Pár let dozadu by taková představa vzbuzovala přinejmenším nedůvěru. Čínské kolo? Jasně, za zlomek ceny, ale kdo ví, co ten karbon vydrží. A svěřit mu život při sjezdu šedesátkou? Jenže časy se mění. Mají se tudíž tradiční výrobci kol začít bát?
Čínské značky dávno nejsou jen anonymními dodavateli rámů pro západní výrobce a jejich výrobky už také nelze automaticky odsunout do škatulky levných kompromisů. Naopak: začínají se stále hlasitěji hlásit o slovo přímo v profesionálním pelotonu. A tradiční cyklistické velmoci mají důvod zbystřit.
Po desetiletí patřil svět špičkových silničních kol především evropským a americkým značkám. Specialized, Trek, Pinarello, Colnago nebo Bianchi vybudovaly nejen silné postavení na trhu, ale taky něco, co se nedá jednoduše vyrobit: závodní historii, prestiž a pověst značek, na jejichž kolech se vyhrávají největší závody světa. Když se řekne profesionální silniční kolo, většině fanoušků se zkrátka vybaví právě některé z těchto jmen.
Jenže čínští výrobci už nechtějí zůstat v pozadí. Dlouho fungovali především jako výrobní základna pro zavedené západní společnosti, případně jako zdroj levnějších alternativ, které si cyklisté objednávali přímo z Asie. Teď se stále častěji prosazují pod vlastními logy, investují do vývoje, budují distribuční sítě a především se snaží dostat tam, kde se reputace cyklistických značek tvoří nejlépe: do profesionálního závodění.
Nejviditelnějším příkladem je XDS, respektive její výkonnostní značka X-Lab, která se dostala do World Tour minulou sezonu prostřednictvím týmu XDS Astana. Čínské kolo najednou nebylo exotickou zajímavostí na startovní čáře, ale součástí nejvyšší úrovně silniční cyklistiky.
Další značkou, která se objevuje v profesionálním prostředí, je Quick Pro spojovaná s baskickým týmem Euskaltel–Euskadi. Svou pozici si buduje také Winspace, zatímco Pardus se chystá na výraznější vstup do evropského profesionálního pelotonu prostřednictvím týmu TotalEnergies v sezoně 2027.
A pak jsou tu jména, která jste možná ještě neslyšeli, ale to se nejspíš brzy změní: Seka, Elves, Sava, Yoeleo, Ican… Ne všichni výrobci mají potvrzené profesionální partnerství, rozhodně ale patří mezi značky, které se snaží proniknout do segmentu výkonnostních karbonových kol a oslovit cyklisty hledající alternativu k tradičním výrobcům.
Kolik si výrobci účtují za jméno?
A tím se dostáváme k otázce, která může být pro tradiční výrobce nepříjemnější než samotná přítomnost čínských kol v profesionálním pelotonu. Kolik vlastně platíme za samotný výrobek a kolik za tu nálepku, která je umístěná na rám?
Čínští výrobci dokážou nabídnout materiál za ceny, které mohou být oproti zavedeným konkurentům výrazně příznivější. Pro cyklistu, kterého škrtí rozpočet a nechce za kolo utratit tolik jako ze ojeté auto, je to pochopitelně lákavá alternativa. Pokud dostane za podstatně méně peněz srovnatelně vybavené kolo, proč by měl automaticky sáhnout po zavedeném evropském nebo americkém jménu?
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jenže odpověď tak jednoduchá není. Vývoj, aerodynamika, materiálové know-how, kontrola kvality i dostupnost servisu – to všechno se promítá do konečné ceny. Značka s dlouhou historií neprodává jen karbon a komponenty, ale i důvěru, že za svým výrobkem bude stát.
Představme si teď malý experiment. Tadej Pogačar přijede do Paříže jako vítěz Tour de France, jenže místo kola některé z tradičních prestižních značek bude mít pod sebou čínský speciál. Změnilo by to váš pohled na čínská kola? A co kdyby na něm Jonas Vingegaard vyhrál Giro nebo Vueltu?
Symbolika takového vítězství by byla obrovská. Najednou by se možná z kola, které ještě včera někdo považoval za levnou alternativu, stal předmět zájmu. Protože jestli profesionální závodníci dokážou na určitém stroji vyhrávat největší závody, argument o jeho nedostatečné výkonnosti se obhajuje podstatně hůř.
A co vy? Svěřili byste svůj další silniční speciál čínské značce, nebo zůstáváte věrní zavedeným výrobcům? A která z čínských značek má podle vás největší potenciál stát se novým globálním hráčem?