Tlačenice jako v balíku před dojezdem etapy je na uvolněný trůn pro mistra světa v silniční cyklistice. Slovinec Tadej Pogačar po zranění nebude útočit na třetí duhový dres v řadě. Kdo ovládne bitvu, kterou uvidí poslední zářijovou neděli kanadský Montreal. „Vybral bych pět jmen, mezi nimiž v mém případě existuje jeden žhavý favorit. A možná to překvapivě není Remco Evenepoel,“ říká Zdeněk Štybar, ambasador Škoda We Love Cycling a bývalý profesionál.
„Adeptů na zlato je určitě víc. Když jsem si ale pořádně prošel aktuální formu, poslední výsledky a přiřadil si okruh, který nachystal Montreal pro bitvu o duhový dres, vychází mi pět maximálně šest jmen.
Nejžhavějším favoritem je pro většinu expertů i fanoušků Remco Evenepoel. Po Tour de France se chystal na mistrovství světa a označil šampionát za vrchol druhé poloviny sezony. Časovku zajel neskutečně. Vyhrál s absolutní dominancí a čtvrtý duhový dres v řadě za boj s chronometrem získal zaslouženě. Najet na čtyřiceti kilometrech téměř minutu není snadné. Rozdíl na druhého Itala Gannu byl vážně ohromující.
Remco si určitě uvědomuje, že pokud chce zlato z hromadného závodu, musí přijet do cíle sám a zbavit se všech soupeřů, včetně krajana Wouta van Aerta. Když si vezmu porci 273 kilometrů a převýšení 3578 metrů, očekávám skupinu, z níž se bude sprintovat o vítězství. Bez Tadeje Pogačara bude závod jiný. Hodně taktický. Nemyslím si, že rozhodující nástup se odehraje třeba sto kilometrů před cílem. Impozantní zlaté sólo dlouhé desítky kilometrů neuvidíme. Na to bych si klidně vsadil.
Úchvatné sólo jako test formy pro duhový dres?
Trošku stranou pozornosti zůstává Mathieu van der Poel. Možná i záměrně vyhlašuje, že okruh je pro něj příliš těžký. Ale kdo zaznamenal jeho úchvatné sólo v páté etapě závodu Kolem Lucemburska, nemůže pochybovat o jeho skvělé formě. Jel 175 kilometrů sám pro vítězství. Montreal z hlediska náročnosti pro něj bude trošku hraniční, ale jestliže zvládnul takové sólo sám na větru bez jediného vystřídání a s převýšením přes dva tisíce metrů, patří mezi žhavé adepty na duhový dres.
Myslím, že nešlo o kalkulaci směrem k mistrovství světa. Třeba v případě Wouta van Aerta si dokážu představit, že by mu tým řekl, že v rámci tréninku potřebuje čtyři hodiny intenzity, aby spotřeboval všechen glykogen a vypnul se. Ale Mathieu van der Poel to bere jako hru. Nasadí tempomat v rozmezí 400 až 450 wattů a jede. Není moc cyklistů schopných jet stejně. Myslím, že podobné bláznivé kousky jsou důvod, proč ještě dělá cyklistiku. Kdyby únik nedotáhl, všichni by říkali, jakou blbost udělal. Ale i tohle je pro něj challenge. Protože v okamžiku, kdy vyhrál, se absolutně umocní hrdinský efekt.
Pro mě je však největší favorit Wout van Aert. Prožil neskutečnou Vueltu a Montreal absolvuje v obrovské formě. Dokonce si myslím, že má životní formu. Vyhrál dvě etapy, zelený dres, soutěž o největšího bojovníka, dotáhl Brennana k pěti výhrám. Když si promítnu adepty na zlato, v mých očích je na tom Wout van Aert nejlépe.
Myslím, že bude klíčovým mužem pro druhou taktickou variantu Belgie, kterou je hromadný dojezd. Podle mého předpokladu bude Belgie hrát na nástup Remca Evenepoela pár desítek kilometrů před cílem nebo dojezd skupiny, při němž bude lídr Wout van Aert. Jakmile se naplní druhá varianta, bude mít Wout obrovskou výhodu, protože kdyby jel vpředu Evenepoel, nebude muset tahat a podílet se na tempu. Ušetří spoustu sil.
Klidně se může stát, že ve finále bude Remco Evenepoel paradoxně nejdůležitějším článkem závodu, na jehož konci bude mít Wout van Aert duhový dres. Ani jeden z nich si nemůže dovolit taktickou chybu. A Remco si moc dobře uvědomuje, že kdyby se dojíždělo ve skupině a on by zkušenějšímu krajanovi nepomohl, celá Belgie ho sežere. Montreal už je pár týdnů hlavním tématem nejen sportovních rubrik.
Tajný adept? Zlatý hoch z cross country
Určitě mezi skutečné uchazeče na zlato patří i Paul Seixas z Francie a Isaac del Toro z Mexika. Paul Seixas zajel skvělou časovku na mistrovství světa. Třetí příčka byla ohromujícím výkonem. Obě kanadské jednorázoky před mistrovství světa jel výborně, když obsadil ve velké konkurenci sedmnáctou příčku v Quebecu a druhou příčku v Montrealu. Má skvělou formu. A Isaac? Montreal si velmi dobře zmapoval vítězstvím v jednorázovce týden před startem šampionátu. Šestou příčku v časovce bych v jeho podání označil za senzaci. Drží si fantastickou formu od Tour de France. Je na skvělé úrovni, nebude svázán žádnými týmový úkoly.
A pak trošku stranou vnímání zůstává Tom Pidcock. Má skvělou formu, což ukazoval při závodech na horských kolech, kde slavil titul mistra světa v cross country. Při kanadských jednorázovkách dojel čtvrtý a šestý. Vyhrál v Itálii GP Industria & Artigianato. A maximálně mu sedí pozice, kdy s ním vůbec nikdo nepočítá. Jeho jméno jsem snad kromě britských webů u jiných expertů při kalkulacích, kdo získá duhový dres, nezaznamenal.“