Je mistrem řemesla. Fenoménem, o němž básní nejen sportovní svět. Kvůli výjimečnosti je často označován jako mimozemšťan. A přece španělská Vuelta v osmém dějství zažila nevídanou věc: Tadej Pogačar spadnul. Následky byl hrozivé. Otřes mozku, zlomená klíční kost, zlomený krční obratel. Šampion ze závodu odstoupil a sen o zkompletování vítězství ze všech Grand Tour musí zatím oželet. Jak se mohlo stát, že lídr v červeném jde k zemi? A proč ho věrní domestici neochránili?
Zdeněk Štybar, vítěz etapy na Tour de France i španělské Vueltě, který třikrát vybojoval zlato v cyklokrosu a kolo ovládá jako málokdo v pelotonu, má o důvodech pádu jasno. A jednoznačný názor ambasador Škoda We Love Cycling zaujímá i k programu, který by měl Tadej Pogačar absolvovat po úspěšné pondělní operaci.
Karamboly se mu vyhýbaly
„Směřoval k vítězství. Je nezpochybnitelné, že Tadej Pogačar by Vueltu vyhrál. Na výkonnost by ho nikdo ze startovního pole neporazil. Vyhrál tři etapy a přidal by další vítězství. Stačila sekunda nepozornosti a všechno je pryč. Přitom byl bezkonkurenční. Ale v tom je cyklistika brutální. Nevybírá si mezi lídrem a domestikem. Kdyby spadnul kdokoliv jiný, vůbec nikdo by ten kámen ležící na silnici neřešil. Nicméně je to Tadej, který nepadá.
Hodně se mu karamboly vyhýbaly. Ustál okamžik na Tour de France, kde šel k zemi Jonas Vingegaard na kruhovém objezdu. Tenhle okamžik považuji za umělecké dílo Pogačara, protože mohl ztratit celou Tour. Ale ukázal, jak mistrovsky ovládá kolo. A to je vlastně odpověď na to, proč Vuelta viděla jeho pád.
Dva dny před osudným pádem se snažil dostat pod tlak Enrica Mase ve sjezdu, protože věděl, že lídr Movistaru není dobrý sjezdař. A přitom udělal chybu. Zvláštní, protože Tadej Pogačar chyby nedělá.
Rozhodně nelze vinit jeho domestiky. Nemají s tím pádem nic společného, nejde o jejich chybu. Tohle si musí závoďák ohlídat sám. Nikdo to za něj neudělá.
Viděl jsem video z pádu několikrát. Získal jsem dojem, že není čerstvý po Tour de France. Měl strašně náročnou sezonu. Všude, kde závodil, jel pro vítězství. Byl určitě unavený psychicky i fyzicky. Neříkám vyčerpaný, ale unavený. Člověk pak udělá snadno chybu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Pokud něco leží na silnici nebo je tam nějaká překážka, peloton si ukazuje. Křičí se. Ale Tadej Pogačar to v daný moment nezvládl. Domestici se mohou uřvat, ale daný okamžik je jen o závodníkovi.
Tadej věděl, že je Vuelta rozhodnutá
Jedno vím jistě. Na Tour de France by nespadnul. Proč? Protože od okamžiku, kdy měl žlutý dres, jel jeho tým pořád na špici. A pokud náhodou ne, tak se jelo tak brutální tempo, že byl peloton natažený v lajně. Vuelta a jeho nešťastná nehoda byla souhrou špatných náhod. Určitě věděl, že je závod rozhodnutý, což se stoprocentně podepsalo. Když má závodník na celkové pořadí už v prvním týdnu tak luxusní náskok a uvědomuje si, že nemá konkurenci, určitě není maximálně koncentrovaný.
V okamžiku pádu se jelo po široké cestě vysoké tempo. Kluci z UAE se tam trošku schovali. Nebyli úplně vpředu. Na prvních deseti pozicích. Jde o logickou věc, protože jako lídr nechceš ždímat svoje kluky v rovinaté etapě. Nechat je tahat tempo a kontrolovat závod, když je den pro sprintery. Dáš jim volno. Samotný Tadej Pogačar byl trošku zašitý. Možná klábosil s klukem vedle sebe. Možná sáhnul pro jídlo do kapsy. Nebo pro bidon.
Protože kdyby byl stoprocentně koncentrovaný a viděl kámen klidně na poslední chvíli, přeskočil by ho. On je na kole neuvěřitelný. Má brilantní techniku. Kolo dokonale ovládá. Má cit, o němž se většině pelotonu jenom zdá. Kdyby spadnul Primož Roglič, lídr Red Bull Bora Hansgrohe, řekli bychom si: OK, je to další Primožův pád. Nebo Jay Vine? Další karambol. Tadej Pogačar by při maximální koncentraci udělal bunny hop a ještě by si v cíli ze situace dělal legraci.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jedna sekunda vše změnila. Zkoušel nasednou na kolo, což je automatická reakce. Každý závodník má zakódované, že se musí dostat do sedla. A pak teprve řeší následky pádu. Kontroluje, kde krvácí, co ho bolí. Jenom když to vážně nejde, nejede. A to byl případ Tadeje.
Je po operaci. Měl otřes mozku, zlomenou klíční kost a zlomený krční obratel. Tým zatím neoznámil, že jeho sezona skončila. Ale troufám si tvrdit, že je to skoro stoprocentní. Dvakrát v řadě byl mistr světa. Letos vyhrál San Remo, Flandry a Lutych. Nepotřebuje nic riskovat. Kdyby měl zlomenou v uvozovkách jenom klíční kost, tak by mistrovství světa i mistrovství Evropy téměř jistě absolvoval. Ale otřes mozku vše staví do jiné roviny. Dříve se to bralo na lehkou váhu. Ale dnes jsou jasně předepsané protokoly.
Myslím, že vedení UAE Emirates si velmi dobře uvědomuje, co pro ně Tadej Pogačar představuje. Co pro ně vyhrál. A co pro ně ještě vyhraje. Takže velmi pravděpodobně s nějakou časovou prodlevou oznámí, že si dá pět týdnů bez kola, aby zregeneroval a v listopadu začne s tréninkem. A v příští sezoně se vrátí stejně silný. Nebo ještě silnější“
Foto: A.S.O./Toni Baixauli