Čaroděj první kategorie! Sir Bradley Wiggins, šampion Tour, oslavil jubileum

Autor: Marek Novotný

Legendy nestárnou. Ani takový cyklistický kouzelník, jakým bezesporu byl Sir Bradley Wiggins, ale kalendář neošálí a včera oslavil čtyřicítku. Připomeňte si s We Love Cycling největší okamžiky superkariéry rodáka z Flander, který povýšil britskou cyklistiku na královskou úroveň.

Wiggův otec Gary byl australský profesionální cyklista. Je ale klidně možné, že budoucího krále dráhy i silnice formoval i genius loci belgického Gentu, kde se ryšavý závodník 28. dubna 1980 narodil. Manželství Wigginsových se však brzy rozpadlo a od dvou let vyrůstala příští ikona britského sportu v Londýně.

Cyklistika Wigginse poprvé oslovila během olympiády v Barceloně v roce 1992, kde jej uchvátil triumf Chrise Boardmana. V ten samý rok dvanáctiletý ryšavý klučina absolvoval první závod a  učiteli výtvarné výchovy odvážně sdělil, že jednou vyhraje olympijské hry a oblékne žlutý trikot na Tour. Závodně se věnoval jak silnici, tak dráze a v osmnácti se stal juniorským mistrem světa ve stíhačce.

Uchvácen triumfem Chrise Boardmana

Profesionálním silničářem se stal Wiggins v roce 2001, kdy se upsal týmu Lindy McCartneyové, naplno se ale asfaltu začal věnovat až později. Na přelomu tisíciletí sbíral hlavně dráhařské vavříny. V roce 2000 na olympijských hrách v Sydney vybojoval bronz v týmové stíhačce a na podzim bral ve stejné disciplíně stříbro na MS.

Světové zlato ze stíhačky v roce 2003 předznamenalo Wigginsův heroický výkon na olympiádě v Aténách, kde získal zlato v individuální stíhačce, stříbro v týmovém stíhacím závodu a bronz v madisonu, kde dokázal smazat výraznou ztrátu po pádu svého parťáka Roba Haylese. Po čtyřiceti letech se tak stal prvním Britem, jenž přivezl tři medaile z jedněch her, a na sklonku roku 2004 byl z rukou královny dekorován Řádem britského impéria.

Mezi elitou debutoval na italském Giru

V sezoně následujících po olympijských bitvách v Sydney se Wigginsův zájem přenesl na silnici, byť debut mezi elitou na Grand Tour si odbyl už o dva roky dříve na Giru. V roce 2006 absolvoval svou premiérovou Tour de France (124. místo) a o rok později se na Staré dámě blýskl sto devadesát kilometrů dlouhým sólo únikem v šesté etapě.

Jeho výkony ale zastínil pozitivní dopingový nález týmového kolegy Cristiana Moreniho po šestnácté etapě. Wiggins poté teatrálně vyhodil týmové vybavení do koše na letišti se slovy, že už se v barvách Cofidisu nikdy neukáže, což se naplnilo v lednu příštího roku nástupem do stáje T-Mobile.

Britská královna Alžběta II. a Bradley Wiggins, vítěz Tour de France 2012, s manželkou Catherine. Foto: profimedia
Britská královna Alžběta II. a Bradley Wiggins, vítěz Tour de France 2012, s manželkou Catherine. Foto: profimedia

Britský hrdina pak rok 2008 opět pozlatil na dráze. Na olympiádě v Pekingu – na kterou se připravil mj. na Giru – bral zlato v individuální i týmové časovce, stejně jako na MS v Manchesteru, kde navíc dominoval i v madisonu. O rok později pak poprvé zazářil na Tour, když třítýdenní martyrium dokončil na čtvrtém místě, resp. třetím po vyškrtnutí Lance Armstronga z výsledkových listin.

V roce 2010 se Wiggins upsal novému týmu Sky, který se zavázal vydobýt historicky první britský titul na Tour de France. Premiérová účast na Tour ale skončila zklamáním. Wiggins nedokázal najít formu a v celkovém pořadí skončil až ve třetí desítce. Následující ročník vypadal  nadějněji: Wiggo si dojel pro triumf v generálce Dauphiné, snahu na Tour ale ukončil pád v sedmé etapě a zlomená klíční kost. V září přesto dokázal dojet Vueltu na třetím místě a předložil odvážný plán absolvovat během následujícího léta Tour i silniční olympijský závod.

Zápis v Guinessově knize rekordů

Nejslavnější sezonu kariéry Wiggins odstartoval triumfem v závodu Paříž-Nice, poté jako první Brit ovládl Kolem Romandie, přidal celkové vítězství na Dauphiné a na start Tour přijel jako jeden z velkých favoritů. Do žlutého se oblékl po sedmé etapě a v roli celkového lídra dojel až do Paříže. Úsilí týmu Sky tak slavilo úspěch už po dvou letech fungování.

Bradley Wiggins ve žlutém trikotu lídra Tour de France. Foto: profimedia
Bradley Wiggins ve žlutém trikotu lídra Tour de France. Foto: profimedia

Na olympijských hrách v Londýně Wiggins skončil 103. v silničním závodě, časovku ale vyhrál a se sedmi medailemi se stal nejúspěšnějším britským olympionikem v historii – byť jej záhy poté dorovnal další legendární dráhař Chris Hoy. Současně se Wiggo dočkal zápisu v Guinessově knize rekordů jako první cyklista v historii, který v jednom roce vyhrál Tour a olympijské zlato. A nebylo překvapením, že se na konci roku dočkal od královny povýšení do rytířského stavu.

V roli lídra jej nahradil Chris Froome

V následující sezoně převzal roli lídra pro Tour v týmu Sky Chris Froome a Wiggins se soustředil na Giro, ze závodu ale odstoupil kvůli infekci dýchacích cest. O rok později se s týmem Sky rozešel a začal se koncentrovat na své poslední olympijské vystoupení v Riu de Janeiro. Ještě předtím ale stačil získat premiérový světový titul v silniční časovce a na dráze vytvořil světový rekord v hodinovce (54,526 km), který držel až do loňského roku.

Rok 2016 Wigginsovu hvězdnou kariéru orámoval. Na dráhovém MS ovládl s Markem Cavendishem madison a přidal stříbro v týmové stíhačce. A na hrách v Riu udělal v týmovém sprintu zlatou tečku pátým olympijských triumfem.

Přestože v předchozích letech Wiggins projevil zájem vydržet až do olympiády v Tokiu, na konci roku 2016 poněkud překvapivě oznámil, že končí. I tak se ale Sir Wiggo rozloučil jako jedna z největších postav britského sportu. Tak všechno nejlepší!