Je to strhující bitva. Tři cyklističtí velikáni bojující o triumf v největším závodě planety. Zbývá rozhodující fáze závodu. Horské etapy mají určit nového šampiona Tour de France. Než se tak stane, policisté nechtěně zaútočí na peloton. Francouzští zemědělci protestují a zatarasí silnici balíky slámy. Strážci zákona použijí slzný plyn…
V Pyrenejích v létě 2018 se má rozhodnout o šampionovi Tour de France 2018. Etapa do lázní Luchon mnozí v pelotonu považují jen za jakousi ochutnávku mnohem hutnější krmě následujících dnů. Bláznivý scénář, na nějž brzy po startu dojde, nikomu z jezdců nepřijde na mysl. Na 29. kilometru protestují francouzští zemědělci a zatarasí trať. Dávají tím najevo nesouhlas s vládou, požadující po nich plnění náročných kvalitativních standardů, přestože na dováženou agrární produkci se vládní pravidlo nevztahuje.
Pepřák během Tour de France, to už je bizarní
Týmy se z rádia závodu dozvídají o protestu jen půl minuty předtím, než cyklisté ke kritickému místu dorazí. Prvotní informace navíc zní: „Policie silnici vyčistí, prostě projeďte skrz.“ Tak jednoduše to však nejde. „Někteří farmáři byli velmi agresivní,“ uleví si Matt White, sportovní ředitel Mitchelton-Scott.
Policisté při pacifikování demonstrantů vytáhnout slzný plyn. Bohužel vítr zavane oblak toxické látky na přijíždějící peloton. „Byla tam sláma a traktory a pak zničehonic přišla tahle pálivá mlha a já si říkal: Tady je něco vážně špatně,“ uleví si Chad Haga ze Sunwebu. „Půlka balíku začala kašlat a mně začaly strašně slzet oči,“ vylíčí Peter Sagan.
Ředitel závodu Christian Prudhomme etapu zastavuje, nejvíce postižení cyklisté jsou ošetřeni u pojízdných ambulancí. „Udělal jsem něco farmářům z okolí Carcassonne? Nechápu, proč se mstí na nás,“ zlobí se Tom Dumoulin, jeden z hlavních aspirantů maillot jaune. Dan Martin, závodník UAE Emirates, kroutí hlavou: „Tohle je fakt nový zážitek. Jsem vždy otevřený nový zážitkům, ovšem pepřák během závodu, to už je bizarní. Pálil mě v očích, vlezl mi až do plic.“
Zhruba po čtvrthodině je etapa znovu odstartována. „Čímž skončil pro jezdce na celkové pořadí nejvzrušivější moment dne,“ pronese Geraint Thomas, lídr závodu z formace Sky. Naplňuje se jeho předpověď, že favorité budou v tento den spíše opatrnější. Protože: „Kdo dnes spálí příliš mnoho energie, zítra za to zaplatí.“
Sjezd, v němž zahynul Fabio Casartelli
Podle toho se také muži první desítky chovají. Zato daleko před nimi, v početném společenství uprchlíků, se dějí věci podivuhodné a zároveň mrazivé. Sjezd z vrchařské prémie 2. kategorie Portet d´Aspet, 57 kilometrů před cílem. Ten samý sjezd, na němž v roce 1995 zahynul Fabio Casartelli. Philipe Gilbert ujíždí souputníkům z úniku, řítí se do údolí, volí špatnou linii, nedobrzdí levotočivou zatáčku, vrazí do kamenné zídky a ta vymrští jeho tělo z kola. Padá do strže, na kamenitý podklad o pár metrů níž.
Brian Holm, sportovní ředitel jeho týmu Quick Step, jede o kus dál v doprovodném autě a slyší z rádia Tour o Gilbertově pádu. Čeká, že se ve vysílačce ozve jezdcův hlas. Ale vysílačka mlčí. „Ticho je v takové situaci zlé. Když nic neslyšíte, panikaříte,“ nezastírá Holm. Zastavuje u místa pádu a doufá: „Snad zaslechnu aspoň Philippův křik, i to by bylo dobrým znamením.“ Jenže ani ten se neozývá. Vidí jen jezdcovo kolo ležící na zemi. Pohlédne dolů pod zídku, je to dost hluboko.
A pak spatří Belgičana snažícího se s pomocí jednoho z organizátorů vydrápat zpět. Uleví se mu: „Zůstal celý. Že má krev na lokti i na koleni. To je v tuto chvíli druhotné.“ Gilbert přiznává: „Když jsem dopadl na ty kameny, myslel jsem si, že mám celé tělo zlámané. Měl jsem pořádné štěstí.“ Chvíli se vzpamatovává z otřesu a pak prohlásí: „Pojedu dál.“ Nezabraňují mu v tom.
Ve sjezdu do Luchonu už podruhé na této Tour pomáhají excelentní sjezdařské dovednosti získat etapu Julianu Alaphilippovi, nejlepšímu z uprchlíků. Osm minut po něm přijíždí pospolu a v poklidu skupina favoritů. A za dalších 23 minut i Gilbert. „Po tak děsivé chvíli jsem šťastný, že jsem sem dorazil na kole.“ Ale už na něj na této Tour nesedne. Vyšetření v nemocnici odhalí zlomenou čéšku.
Co slyšel Zdeněk Štybar od odstupujícího Tonyho Martina?
Jestliže tato 218kilometrová etapa do Luchonu byla v tomto ročníku druhá nejdelší, ta sedmnáctá je v Pyrenejích pravým opakem. Horský supersprint. Pouhých 65 kilometrů. Ale jakých. Nejprve průsmyky Peyresoude a Val Louron-Azet a na samém konci Col do Portet, nóvum v itineráři Tour…
A kdo že ten horský supersprint ovládl? Stejně jako celou Tour de France 2018? Odpověď je ukryta na stránkách publika Nové příběhy Staré dámy. Ta zahrnuje nejen reportážně zachycených deset ročníků Grande Boucle, ale i klíčové události cyklistického závodů Giro di Italia a Vuelta a Espaňa 2014-2023.
„Měl jsem problém vybrat na stránky to nejzajímavější. A zejména v případě fotografií, kterých jsou ve srovnání s prvními ročníky Tour de France tisíce,“ popisuje Tomáš Macek, který je autorem výše uvedených řádků v knize Nové příběhy Staré dámy, která volně navazuje na výpravnou publikaci Příběhy Staré dámy zachycující reportážní formou první stovku ročníků nejslavnějšího cyklistického závodu planety do roku 2013.
„Všechny Tour zachycené v publikaci Nové příběhy Staré dámy jsem zažil jako reportér,“ připomíná Tomáš Macek, že jde o osobní zkušenosti. Kniha zahrnuje i vzpomínky českých účastníků od roku 2014, takže fanoušci cyklistiky zjistí, co bylo odměnou pro Ondřeje Cinka startujícího na Tour de France 2017 nebo co řekl odstupující lídr závodu Tony Martin, když Zdeněk Štybar vyhrál na Tour de France 2015 etapu.
Na 883 stranách knihy Nové příběhy Staré dámy nechybí ani podrobné statistiky zahrnutých ročníků a skutečně výjimečné fotografie.
