Brouci, hmyz nejasného původu, pavučiny, chybějící klimatizace. Závodit na Tour de France je sen. Ovšem ubytování může být někdy čirá hrůza. Největší etapový podnik planety je obrovský kolos. Karavana samotného závodu zahrnuje tisíce lidí. A přestože většina týmů disponuje rozpočty umožňujícími odpočinek v solidním hotelu vyšší úrovně, mezi etapami cyklisté často nevěřícně zírají na cimry, v nichž musí složit znavené tělo k odpočinku. Proč si nevyberou něco lepšího? Nemohou…
Byl to ostrý kontrast: reportáže z výprav fotbalových týmů chystajících se na semifinále mistrovství světa v luxusu a souběžně „dočasné domovy“ cyklistů na Tour de France. Zatímco hvězdy šampionátu v USA si užívají bydlení v parádních resortech, cyklisté z pelotonu byli mnohdy raději, když i během volného dne vyrazili na kolo a v pokoji trávili minimum času.
Bydlení přiděluje organizátor
Logicky se naskýtá otázka, zda na nich týmy tolik šetří, když následně očekávají skvostné výkony? Jenže jakkoliv disponují jednotlivé formace miliony na účtech a jistě by daly přednost pohodlnější a komfortnější variantě bydlení, v průběhu nejsledovanějšího závodu nejsou schopné ubytování ovlivnit. Hotely jednotlivým týmům během závodu rozděluje přímo organizátor Tour de France, tedy Amaury Sport Organisation.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
A protože závodníků a doprovodného personálu je mnoho, zatímco pokojů málo, vznikají situace, po nichž nikdo netouží. A tak bylo možné vidět prostřednictvím sociálních sítí, jak závodníci formace Uno-X Mobility sdílí pokoje s brouky, hmyzem nejasného původu a množstvím pavučin. Další týmy se i přes tropické teploty octly v pokojích bez klimatizace. Smůlou bylo, že šlo v důsledku volného dne po devíti etapách o bydlení na dvě noci.
„Zacházení je rovné,“ vysvětluje Pierre-Yves Thouault, zástupce ředitele Tour de France. „Co se týče kategorií, tým ubytovaný ve dvouhvězdičkovém hotelu je následující den ubytován v tříhvězdičkovém hotelu. Totéž platí pro vzdálenost mezi hotelem a startovním nebo cílovým bodem. Pokud je někdo jeden den v nejvzdálenější hotelu ze všech rezervovaných, další den mu připadne nejbližší možná ubytovací kapacita. Dbáme na to, aby se s týmy zacházelo spravedlivě a na konci závodu si nikdo nemohl stěžovat.“
Postele pro tisíc lidí? Na venkově problém
Každá stáj má osm jezdců. Týmů je třiadvacet. Jenže pak je zde podpůrný personál. Sportovní ředitelé, mechanici, maséři, fyzioterapeuti, kuchaři a další členové týmu. Podle možností týmů se tento počet liší, nicméně většinou se pohybuje v rozmezí 30 až 35 lidí. Tudíž jen tisíc lidí zahrnuje samotný závodní konvoj.
Připočtěte členy organizačního týmu od ředitele Christiana Pruhodmma až po dělníky, kteří staví cílová podia. Do toho stovky členů mediálních týmů či sponzorů. Je jasné, že zatímco v Paříži či Barceloně je problém ohledně bydlení minimální, uprostřed Centrálního masivu může jít o zádrhel…
„Problém je, že jsme byli v regionu s malým počtem hotelů,“ připustil Tobias Johannessen z Uno-X Mobility pro norská média. „ Slyšel jsem, že jsme nebyli jediní, kdo byl během volného dne ubytován v hrozném hotelu.“ Jeho parťák Magnus Cort si nebral servítky: „Zvenku to vypadá docela hezky a výhled je nádherný. Ale ve skutečnosti je to jedno z nejhorších míst, kde jsem kdy bydlel. Zápach plísně byl naštěstí jen slabý.“ Totožné bydlení dostal i tým Alpecin PremierTech a jeho bossové měli jasno: „Vrátili jsme se do sedmdesátých let minulého století.“
Je potřeba velké parkoviště
Rezervace se provádějí s ročním předstihem, ještě před oficiálním oznámením trasy, aby organizátoři zajistili nejlepší možné hotely s nejmenší dojezdovou vzdáleností do startu, respektive cíle etap.
Zásadní je pochopitelně i prostor kolem hotelu. Každý tým má tři doprovodná auta, která jsou přímo v závodě. Autobus přepravující závodníky. Minimálně jeden kamion s materiálem, většinou menší nákladní vozidlo s dalším potřebným vybavením, movitější týmy si vozí vlastní food trucky, a pak je třeba zaparkovat doprovodná auta pro personál, který v průběhu etap rozdává závodníkům bidony a jídlo.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„V některých regionech se dostupnost hotelů značně liší,“ připouští Pierre-Yves Thouault. „Je ale obtížné najít hotely s dostatečným počtem pokojů a parkovacích míst pro veškerou logistiku, včetně dílenských nákladních vozidel, autobusů… A to vše někdy vyžaduje množství elektřiny. Takže někdy se může stát, že hotel takovou zátěž nezvládne a přestane fungovat elektřina. Nebo se něco porouchá, jako třeba klimatizace,“ krčí rameny Pierre-Yves Thouault.
„Měli jsme hotel se vším všudy. Ale když máte v den volna smůlu, je to opravdu otravné. Myslím, že v případě volna by měly všechny týmy dostat kvalitní hotel coby projev určitého respektu,“ míní Tom Steels, sportovní ředitel Soudal-Quick Step.
Problém s výpadkem elektřiny a nefunkční klimatizací postihl totiž hvězdný tým UAE Emirates XRG a lídra závodu Tadeje Pogačara. Slovinec evidentně nijak netrpěl s ohledem na vítězství v desáté etapě po volném dni.
A bratři Johannessenovi? Měli kliku, že jejich pokoj měl velký balkon, takže vytáhli postele ven a dopřáli si tak trošku spaní pod širákem. Jejich skóre spánku, zaznamenané na hodinkách, bylo dokonce výrazně lepší než předchozí noc v pokoji, což zdokumentovali fotografií na sociálních sítích.
