Kávička, úsměvy, pohoda. Dnes se nezávodí, ví peloton Tour de France, když je volný den. A přeci i během těch pár hodin, co mají posloužit hlavně k dobití baterek, profíci usednou na kolo a zas kamsi jedou. Jako by kola nikdy neměli dost.
Tadej Pogačar vzal své chlapce na piknik. Usedli na asfalt, sundali tretry a plkali. Remco Evenepoel představil nový dres z limitované edice, kterou v Boře oslavují 13. Tour de France v historii týmu. Ale protože třináctka může být nešťastná, všechno na dresu otočili vzhůru nohama. I tak ale olympijský šampion ohnul hřbet na časovkářské kolo, protože jeho den v Évianu se kvapem blíží.
Skryté kilometry…
Distance 113. Tour de France oficiálně činí 3321 kilometrů. Ve skutečnosti však závodníci během tří týdnů absolvují výrazně více. K závodním etapám je totiž potřeba připočítat desítky zdánlivě neviditelných kilometrů – slavnostní starty, prohlídky časovkářských tratí, rozjíždění na válcích, regenerační vyjetí i přesuny mezi autobusem, hotelem a startem nebo cílem. Když se všechny tyto drobnosti sečtou, vznikne překvapivě vysoké číslo.
Prvním zdrojem „skrytých“ kilometrů jsou takzvané fiktivní starty. Jejich účelem je umožnit průjezd městem v klidném tempu, dát jezdcům možnost se rozjet a zároveň vytvořit prostor pro přesun týmových vozů do správného pořadí. Na letošní Tour měří tyto úseky od 3,1 do 12,5 kilometru. Třeba etapa z Dole do Belfortu nabídla rekordních 12,5 kilometru ještě před ostrým startem.
Když se sečtou všechny fiktivní starty letošní Tour, dostaneme se na číslo 135,9 kilometru. V oficiálních statistikách se sice nikde neobjeví, ale nohy jezdců je rozhodně pocítí.
Další porci kilometrů přidávají prohlídky časovkářských tratí. Kompletní seznámení s trasou týmové časovky v Barceloně je povinné pro všechny účastníky. Individuální časovku v Thonon-les-Bains si naopak projedou hlavně ti, kteří v ní chtějí bojovat o výsledek. Třeba právě Remco. Jen tyto dvě rekognoskace představují dalších 45,7 kilometru.
Před každou časovkou navíc následuje důkladné rozjetí na trenažeru. Když je teplo, stačí dvacet až třicet minut. V chladnějším počasí klidně pětatřicet. Přepočteno na vzdálenost jde zhruba o patnáct kilometrů před každou časovkou, tedy dalších třicet kilometrů navíc.
Volný den neznamená odpočinek
Ani po projetí cílem práce nekončí. Závodníci, kteří absolvovali velmi intenzivní závěr etapy (typicky sprinteři po hromadném dojezdu nebo vrchaři po horské etapě) často ještě deset minut lehce šlapou na válcích při výkonu kolem 150 wattů.
Smyslem je urychlit odplavení metabolitů a nastartovat regeneraci. Průměrný účastník Tour usedne na trenažer kvůli aktivní regeneraci přibližně sedmkrát za celé tři týdny. To představuje dalších zhruba 35 kilometrů.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
A už zmiňovaný volný den? Rozhodně není synonymem úplného odpočinku. Přestože závod se dvakrát během tří týdnů zastaví, většina jezdců vyráží na přibližně devadesátiminutovou projížďku. Ne proto, že by si chtěli přidělávat práci, ale aby udrželi svaly v provozní teplotě. Když během volného dne na kolo nesednou vůbec, následující den se často cítí těžcí a bez rytmu. Dvě takové vyjížďky znamenají dalších přibližně sto kilometrů.
Pak přicházejí na řadu drobnosti, které běžný fanoušek téměř nevnímá. Každé ráno se závodníci přesouvají z týmového autobusu na podpisové pódium a zpět. Obvykle jde jen o kilometr nebo dva, ale za tři týdny se nasbírá přibližně padesát kilometrů.
Dvě etapy navíc
Mnohdy se navíc na kole přesouvají i mezi cílem etapy a hotelem. Pokud je vzdálenost krátká, bývá jízda na kole rychlejší než čekání v kolonách. To je dalších zhruba deset kilometrů. A specifickou kapitolou jsou horské etapy. Týmové autobusy často nemohou zaparkovat přímo v cíli, a tak závodníci musejí po dojezdu ještě několik kilometrů pokračovat.
Někdy jde jen o pohodlný sjezd z horského vrcholu. Jindy ale čeká ještě nepříjemné stoupání. Na Alpe d’Huez se klidně může stát, že musejí vyšlapat další dva kilometry s desetiprocentním sklonem.
Když se všechny tyto zdánlivě zanedbatelné úseky sečtou, vyjde překvapivý výsledek. Mimo samotné etapy absolvuje průměrný účastník Tour de France přibližně 440 kilometrů navíc. To odpovídá vzdálenosti z Prahy do Brna a zpět, nebo například trase mezi Paříží a Štrasburkem. Jinými slovy – dvě dlouhé etapy navíc.
V celkové klasifikaci se tyto kilometry nikdy neobjeví. Žádný dres se za ně nerozdává a žádný statistik je neeviduje. Přesto je každý závodník během tří týdnů skutečně odšlape. Tour de France není jen 3321 kilometrů závodění, ale téměř čtyři tisíce kilometrů života na kole.
