Představuje mýtus! Je symbolem odhodlání a bolesti. Hora Angliru v mlhavých horách Asturie je tak strmá, že i auta mají mnohdy problém vydrápat se k vrcholu. A co teprve cyklisté, kteří sem míří, aby potvrdili svoji výjimečnost. Už jen kvůli jedinečné auře nemůže ikonický výstup chybět v osmdesátém ročníku Vuelty.
Hora Angliru není ve světě cyklistiky zakořeněná tak jako Alpe d’Huez ve spojení s Tour de France či Mortirolo v případě italského Gira. Teprve v sezoně 1999 se cyklisté sunuli k vrcholu prvně. A přece se stoupání za čtvrt století stalo legendou s jedinečnou aurou.
Proč mají na Angliru problém i auta?
První dojezd ovládl domácí José María Jiménez. Už o rok později slavil na vrcholu Ital Gilberto Simoni, později dvojnásobný vítěze Gira. „Je to peklo,“ vynesl nemilosrdný soud o stoupání, kde je třeba zdolat pasáže se sklonem čtyřiadvacet procent.
Když organizátoři zařadili výstup po úzké silničce táhnoucí se do oblak v sezoně 2002, provázelo etapu mlhavé počasí, v dojezdu pak hustý déšť. David Millar, britský cyklista pyšnící se triumfy z etap na všech Grand Tour, s výškou 191 centimetrů a váhou 79 kilogramů bitvu s dojezdem na Angliru vzdal. Ten den vzdalo Vueltu osm jezdců. Další čtyři s vědomím pekla, které je čeká, vůbec nenastoupili. Fanoušci na kopci šíleli. Bitva o Vueltu přinesla totální chaos. „Tohle je nelidské. Nejsme zvířata,“ vyplísnil organizátory David Millar.
V mlhavém počasí mají mnohdy problém vydrápat se na vrchol vozidla. Na nápisech a nejrůznějších obrazcích vytvořených na silnici fanoušky v nejprudších pasážích totiž prokluzují kola nejen cyklistům, ale i automobilům doprovodné kolony. Pach pálící se spojky je s Angliru spjatý stejně jako mlha, která tak často zahálí vrchol. Snad proto, aby odvážlivci neviděli, co je čeká.
Kozí stezka láme šampiony
Alto de l’Angliru je stoupání, kde byli objeveni noví šampioni a pokořeni ti bývalí. Cyklisté „vyfárají“ do výšky 1560 metrů nad mořem. Výstup je dlouhý 12,4 kilometrů (z vesnice La Vega) s průměrným sklonem deset procent. Nejprve pět kilometrů, kdy se naklonění pohybuje mezi sedmi až osmi procenty. Pak kousek roviny.
A zbytek? Očistec! Závěrečných šest kilometrů má v průměru patnáctiprocentní sklon a pasáž zvanou Kozí stezka s maximálním sklonem čtyřiadvacet procent. Není divu, že se zde zlomil nejeden elitní vrchař. Asfalt je permanentně vlhký, navíc pokrytý nenápadným mechem. Cyklisté k vrcholu projíždí tunelem šílících fanoušků, kteří kopec ve slovní hříčce přejmenovali na Angry Lou. Rekord výstupu drží Roberto Heras, který k vrcholu vyletěl v šestnácté etapě ročníku 2000 za 41 minut a 55 sekund.
„Když jedete ze sedla, zadní kolo prokluzuje,“ bědují cyklisté. A tak jsou často k vidění závodníci, kteří vyšívají svůj příběh hory Angliru od krajnice ke krajnici, protože přílišné zpomalení obnáší hrozbu pádu. Vždyť v prvních letech některé týmy používaly na silničních strojích kazety z horských kol. A ani dnes není vzácností použití speciálních převodů.
Hora byla svědkem války týmu Visma
Právě na Angliru získal lásku fanoušků Alberto Contador, když v roce 2008 na legendárním výstupu tančil v pedálech pro etapové vítězství a rozhodující náskok znamenající první ze tří celkových prvenství na Vueltě. O pět let později tady Američan Chris Horner v jednačtyřiceti letech senzačně porazil Vincenza Nibaliho i Alejandra Valverdeho a zajistil si titul z Vuelty i primát historicky nejstaršího vítěze Grand Tour.
Devátý zářijový den 2017 tady pak napsal „zlatou“ tečku za kariérou Alberto Contador. Fanoušci šíleli, když uháněl k vrcholu. Vuelta byla posledním představením báječné kariéry španělského cyklisty. „Neexistuje lepší konec než vítězství na Angliru,“ zalykal se štěstím Alberto Contador.
A pak v roce 2023 přišlo velkolepé drama jednoho týmu. Z mlhy si pro vítězství dojel Primož Roglič v trikotu Visma Lease a Bike. Šlo o poslední triumf Slovince na Grand Tour v dresu nizozemské formace. Naplno se na svazích Angliru rozhořela vnitřní válka sestavy, kde druhé místo bral Jonas Vingegaard a třetí Sepp Kuss, toho času už v rudém trikotu. Ač domestik, slavil v Madridu celkové prvenství.
Až se 5. září při oslavách osmdesáti let existence Vuelty pojede na Angliru, nenechte si velkolepé představení ujít. Nepochybně půjde o směs bolesti a oslavy cyklistiky, která velmi pravděpodobně předurčí šampiona rudého dresu.
