Byl mistrem svého řemesla! Vyhrál sprinterské etapy na Tour de France, italském Giru i španělské Vueltě. Slavil triumf i v cyklistických závodech kategorie World Tour jako je Kolem Romandie, Tirreno-Adriatico či Kolem Katalánska. Těžko hledat v tuzemsku povolanějšího muže v otázce spurterských dojezdů než je Ján Svorada. „Žádný zaručený recept, jak vyhrát etapu, ale neexistuje,“ usmívá šestapadesátiletý borec, jenž zářil na přelomu tisíciletí.
Pouze Ján Svorada a Zdeněk Štybar dokázali pro Česko vybojovat etapové prvenství na Tour de France. Letos se možná dočkají pokračovatele. Pavel Bittner před startem Tour de France 2025 ve francouzském Lille patří ke sprinterským lídrům sestava Picnic PostNL. „Za mých časů bylo nemyslitelné, ale nováček vyhrál etapu na Tour. Ale cyklistika se změnila,“ přemítá Svorada a odkrývá návod, jak vytvořit v závodě situaci, na jejímž konci je triumfální gesto na oslavu vítězství.
Existuje pro sprintera zaručený návod, jak vyhrát etapu na Tour de France?
Neexistoval a nikdy existovat nebude. Sagan vyhrál sedmkrát bodovací soutěž, ale ve dvou případech vůbec nedokázal vybojovat vítězství. Je však možné poskládat detaily, které vytvoří optimální příležitost pro úspěch. Na prvním místě je pochopitelně kondice. Sprinter musí dorazit na Tour stoprocentně vyladěný. Žádné čekání, že forma dozraje během druhého a třetího týdne. Následuje stoprocentní důvěra v týmové kolegy, kteří spurt připravují. Zásadní je psychická odolnost. Schopnost vypořádat se s tlakem. Vydat ze sebe maximum je samozřejmost. A pak je zde silný faktor štěstí.
A pokud má Ján Svorada vyzdvihnout jeden z faktorů?
Klíčová je sehranost týmu a důvěra v parťáky. Jestliže jim věříte, tak hlavně při závodě nic neřešit, nic neměnit. Zásadní je z mého pohledu neřešit Jonathana Milana, Jaspera Philipsena nebo Tima Merliera ani nikoho dalšího. Nechtít se lepit na jejich zadní kolo. Klíčové je soustředit se na práci vlastního týmu. Když se vžiju do pozice Pavla, chtěl bych po parťácích, aby byli na správných pozicích a udělali maximum při rozjíždění. A pak správně reagovat v úplném závěru. Poslouchat instinkt, který má každý sprinter. Někdy tým vybouchne, a pak je třeba se chytit někoho vedle. Pracovat se situaci, reagovat na vývoj.
Jak zásadní je při tlačenicích, které v dojezdech vznikají, role rozjížděcího vláčku týmových kolegů?
Má to dvě roviny. Pokud je rozjížděcí vláček pro sprintera solidní, tak do posledního kilometru by měl mít dva nebo tři závodníky. Jenže v tu chvíli jste čtvrtý, a když přijedou stejné vláčky ostatních týmů z obou stran, tak jste zavřený. A pokud vás tým správně nevyveze, ztrácíte šanci bojovat o vítězství. Takže je potřeba si hlavně hlídat posledního muže na rozjíždění. A doufat, že vás doveze na značku dvě stě metrů před cílem, aby byla pozice na spurt dobrá.
Je možné, aby debutant na Tour de France vyhrál sprinterskou etapu?
Cyklistika se velmi změnila. Takže ano, možné to je. Když jsem já mířil do profesionálního pelotonu, bylo prakticky nemožné, aby kluk ve dvaadvaceti či třiadvaceti dokázal bojovat s mazáky v pelotonu o vítězství. Když se ohlédnu, určitě jsem neměl na vítězství v etapě z Grand Tour hned při první sezoně. Jel jsem třikrát Giro a jednou Tour. Maximem bylo druhé místo. Až po třech sezonách přišel čas triumfu. Aktuálně je situace odlišná. Etapy jsou kratší, závody jsou rychlejší.
Ján Svorada vyhrál etapu na všech Grand Tour, takže může soudit, zda je Pavel Bittner připravený na vítězství z Tour de France?
