Děsivější a mnohem dramatičtější následky, než kdokoliv tušil. Tadej Pogačar, lídr UAE Emirates XRG, vybojoval bitvu, která přesahovala všechny dosavadní zkušenosti. Vůbec přitom nesedl na kolo a nemusel jedinkrát šlápnout do pedálů. Nejlepší cyklista planety po děsivém karambolu na španělské Vueltě nedokázal sám zvládnout ani osobní hygienu. Bojoval s depresemi. „Můžu být rád, že žiju,“ prohlásil v otevřené zpovědi slovinský cyklista.
Pětinásobný šampion Tour de France už se znovu pustil do tréninku. Kontrolní vyšetření ve Slovinsku přitom odhalilo, že následky pádu při španělské Vueltě byly mnohem vážnější. Prvotní vyšetření bezprostředně po pádu totiž neodhalilo zlomeninu dvou hrudních obratlů T1 a T2.
„Všichni říkají, že jsem měl štěstí. Čím více mluvíte s lidmi, tím víc si uvědomujete, jak vážné takové zranění je. Stačí si o něm něco vyhledat. Není to žádná legrace. Upřímně, je trochu děsivé na to pomyslet. Takže jsem šťastný, že žiju a stojím na vlastních nohách,“ uvedl Tadej Pogačar v obsáhlém rozhovoru pro server The Athletic. „Kdo to sám zažil nebo zná někoho, kdo měl zlomené obratle, ten ví, jak je to vážné. Bylo to zvláštní – v místě zlomeniny jsem vlastně ani necítil velkou bolest, soustředil jsem se spíš na tu klíční kost.“
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Pro americký sportovní web slovinský cyklista odhalil skutečnou vážnost zranění a následků pádu z osmé etapy španělské Vuelty. Tým totiž po nehodně zveřejnil, že jeho hlavní hvězda utrpěla otřes mozku, zlomeninu klíční kosti a zlomeninu sedmého krčního obratle C7. „Až v polovině října při magnetické rezonanci ve Slovinsku mi lékaři zjistili, že zlomené byly ještě další dva obratle. V tu chvíli jsem byl vážně rád, že jsem nestartoval na mistrovství Evropy, přestože jsem po účasti moc toužil. Vždyť se jelo jen pár kilometrů od domu mých rodičů, kde jsem strávil hodiny tréninkem a znal dokonale každý kousek silnice,“ usmál se hořce Tadej Pogačar.
Psychicky byl Pogačar úplně na dně
Fyzická zranění představovala pouze jednu část problému. První týdny po nehodě byly pro dvojnásobného mistra světa mimořádně náročné po psychické stránce. Člověk, který je běžně zvyklý mít svůj život pod kontrolou a přesně vědět, co musí udělat pro další vítězství, najednou nezvládal ani obyčejné každodenní činnosti.
„Když jsem čekal na operaci, dva dny jsem ležel v posteli a nemohl nic dělat. Člověk pak prostě lituje sám sebe. Po operaci jsem byl opravdu skleslý. A další dva týdny byly skutečně špatné. Byl jsem na dně. Úplně na dně. Byl jsem v depresi,“ přiznal Tadej Pogačar.
„Myslel jsem, že po operaci už to bude dobré. Ale ve skutečnosti mi s hygienou musel pomáhat týmový lékař. Sám jsem se nemohl ani osprchovat. Jakmile jsem se postavil nebo sklonil hlavu, zatočila se mi hlava. Byl jsem úplně mimo a bylo to hrozně těžké.“
Návrat na kolo jako úleva
Zásadní zlom nastal ve chvíli, kdy Tadej Pogačar mohl znovu zahájit alespoň omezenou fyzickou aktivitu. Každodenní návštěvy fyzioterapeuta a první pohyb na kole mu pomáhaly nejen s tělesnou rekonvalescencí, ale také s návratem psychické pohody. „Když jsem začal jezdit na trenažéru, cítil jsem se lépe. I psychicky. Ale byl to každodenní boj. Některé dny jsem chtěl dělat všechno, jiné dny absolutně nic,“ vyprávěl.
V aplikaci Whoop sledoval svoje fyziologická data a vyhlížel jakékoli známky zlepšení. „První čtyři nebo pět dní v nemocnici jsem měl skóre regenerace ve žlutých hodnotách, ale variabilita srdeční frekvence i samotná tepová frekvence byly opravdu příšerné. Další čtyři či pět dní bylo skóre regenerace dokonce v červených číslech. Celé dny jsem jen ležel na gauči a nic nedělal. Celé čtyři týdny se mi nedařilo dostat zpátky do zelených hodnot – teprve když jsem se mohl vrátit k tréninku a pohybu, všechno se vrátilo do normálu.“
Dnes už je situace výrazně příznivější. Pogačar znovu jezdí na kole, běhá a plave. Nepociťuje žádné výrazné obtíže a postupně se vrací k běžnému tréninkovému režimu. Zkušenost z Vuelty v něm ale zanechala hlubokou stopu.
Neřešte ponožky, vzkázal UCI
Strach z případné další nehody změnil také jeho pohled na bezpečnost profesionální cyklistiky. Pogačar upozorňuje, že rychlosti v pelotonu neustále rostou, zatímco příprava některých závodních tratí podle něj nedrží s vývojem krok.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Slovinský šampion proto vyzývá organizátory, aby věnovali mnohem větší pozornost bezpečnosti závodníků. Problematické jsou podle něj nerovnosti na silnicích, výmoly, zpomalovací prahy nebo kruhové objezdy. „Je potřeba udělat spoustu věcí. Ale rozhodně nemluvím o měření výšky ponožek nebo šířky řídítek ze strany komisařů UCI. Myslím, že bychom měli věnovat mnohem větší pozornost jiným aspektům,“ zkritizoval přístup Mezinárodní cyklistické unie (UCI).
Pogačar se nyní soustředí především na návrat do špičkové formy. Po týdnech bolesti, nejistoty a psychického vyčerpání je pro něj současný stav velkým vítězstvím. Tentokrát bez cílové pásky, bez trofeje a bez potlesku fanoušků. Jen s vědomím, že měl obrovské štěstí a dostal šanci vrátit se zpátky na kolo.