Jeho výkony berou dech. Tadej Pogačar nyní prozradil některá data, která ze slovinského lídra UAE Emirates XRG dělají výjimečného cyklistu. V dokumentu Anatomy of G.O.A.T. tvůrci ze stanic Eurosport a TNT Sports kombinují dosud nezveřejněná biometrická data ze senzorů WHOOP s výpověďmi sportovních vědců, bývalých šampionů i Pogačarových nejbližších. A jde o ohromující údaje…
Podle některých předběžných údajů je klidová tepová frekvence slovinského šampiona 38 tepů za minutu, což je číslo podstatně nižší než 59 tepů za minutu, které Whoop používá jako referenční hodnotu pro muže jeho věku.
Žádný z parťáků se nepřibližuje
Průměrná klidová tepová frekvence šesti dalších 27letých jezdců v týmu UAE Team Emirates-XRG je 42 tepů za minutu. To znamená, že Pogačarova klidová tepová frekvence je o čtyři tepy za minutu nižší než u jeho týmových kolegů. Tento rozdíl je v souladu s vysokou úrovní kardiovaskulární adaptace na vytrvalostní trénink. U elitních sportovců dokáže srdce s každým úderem pumpovat větší objem krve, což jim umožňuje udržovat dostatečný srdeční výdej při nižší klidové tepové frekvenci.
„Při jedné z mých účastí na Lutychu si Tadej Pogačar jen tak šlapal, přičemž podával výkon přes 400 wattů. Přijel ke mně a začal si povídat. Říkal jsem si: ‚Kamaráde, teď opravdu nemůžu mluvit, musím se soustředit, abych ten kopec vyjel co nejlépe.‘ On má ale oproti mně rozhodně jeden nebo dva rychlostní stupně navíc. O tom není pochyb,“ prohlásil Geraint Thomas, vítěz Tour de France 2018.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Druhým pozoruhodným faktem je variabilita srdeční frekvence (HRV), která je 100 milisekund, oproti průměrným hodnotám kolem 80 milisekund zaznamenaným u kolegů použitých ve srovnání.
Variabilita srdeční frekvence (HRV) měří časové variace mezi po sobě jdoucími srdečními tepy a poskytuje informace o regulaci autonomního nervového systému. Ve sportovním monitorování se používá k pozorování, jak tělo reaguje na trénink, stres a regenerační procesy.
Variabilita tepové frekvence (HRV) 100 milisekund je vysoká a odpovídá profilu vrcholového vytrvalostního sportovce. Tato proměnná má však významnou individuální složku a nelze ji interpretovat jako přímé měřítko výkonu, VO2max nebo schopnosti vyhrávat závody.
Pogačar při Tour spal víc než jindy
Lidé, kteří mají Whoop na starosti, shledávají obzvláště pozoruhodné chování v pravidelnosti Pogačarova odpočinku. Během Tour de France v roce 2026 zaznamenal slovinský jezdec 84 procent konzistenci spánku, což je metrika, která hodnotí pravidelnost času ulehnutí do postele a vstávání. Za zmínku stojí, že Pogacar, stejně jako zbytek týmu, používal každý den chytrou postel ke sledování a přizpůsobování svého prostředí.
Podle výzkumníků zapojených do dokumentu žádný z analyzovaných jezdců týmu SAE Emirates-XRG tohoto čísla během závodu nedosáhl. Většina se pohybovala mezi 70 a 80 procenty. Nejpřekvapivějším zjištěním však bylo, že Pogačar během samotné soutěže prodloužil dobu spánku.
Před Tour spal přibližně sedm hodin denně, zatímco během tří týdnů závodu spal kolem osmi hodin. Zdá se, že Pogačar dokáže udržet obzvláště stabilní režim i při nárůstu závodní zátěže. Sám cyklista přikládá důležitost relativně jednoduchým aspektům, jako je správná večeře, odpočinek a organizace dalšího rána.

V dokumentu se objevuje i jeho bývalý trenér Iñigo San Millán, který zdůrazňuje výsledky různých metabolických testů. Vysvětluje, že některé ukazatele týkající se antioxidačních procesů a regenerace jasně umístily slovinského cyklistu před ostatní sportovce, kteří byli použiti jako referenční bod.
Přestože jsou Pogačarovy údaje ve srovnání s běžnou populací výjimečné, jejich uvedení do kontextu s jinými profesionálními cyklisty jejich interpretaci výrazně mění. Nejviditelnějším příkladem je Mathieu van der Poel, který také spolupracuje se společností Whoop. Nizozemský cyklista zaznamenal minimálně 34 tepů za minutu a průměrnou HRV přes 200 milisekund, což je více než dvojnásobek oproti Slovinci.
Nizozemský cyklista uznal, že jeho vysoká variabilita tepové frekvence by mohla částečně souviset s genetikou, ačkoli také poukázal na důležitost fyzické zdatnosti. Vysvětlil, že klidová tepová frekvence a HRV jsou dva ukazatele, kterým věnuje největší pozornost, aby mohl sledovat svou fyzickou kondici a doplňovat své vlastní pocity.
Jsou Slovincova data výjimečná?
Srovnání ukazuje, že Pogačarovy hodnoty, ačkoli jsou velmi dobré, nejsou v rámci elity světové cyklistiky nutně mimořádné. Je však důležité poznamenat, že Van der Poelových 34 tepů za minutu představuje jeho nejnižší zaznamenanou tepovou frekvenci, nikoli jeho obvyklý průměr 38. Navíc variabilita tepové frekvence (HRV) 200 neznamená, že má dvojnásobnou regenerační kapacitu než cyklista s HRV 100.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Velmi nízká klidová tepová frekvence obvykle souvisí s dobrou adaptací na aerobní trénink, ale roli hrají i genetické, individuální a fyziologické faktory. Něco podobného se děje s HRV. Ačkoli je obecně pozitivní udržovat si vysoké hodnoty ve srovnání s obvyklým referenčním rozmezím, její interpretace závisí na věku, genetice, stavu zotavení a podmínkách měření.
Proto HRV 200 milisekund automaticky neznamená, že je Van der Poel lépe připraveným cyklistou než Pogačar, stejně jako klidová tepová frekvence Slovince 38 sama o sobě nevysvětluje jeho převahu v Grand Tour.
Ve skutečnosti jsou tyto metriky obzvláště užitečné při dlouhodobé analýze, kdy se porovnávají data od stejného sportovce v různých obdobích, aby se identifikovaly změny v jeho regeneraci nebo reakci na tréninkovou zátěž.

Výkon v soutěži závisí na mnoha dalších schopnostech, včetně udržitelného výkonu, maximální spotřeby kyslíku, metabolické účinnosti, odolnosti vůči nahromaděné únavě a schopnosti opakovat vysoce intenzivní úsilí.
Nová data z Whoop potvrzují, že Pogačar vykazuje fyziologické adaptace typické pro výjimečného vytrvalostního sportovce, ale také ukazují, že žádný z těchto ukazatelů jednotlivě nemůže vysvětlit jeho dominanci.
Snad nejzajímavějším aspektem předběžných informací není jeho 38 tepů za minutu ani HRV (variabilita srdeční frekvence) za 100 milisekund, ale jeho schopnost udržet si a dokonce zlepšit odpočinek během tak náročné soutěže, jako je Tour de France.


