Nejčerstvější příběh. Peloton odmítl závodit ve čtvrtém závodě pětidílné Mallorca Challenge, protože hustě pršelo a silnice tím byla dost nebezpečná, nesjízdná. A pořadatelé zuřili. Loni se během klasiky Valonský šíp na silnici objevil sníh, nejčastěji ale bývá asfalt rozpálený do ruda. Změna klimatu má přímý dopad i na cyklistiku.
Guillaume Martin ví, jaké je být vojákem v první linii klimatické krize. Loni Vuelta celý první týden topila přes 40 stupňů Celsia. Francouz, tehdy v dresu Cofidis, dnes už FDJ, skončil třikrát po sobě etapu v sanitce. Do nemocnice nikdy neodjel a další den zase seděl na kole.
Změna klimatu udělá závody nebezpečnějšími
Na obrázky počasím zdecimovaného pelotonu jsme si s tím, jak rtuť v posledních letech stoupá, zvykli. Extrémní jevy se ale neomezují jen na horko. Jindy jsou závody zasaženy sesuvy půdy, šílenými sněhovými bouřemi nebo i vichřicí. Extrémní počasí změní profesionální silniční cyklistiku, jak ji známe a milujeme, a pro sportovce bude závodění nebezpečnější.
Kalendář World Tour odstartoval v lednu australskou Tour Down Under a potrvá dalších deset měsíců. Za tu dobu navštíví čtyři kontinenty planety, mimo jiné první mistrovství světa na africkém kontinentu ve Rwandě.
Tento globální cestovní itinerář zvyšuje podíl sportu na klimatické krizi skrze jeho uhlíkovou stopu. Jakkoliv to vypadá hezky, když sledujete had doprovodných vozidel nebo reklamní karavanu, každý jeden vůz nějak modrou planetu „špiní“. A ta to oplácí změnami počasí.
Nejen Guillaume Martin proto během sezony absolvuje trénink uvnitř na trenažéru, aby se aklimatizoval na horké závody zkraje roku, kdy Evropan není na vedro zvyklý. To stejné ale opakuje i v létě, když se speciálně na Vueltě očekává pekelné vedro. Přímo v závodech pak používá před startem ledovou vestu, extra hydrataci a slanější jídlo.
Co říká protokol o extrémním počasí?
Pro tělo nepříjemné podmínky se budou v budoucnu dost pravděpodobně opakovat stále častěji a je odpovědností pořadatele rozhodnout, kdy závod nebude možné odstartovat. Od roku 2015 je v platnosti protokol o extrémním počasí zahrnující podmínky, jako je mrznoucí déšť, špatná viditelnost a znečištění ovzduší. Při jeho aplikaci můžou být závody neutralizovány, zkráceny nebo úplně zrušeny. V roce 2023 do „zákona“ přibyl paragraf o extrémním horku, které speciálně loni na Vueltě závodníky dostalo na hranici snesitelného a vůbec bezpečného.
Problémy se neomezují jen na Evropu. Také zahajovací závody v Austrálii čelily v posledních letech vlastním klimatickým bitvám. Lednové datum znamená, že spadají do vrcholu australského léta. V roce 2019 byly první dvě etapy zkráceny kvůli silnému větru a extrémnímu horku, rok nato se projíždělo měsíční krajinou spálenou požáry.
Tour Down Under se v posledních letech stal rukojmím protestujících proti klimatické krizi. Hnutí Extinction Rebellion se hlasitě staví proti tomu, že závod platí australská ropná a plynárenská společnost Santos. Změna sponzora, ale ani termínu do únosnějšího teplotního období se přesto v Austrálii nechystá.
Tvrďáci nebo hlupáci?
Zatím, protože cyklistická federace UCI není k dění na planetě slepá. Proto její mozky už před dvěma lety přišly se strategií udržitelnosti cyklistiky a letoškem počínají hodlá hledat cesty, jak se klimatické změně přizpůsobit. Každé dva roky se má posuzovat závodní kalendář s ohledem na klimatická rizika a očekávané budoucí dopady klimatu na závody.
Jenomže uměli byste si Tour de France představit jindy než v červenci? Ač patriot a tradicionalista, Martin přednesl odvážnou myšlenku k potenciální změně: „Nemělo by to být žádné tabu a měli bychom zvážit všechny možnosti.“
Ačkoliv žádná taková změna se v dohledné budoucnosti nechystá, možná přichází čas, aby se jezdci, organizátoři, fanoušci i televizní společnosti stali flexibilnějšími. Neboli že posun startu/závodu o hodiny nebo i dny s vyhlídkou lepších podmínek bude namístě a možná dokonce nutný.
Dosud byl sport nastaven tak, že vyhrávají ti nejtvrdší. Tedy ti, co snesou vedle fyzické bolesti i tu trochu nepohodlí okolního prostředí. Možná už je ale v pořádku položit si otázku, v jakém bodě je takové chování extrémní a trochu nebezpečné. Že možná už nejsme tvrďáci, ale tak trochu hlupáci.
