Bitva mužů, jejichž forma je vyladěná k dokonalosti stovkami hodin tvrdého tréninku. Aby Tadej Pogačar, Remco Evenepoel či Mathieu van der Poel mohli udivovat jedinečnými výkony, potřebují výjimečná kola. Designéři se předhání při konstrukci nových rámů, ráfků, spekulacemi o zkracování pedálů. Vývoj je doslova překotný. Jak ale vypadá kolo budoucnosti?
Přizvali jsme proto ke spolupráci centrální mozek lidstva (AI). A zadali umělé inteligenci úkol. Dokázal bys navrhnout silniční závodní kolo budoucnosti? Na čem budou jezdit nástupci Tadeje Pogačara? Jaký bude tvar rámu, velikost kol, počet převodů a tak dále. Vytvoř prosím skicu a doplň text, kde svoje domněnky vysvětlíš.
Počítač kdesi ve výpočetním středisku si nad tím nápadem chvíli lámal hlavu. Dvě minuty se točilo kolečko, které značilo kombinování jedniček a nul. Výsledkem byla tato odpověď (viz obrázek):
Při pohledu na nákres se musíte pousmát. Jednak s angličtinou jako by ChatGPT teprve začínal, a samotný výtvor nestojí za mnoho. Třeba proto, že chybí půlka řídítek. No nic… Počítači jsme oponovali, protože: na takových kolech se jezdí už dnes, podívej se dál do budoucnosti.
„Dobrá připomínka,“ odvětil počítač, „dnešní kola už mají hodně pokročilé technologie. Tak se pojďme opravdu podívat dál, možná do roku 2035 a možná až do 2050 a spekulovat o tom, co by mohlo být „závodní kolo budoucnosti“. Kolo s nejmodernějšími technologiemi, materiály, aerodynamikou, digitalizací, možná dokonce i hybridními prvky. Níže je návrh konceptu, skica a článek, který vysvětluje mé domněnky.“
Rám z reaktivního materiálu…
Minimálně v několika bodech stojí za to se nad úvahami AI zamyslet. Dnes se možná jeví příliš odvážně, ale když se baron Drais odrážel nohama na své drezíně, o karbonu taky neměl šajn. Tak tedy znovu slovo pro ChatGPT:
„Rám, který může měnit tuhost a geometrii v reálném čase podle profilu stoupání/sjezdu/etap. Např. zadní rámová stavba, vidlice a hlavové složení mají aktivní struktury, které se mírně deformují nebo mění úhel podle senzoru tak, aby optimalizovaly aerodynamiku vs komfort vs výkon. Materiál bude reaktivní, samo opravující mikro-praskliny a povrch samočistící, odpuzující špínu a vodu.“
Aha, to by mnoha lidem usnadnilo život. Nebo vy snad poté, co nedej bože zmoknete, máte ještě náladu po vlastní hygieně věnovat stejnou péči i kolu? Jdeme dál.
„Ráfky budou adaptivní hloubky, změní profil podle rychlosti/větru. Např. při vysoké rychlosti se hloubka zvětší, při prudkých zatáčkách se naopak zmenší pro lepší ovladatelnost. Pneumatiky tzv. smart tyres s měničem tlaku automaticky podle podkladu silnice. Povrch pneumatiky změní vzorek/tuhost podle podmínek (sucho, mokro, hrboly).“
Kolo s hybridním pohonem?
Pokusy se změnou tlaku probíhají už dnes. Například Pavel Bittner vyrazil do nejdrncavější klasiky Paříž-Roubaix se systémem Scope Atmoz, který dokáže ubírat (na kostkách) a pak zase přidávat (při přejezdech mezi sektory) tlak v pneu. Zatím ale systém zatíží každé kolo 300 gramy a objem vzduchu je limitován, což profíky od všeobecného přijetí stále odrazuje. Takže práce do budoucna?
Stejně tak vývoj v oblasti pohonu. Opět zamyšlení AI: „Spíš než klasický převodník + kazeta + řetěz hybridní nebo úplně nový systém – např. vnitřní/torzní převodovka s plynulým přenosem (bez skoků), možná využití magnetického nebo elektronického spojení + asistence-motoru v mírných stoupáních (ne aby nahrazoval výkon jezdce, ale jako podpora při nejextrémnějším úsilí, nebo proti větru). Řazení plně elektronické, možná kontrolované AI, která předpoví potřebný převod podle terénu/tréninku/větru a sama přepne, ale jezdec může zasáhnout. Počet převodů nepříliš důležitý, spíš rozsah – velmi nízký (pro stoupání) až extrémně vysoký pro sjezdy/sprinty.“
A tím se dostáváme k tomu poslednímu a na první pohled nejviditelnějšímu. Totiž tvarovému designu rámů, které se už dnes sunou od klasické konstrukce dvou spojených trojúhelníků k poněkud bizarním tvarům. A to nejen u časovkářských kol, kde jsou tvarové hrátky konstruktérů nejodvážnější.
„Design minimalizující turbulence – hladké přechody, integrované prvky (brzdy, hadičky, kabely), ale dál než dnes – třeba tok vzduchu v rámu, který obíhá kolem trupu jezdce, využití aktivních aerodynamických částí (klapky, měnitelné profily) podle rychlosti a směru větru. Tvar rámu nebude jen „pevná trubka“ – budou se objevovat biomimetické tvary inspirované tvary v přírodě (např. kontury ryb, ptáků), které optimalizují proudění vzduchu. Jestli chceš, můžu připravit vizuální skicu, jako skutečný návrh kola budoucnosti pro profesionály, který by mohl být realistický kolem roku 2040. Chceš to udělat?“
Ano, chci…
Líbí se vám výsledek vytvořený umělou inteligencí? Nebo jste spíše konzervativní a sázíte na práci skutečných odborníků?
Titulní foto: A.S.O./Charly Lopez
