě vzorku rukojeti zvažte, zda jezdíte v rukavicích nebo bez nich – hluboké bloky v kombinaci s tvrdší směsí mohou být při jízdě bez rukavic nepříjemné.
V opozici k sofistikovaným konstrukcím stojí prostá řešení – dříve to byla neoprenová pěna, v posledních letech vládne silikon. Jednoduché kulaté gripy vyrobené z materiálu na bázi silikonu se staly hitem. Aktuálně je používá devět z deseti „profíků“ na MTB kolbištích a rozhodně je lze doporučit i hobby jezdcům.
Hlavní výhodou je výborná schopnost tlumit vibrace v kombinaci se zachováním „citu pro kolo“, bonusem je nízká hmotnost, na dotek velmi příjemný povrch a široká paleta barev. Kdo silikon jednou zkusil, většinou rád přivře oči nad jeho vyšší cenou, lehce obtížnější montáží a náchylností k poškození.
Realita na pultech
Po čem tedy v bikeshopu sáhnout? Jezdíte-li na kole málo, bez ambic lámat rekordy a vždy v rukavicích, postačí vám obyčejné pryžové rukojeti z levnější kategorie.
Usedáte-li za řídítka častěji, připlaťte si za objímkové provedení a klidně vyzkoušejte i anatomické tvarování. K němu se také budou upínat naděje jezdců trpících problémy s dlaněmi či prsty.
Existují výrobci dlouhodobě specializovaní na ergonomii v cyklistice, ti nabízí mnoho různých tvarů i velikostí, aby vyhověli každé ruce i disciplíně. Asi nejdále jsou v tomto směru německé značky Ergon a SQlab.
A nakonec je tu již zmíněný silikon – i silikonové gripy stojí za vyzkoušení a nemusíte být zrovna mistry světa v XCO či maratonu.
