Závodit na kole v Dubaji? Při prvním zveřejnění zprávy, že legendární série závodů L’Etape se nově pojede na tomto exotickém místě, si nejspíš většina lidí poklepala s úsměvem na čelo. Na druhou stranu, pokud vám závodění přes zimu chybí a nechcete zrovna jezdit a běhat v blátě cyklokrosových závodů, L’Etape Dubaj byla příležitostí si zazávodit a já hned věděl, že tuto příležitost chci využít a být součástí vůbec první L’Etape v Emirátech.
Cyklistika v Dubaji
Využil jsem pár dnů před závodem v Dubaji k tomu, abych si zde zajezdil v příjemném zimním dubajském počasí, kdy bylo slunečno a teploty se pohybovaly mezi pětadvaceti a pětatřiceti stupni. V létě zde teploty přesahují i pětačtyřicet, tudíž i místní jezdí na kole jen časně ráno. Vláda v Dubaji investuje obrovské peníze do rozvoje prostředí pro cyklistiku. Vznikají zde skvělé cyklostezky.
Umožní vám zajezdit si s výhledem na nejvyšší budovu světa Burj Khalifa nebo v poušti a při zachování stoprocentní bezpečnosti. Zatím tyto stezky nejsou propojené, ale i na tom se již prý pracuje a cílem je mít v Dubaji již brzy tisíc kilometrů cyklostezek propojených do jednoho celku. A pak to bude opravdová paráda a dost možná zde tak vznikne další destinace pro zimní cyklistický trénink.
Social Ride L’Etape Dubaj
Organizátoři přichystali pro účastníky několik vyjížděk – social rides. Účast na nich byla vskutku mezinárodní. Jela s námi dvě doprovodná vozidla Škoda Kodiaq a jedno auto s majáky přidala i Dubai Police. Jeli jsme po šestiproudé dálnici, kde jsme měli zabezpečen jízdní pruh a pokračovali na stezku Al Qudra do pouště. Zde nás čekalo občerstvení a káva.
Po cestě zpátky po dálnici jednoho jezdce potkal defekt. Dubajská policie s majáky uzavřela dva pruhy dálnice do chvíle, než jsme duši vyměnili a mohli pokračovat. Tohle jen tak nezažijete. Po obědě jsem s přáteli vyrazil ještě na druhou vyjížďku, tentokrát na stezku DXBike a do centra města. Výhled na mrakodrapy, včetně legendární „plachetnice“ byl neopakovatelný. Noční návrat nebyl žádný problém, protože stezka byla plně osvětlená.
Doprovodný program
V sobotu se konaly dětské závody a family jízda. Závodů se účastnily děti od těch úplně nejmenších a bylo skvělé sledovat úsměvy na tvářích všech malých závodníků v okamžiku, kdy dostaly v cíli svou medaili.
Zastoupení Škoda Auto připravilo pro děti nádherné zázemí s množstvím aktivit a hracích koutků, včetně jízdy zručnosti na odrážedlech. Po všechny dny tu zde byla pro děti skvělá zábava. Nás večer čekala ještě pasta party, a pak už byl čas jít do postele, protože následující den se startovalo časně ráno.
Závod L’Etape Dubaj
V neděli se startovalo již patnáct minut před sedmou hodinou, přesně s východem slunce. Na startu se sešlo přes tisíc závodníků z celého světa. První kilometry z Dubai Design District se jelo za doprovodným vozem Škoda Kodiaq, který zde v rámci závodu měl lokální premiéru. Jakmile jsme najeli na širokou dálnici, byl závod odstartován.
Delší trať, kterou jsem jel, měřila sto jedna kilometrů a jela se po širokých a rovných dálnicích. A vzhledem k rovinatému profilu se jelo rychle. Opravdu rychle. Na trati byla i sprinterská a vrchařská prémie. Ta byla na dálničním nadjezdu, protože kopce na trati nebyly. Ve třetině závodu se kousek před námi přihodil velký pád, jemuž jsem se naštěstí dokázal bezpečně vyhnout. To je výhoda širokých silnic. Přesto se zde peloton rozdělil a dostat se zpět do hlavní skupiny bylo těžké. Naštěstí se nám to společnými silami s několika dalšími jezdci povedlo a mohl jsem tak pokračovat v čelním pelotonu.
Závod hodně ovlivňoval vítr a závodníci museli být na pozoru, aby neztratili kontakt s jezdci před sebou. Díky otočce dvacet kilometrů před cílem jsme měli skvělou představu o tom, jaká je situace před námi i za námi. V závěrečných desítkách kilometrů ujela z hlavního pole skupina tří závodníků, která nakonec bojovala o vítězství. Hlavní peloton 130 jezdců jel za nimi se ztrátou asi dvou minut a cíl závodu byl v areálu Expo 2020.
Do cíle s průměrem přes čtyřicet
S větrem v zádech jsme ukrajovali poslední kilometry. Stále jsem jel v čelním pelotonu, ale síly už mi docházely. Nechtěl jsem proto riskovat a do závěrečného souboje jsem se tak už nezapojil. Místo toho jsem dojel v hlavním poli a užil si průjezd cílem s přáteli, které mi tento závod přinesl. V cíli jsem byl v čase 2:20:52 hodiny a s průměrnou rychlostí čtyřicet tři kilometrů. Jako bonus jsem si vyjel deváté místo ve sprinterské soutěži o zelený dres.
Vyhlášení vítězů bylo za účasti vysokých představitelů dubajské vlády. V cíli jsem si mohl prohlédnout vůz Škoda Superb ředitele Tour de France a setkat se a popovídat si s představiteli Škoda Middle East, která se na organizaci závodu aktivně podílela.
Hned po závodě jsem byl plný emocí. L’Etape Dubaj byl skvělý zážitek. Úplně jiný závod, než jaké jsem dosud jel. Nikdy jsem nezávodil na tak širokých dálnicích, které byly uzavřené jen pro cyklisty. Nikdy jsem nejel silniční závod tak vysokým průměrem. Nikdy jsem nezávodil v poušti. Užil jsem si těch pár dnů v Dubaji maximálně a rád bych se sem vrátil. Příště třeba i na delší dobu, než jen pár dní.
A to, že něco na začátku vypadá jako naprosto bláznivý nápad ještě neznamená, že z toho nemůže být něco skvělého a jedinečného. Tak jako z nápadu závodit na kole v Dubaji.
