Byl by to unikát! Pět vítězství ze španělské Grand Tour! Už 22. srpna startuje Vuelta. A Primož Roglič, slovinský lídr Red Bull Bora Hansgrohe, se postaví na start s cílem dokázat něco, co před ním nesvedl nikdo. Slovinský matador nyní sdílí čtyři vítězné ročníky s Robertem Herasem. Ale pět triumfů…
Bohužel, tak jako všichni cyklisté dneška, má Slovinec jeden problém. Nemůžeme před startem závodu, zvlášť ne toho třítýdenního, o komkoli tvrdit, že je jasný vítěz. Nemůžeme. Snad s jedinou výjimkou – Tadejem Pogačarem.
Roglič a Pogačar? Speciální vztah
Taky fenomén současnosti poslal na Vueltu svoji přihlášku a vyrazí pro poslední grandtourovou fajfku. Protože jak Giro, tak Tour už ve sbírce má. S případným – čti skoro jistým – vítězstvím v Madridu by tak na 9 členů rozšířil exkluzivní klub těch, kterým patří růžový, žlutý i červený dres. A Tadej přece nikdy nikam nejede jen pro účast. Ten jede zvítězit.
Mají spolu speciální vztah. Na jedné straně muž, který Slovinsku naplno představil silniční cyklistiku. Na druhé ten, který se stal národní ikonou. A který – právě ve chvíli, kdy měl Primož Roglič v roce 2020 žlutý dres takřka v kapse – svého krajana, soupeře, ale současně kamaráda zdeptal horskou časovkou na Planinu krásných dívek.
Tím začala Pogačarova éra proložená roky, kdy vládl Jonas Vingegaard. Na orla Rogliče, toho někdejšího letce na lyžích, už se nikdy nemělo dostat. Jenže ono se dostalo. Na Vueltě. Na poslední a možná trochu neprávem odstrkované Grand Tour, závodu druhé šance pro ty, kterým Tour nevyjde. Což byl ostatně i Primožův případ po tragické porážce v ročníku 2020. Do Madridu přijel stejně jako rok předtím coby vítěz a pak ještě dvakrát – v letech 2021 a 2024.
A teď může psát dějiny. Primož Roglič má ke Španělsku vztah, který žádný jiný závodník současnosti nemůže napodobit. Červený dres se stal jakousi náhradou za žlutý, který mu opakovaně unikal, protože ostatní byli lepší. Na Vueltě však Roglič zůstal králem.
Vuelta jako další kapitola
Jenže letošní cesta k pátému triumfu je výrazně složitější než ty předchozí. Měsíc před startem ho při tréninku srazilo auto. Následky nehody ho připravily o Clásicu San Sebastián i Vueltu a Burgos a z ideálního rozjezdu před třetí Grand Tour sezony nezbylo téměř nic. Od slovinského šampionátu, kde získal titul v časovce a zapsal s ním jediné vítězství v sezoně, nezávodil.
Na papíře vypadá jeho palmarès impozantně, Roglič je jedním z nejlepších etapových jezdců své generace. Jenže cyklistika neodpouští čas. Roglič už není jezdcem, jímž býval. A nejde pouze o následky pádu. Je to přirozený vývoj kariéry, která se blíží ke konci.
„Závodění na Vueltě si vždycky užívám. Vyhrát ji čtyřikrát je něco, co jsem si nikdy nedokázal představit, ale teď na sebe nechci vytvářet další tlak. Jako tým uděláme všechno, co bude v našich silách, a pokusíme se dosáhnout nejlepšího možného výsledku,“ říká. Je to rozumná rétorika. A hlavně realita.
A pak je tu Pogačar a jeho poslední fajfka. On nemusí na Vueltu, aby potvrdil, že je nejlepší cyklista současnosti. Jde jen o další kapitolu jeho příběhu. Vítězství ve Španělsku by ho zařadilo do mimořádně elitní společnosti.
Motiv je o to silnější, že jeho největší současný rival Vingegaard se do tohoto klubu dostal jako první z jejich generace, když letos ovládl Giro. Pogačar tedy potřebuje poslední dílek skládačky. Jenže slovo „potřebuje“ je trochu zvláštní, protože Pogačar nepotřebuje téměř nic. On jen chce, protože závodění a vítězství miluje. A Vuelta je další logický krok.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Dlouhé roky se pořadatelé snažili dostat Pogačara na Vueltu. Až nakonec udělali to nejjednodušší, co mohli. Přivezli Vueltu k němu. Start v Monaku, Pogačarově domově, je dokonalý tah. A tak na startu nechybí.
Pokud se nestane něco nepředvídatelného, Pogačar má všechny předpoklady stát se prvním mužem od Chrise Frooma v roce 2017, který vyhraje Tour a následně Vueltu v jedné sezoně. Na Vueltě mu tak stačí být jen Pogačarem. Mužem, který dokončil všech devět posledních Grand Tour, do nichž nastoupil. Pět z nich vyhrál. A nikdy neskončil mimo pódium.
VÍTĚZOVÉ 3 GRAND TOUR
Jacques Anquetil: 5x Tour, 2x Giro, 1x Vuelta
Felice Gimondi: 1x Tour, 3x Giro, 1x Vuelta
Eddy Merckx: 5x Tour, 5x Giro, 1x Vuelta
Bernard Hinault: 5x Tour, 3x Giro, 2x Vuelta
Alberto Contador: 2x Tour, 2x Giro, 3x Vuelta
Vincenzo Nibali: 1x Tour, 2x Giro, 1x Vuelta
Chris Froome: 4x Tour, 1x Giro, 2x Vuelta
Jonas Vingegaard: 2x Tour, 1x Giro, 1x Vuelta
VUELTA A JEJÍ REKORDMANI
Primož Roglič: 4 (2019, 2020, 2021, 2024)
Roberto Heras: 4 (2000, 2003, 2004, 2005)
Alberto Contador: 3 (2008, 2012, 2014)
Tony Rominger: 3 (1992, 1993, 1994)