Když Paul Seixas oznamoval prarodičům, že pojede Tour de France, nebyla to skrze tiskovou konferenci nebo zprávu na sociálních sítích. Posadil se s nimi ke stolu a prohodil, že „v červenci přeci jen pojede jeden závod“. Babička okamžitě vystřelila: „Tour de France?“ A dědeček jen těžko skrýval slzy. Video během chvíle obletělo Francii a ukázalo, jak obrovská očekávání jsou s devatenáctiletým talentem spojena.
Právě v tom spočívá Seixasova výjimečnost. Přestože patří ke generaci vyrůstající s TikTokem a Instagramem, dokázal oslovit úplně všechny. Teenagery, kteří v něm vidí novou hvězdu, i pamětníky, kteří od vítězství Bernarda Hinaulta v roce 1985 čekají na dalšího francouzského šampiona Tour de France.
Jenže zatímco kolem něj roste obrovský mediální zájem, on sám zůstává překvapivě klidný.
„Necítím žádný tlak. Start na Tour je dětský sen. Bude to těžké, s tím počítám, ale chci si užít každý okamžik,“ říká.
Výsledek čtyřletého rozvoje
Rozhodnutí nastoupit na Tour přitom nevzniklo na poslední chvíli. Oficiálně se čekalo až po ardenských klasikách, kde Paul vyhrál Valonský šíp a skončil druhý za Pogačarem na Lutych–Bastogne–Lutych. Ve skutečnosti ale bylo jasno už po Kolem Baskicka. Seixas tam ovládl celkové pořadí i tři etapy a přesvědčil sebe i tým, že je na tři týdny závodění připraven. „Tehdy jsme si řekli, že všechny důležité kroky máme splněné. Cítil jsem, že na to mám.“
Za raketovým vzestupem nestojí žádný zázračný recept ani jediná mimořádná zima. V týmu Decathlon AG2R La Mondiale tvrdí, že současný Seixas je výsledkem čtyř let pečlivě plánovaného rozvoje.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Během posledního roku dospěl i fyzicky. Přibral tři až pět kilogramů svalové hmoty, aniž by dramaticky měnil silovou přípravu. Vedle samotné síly zaujme i jeho mimořádně efektivní styl jízdy. Podle odborníků spotřebuje na samotný pohyb méně energie než většina soupeřů. V praxi to znamená, že více výkonu dokáže přenést do pedálů a méně wattů „spolkne“ vlastní pohyb těla.
Výhodou je také jeho stavba těla. Dlouhé nohy, krátký trup, nízké těžiště a výborná pohyblivost mu umožňují sedět na kole velmi aerodynamicky, aniž by ztrácel efektivitu šlapání.
A to možná nejdůležitější je jeho psychika. Po vítězství na Valonském šípu pronesl větu, která by od devatenáctiletého závodníka zněla ještě před pár lety téměř namyšleně: „Když přijedu na závod, přijedu ho vyhrát.“
Seixas nezávodí se strachem z neúspěchu
V týmu ale dobře vědí, že nejde o přehnané sebevědomí. Seixas podle nich nikdy nezávodí se strachem z neúspěchu. Neřeší, co se může pokazit, ale soustředí se na to, co může ovlivnit.
Stejně pečlivě přistupuje k přípravě. Před každým velkým závodem shromažďuje informace o trase, výživě nebo taktice, ale nenechá se zahltit daty. Vybere jen to, co skutečně potřebuje. Trenéři tomu říkají schopnost syntézy – vlastnost, která dnes mnoha profesionálům chybí.
Za jedinou sezonu se změnila i jeho role uvnitř týmu. Ještě loni spíše naslouchal zkušenějším kolegům, dnes při poradách jasně říká, co od nich očekává a jak chce závod jet. Zároveň se nebojí převzít odpovědnost. Pokud udělá chybu, nehledá výmluvy ani viníky. Analyzuje ji a snaží se, aby se neopakovala.
Největší otázka dnes zní: vydrží tři týdny? Nikdo nepochybuje, že Seixas má výkonnost na to bojovat s nejlepšími během jednotlivých etap. Otázkou je, jak jeho mladý organismus zvládne tři týdny nejnáročnějšího závodu světa.
Ať už Tour dopadne jakkoli, jedno je jisté už dnes. Francie po dlouhých desetiletích znovu našla cyklistu, který dokáže vzbudit naději napříč generacemi. A právě proto bude každý jeho kilometr v červenci pod drobnohledem.
Titulní foto: A.S.O./Gaëtan Flamme