Má v nohách loňskou Vueltu, kde vyhrál etapu. Vítězství bral i na Kolem Burgosu. Je dostatečně sebevědomý, aby se pohyboval v závěru etap Tour de France. Jeho velkou výhodou může být právě mládí. Tour de France přináší obrovský tlak. Extrémní. Ale když odstartuje etapa, závodník je ve svém rytmu, vlastní bublině. Jen dělá svoji práci.
Dopustí ostřílení sprinteři jako Philipsen, Merlier, Milan, Groves, Girmay a další, aby se nováčci na Tour tlačili na čelo pelotonu?
Určitě nepustí Pavla Bittner ani nikoho jiného bez boje. Kluci si musí místo urvat. Ale Pavel pár etap vyhrál, nějaké zkušenosti má. A hlavně ostatní budou pod extrémním tlakem. Od nich se očekává vítězství. Když nevyhrají, jde o neúspěch. A jak sprinter neuspěje do třetí etapy, napětí roste, stres se kumuluje. Pavel Bittner může jenom překvapit. A pokud některou z úvodních etap zajede hezky, jeho sebevědomí vyletí, což je žádoucí.
Všichni s očekáváním hledí k první etapě, kdy sprinteři mají příležitost získat žlutý dres. Dokážete si představit, že nováček vyhraje hned úvodní dějství?
První etapa je vždy jako loterie. Velká neznámá. A improvizace pro všechny. Až po třech čtyřech etapách se ukáže rozložení sil. Vzniknou situace, kdy někdo pracuje více, protože ostatní týmy budou chtít unavit sprintery konkurence. Ale predikovat výsledek úvodního dějství je prakticky nemožné. V pelotonu bude obrovská nervozita. Někdo může zaspat, jiný zůstane zavřený u bariéry, další se s někým chytře vyveze… Jak nejsou v itineráři úvodních etap žádné velké kopce, stres bude trvat delší dobu než obvykle. Čekám hodně pádů.
Z hlediska improvizace patřil Ján Svorada ve své době k nejlepším…
Moc jiných možností jsem neměl. Při Tour de France jsme jeli na etapy a nikdy neměli postavený tým kolem sprintera. Měli jsme vrchaře, pár klasikářů a jednoho nebo dva sprintery, jejichž výsledek závisel na jednom či dvou dalších klucích. Snažili jsme se pomáhat si navzájem. Ostatní mě dovezli na poslední kilometr, a pak jsem se snažil vytěžit maximum z příležitostí, které se naskytly. Třeba v mojí éře jsme rozjížděcí vláček nikdy netrénovali. Občas jsme vše zkoušeli přímo v závodě, ale já si stejně nebyl nikdy jistý.
Kdo je pro vás favoritem v bitvě o zelený dres Tour de France 2025?
Před pár lety byl vždy jasný favorit. Třeba Peter Sagan. Letos jednoznačného adepta nevidím. Wout van Aert jel na konci Gira nádherně, ale delší dobu bojuje s nemocemi a zraněními. Velkým kandidátem je z mého pohledu Jonathan Milan. Má skvělý spurt, je univerzální, umí přejet malé kopečky, aby se dostal k prémiím. Udělal obrovský pokrok. A navíc disponuje skvělým týmem, který na něj pracuje. Určitě bude silný Jasper Philipsen. Před dvěma lety bodovací soutěž vyhrál, minulý rok byl druhý a ovládl tři etapy. V týmu s ním je Mathieu van der Poel, což je obrovská síla. A v záloze ještě mají Kadena Grovese. Mohou to hrát na tři karty, což je obrovská výhoda pro etapy, nikoliv směrem k bodovací soutěži. Je potřeba končit spurty do pátého místa a ještě posbírat sprinterské prémie ve středně těžkých etapách, což hraje velkou roli.
A obhájce vítězství v bodovací soutěži Biniam Girmay?
Na Girmaye bych si nevsadil. Neříkám, že nemůže vyhrát etapu. Fakt, že minulý rok získal zelený dres bylo právě zásluhou univerzálnosti. Dojížděl na čele sprinterských etap, dokázal bodovat na prémiích. Skvěle tehdy načasoval formu. Letos jeho výsledky nenasvědčují opakování senzace z loňské sezony. Forma může mít pochopitelně stoupající tendenci, ale favorita zeleného dresu bych hledal jinde.
Titulní foto: Jan Brychta/Český svaz cyklistiky
