Deset let čekání a tvrdé práce přetavil v životní sen! Enric Mas ovládl španělskou Vueltu. V jednatřiceti letech se zbavil nálepky věčného uchazeče o titul, co nikdy nevyhraje.
„Poprvé v životě zažívám takové pocity. A je to naprosto neuvěřitelné,“ rozplýval se rodák z Mallorky se slzami v očích, když se Vuelta 2026 stala jeho kořistí. Enric Mas vozil rudý dres od deváté etapy, do níž nenastoupil po pádu v předchozím dějství fenomén Tadej Pogačar. Španělský mazák se příležitosti chopil a ukazoval sebevědomí. Věděl, že nabídnou možnost nesmí promarnit.
Enric Mas je rodákem z Mallorky, který zdokonaloval dovednosti v Nadaci Alberta Contadora, kde upoutal pozornost samotného šampiona…
Kariéru odstartoval v Klein Constantia
Kariéru odstartoval v sezoně 2016 v týmu Klein Constantia, což byl český výběr, jenž by v dnešní cyklistice nesl označení jako development sestava formace Quick Step.
Sportovními řediteli české kontinentální družiny tehdy byli René Andrle a Pavel Padrnos, na soupisce pak mimo jiných figurovali čeští závodníci Michal Schlegel, Roman Lehký a František Sisr.
Tehdy Enric Mas v dresu české sestavy vyhrál druhou etapu na Vuelta Alentejo, kde následně slavil celkové prvenství a vyhrál i soutěž o nejlepšího mladíka a bodovací soutěž. Pak zaujal čtvrtým místem ve vrchařské soutěži na Závodu míru do 23 let, vzápětí dominoval celkovému pořadí etapové bitvy Tour de Savoie Mont Blanc, kde byl rovněž nejlepším mladíkem a také vládcem bodovací soutěže. Při Giro Ciclistico della Valle d’Aosta Mont Blanc byl celkově druhý. Sezonu uzavřel dvěma nedokončenými závody. Nejprve odstoupil v druhé etapě z East Bohemia Tour, následně vzdal Piccolo Giro di Lombardia.
O rok později debutoval ve World Tour. A v sezoně 2018 v pouhých třiadvaceti letech vyhrál etapu na Vueltě, kde bral celkově druhé místo za Simonem Yatesem. Vuelta pak viděla rodáka z Mallorky třikrát na stupních vítězů. V letech 2021 a 2022 byl znovu druhý, v roce 2024 třetí.
To už byl lídrem Movistaru, kde podepsal kontrakt v lednu 2020. Stal se jedničkou španělské sestavy v boji o Grand Tour. Titul mu však unikal. Na Tour de France byl nejlépe pátý v roce 2020, o rok později finišoval šestý.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Příběh, který Enric Mass psal, rozhodně nebyl přímočarý. Vždy, když se zdálo, že je připraven zaútočit na vysněný velký triumf, přišly pády, odstoupení či fyzické problémy. Po Tour de France 2025 musel na operaci se zánětem žil. Následně strávil měsíce bez závodů. A návrat v letošním roce rozhodně nebyl nijak oslnivý, natož aby opravňoval jezdce Movistaru pomýšlet na triumf z Grand Tour.
Utnul španělské čekání
Na Vueltu dorazil bez fanfár. Ale ještě, když byl přítomen Tadej Pogačar z UAE Emirates XRG, ukázal Enric Mas, že bude zřejmě nejlepším z „běžných smrtelníků“. Když Slovinec spadnul, domácí lídr oslnil. Vyhrál horské dějství s dojezdem na Alto de Atana, což bylo teprve jeho druhé etapové vítězství na Grand Tour v kariéře.V horách pak okouzloval sebejistým výkonem. A v časovce ukázal obrovskou morální sílu, když nepodlehl obrovskému tlaku. A Vuelta se stala jeho kořistí.
„Podařilo se mi objevit znovu radost z utrpení,“ shrnul cestu k celkovému vítězství Enric Mas.
Utnul čekání španělské cyklistiky na celkového vítěze Grand Tour. Vždyť domácí cyklista nevyhrál Vueltu od dob Alberta Contadora v roce 2014. A některou z Grand Tour naposledy vyhrál pro Španělsko rovněž Alberto Contador v roce 2015. Samotný Movistar pak čekal na titul z Grand Tour deset let. Naposledy totiž Nairo Quintana dominoval v roce 2016 na Vueltě.
„Po tolika výsledcích na stupních vítězů v konečném pořadí některé z Grand Tour jsem snil, že jednou zajistím pro Movistar vítězství. Konečně jsem to splnil,“ ulevil si Enric Mas, když bylo jasné, že Vuelta 2026 je definitivně jeho.