Výzva jako hrom. Poprvé v kariéře pojede Michal Schlegel španělskou Vueltu. Až v osmadvaceti letech se dočkal nominace na třetí Grand Tour sezony. V dresu španělské pro-kontinentální stáje Caja Rural-Seguros RGA, která dostala divokou kartu.
Jako velmi dobrý vrchař sní, že se jeho týmu povede vyhrát etapa. „Kdyby se to podařilo mně, byla by to fantazie. Ale bude to šíleně těžké. Ještě potřebuju něco ukázat. I kvůli boji o novou smlouvu,“ říká Schlegel, pro něhož půjde o druhou Grand Tour v kariéře. Tu první absolvoval už před šesti lety, kdy jel za tehdejší polský tým CCC Giro di Italia. Dokončil ho na slušném 45. místě.
Jak vzpomínáte na svou první Grand Tour, kterou jste jel v roce 2017?
Už je to docela dlouho… Tenkrát jsem byl hodně mladý, změnil jsem od té doby dost věcí. Asi jsem se víc uklidnil, jsem trpělivější a doufám, že i zkušenější. Měli jsme jako lídra Honzu Hirta, ale z osobního pohledu to pro mě bylo jedno velké utrpení. Třítýdenní peklo, daleko těžší, než jsem čekal. Od té doby jsem tak těžký závod možná nejel. I když loňské Katalánsko bylo snad ještě horší. Sedmidenní horský etapák, který se jede každý den od startu do cíle nadoraz.
Co vaše rozpoložení před sobotní týmovou časovkou, která představuje start celé Vuelty?
Cítím se dobře, ale formu ukáže až samotný závod. Finální osmičku pro Vueltu tým oznámil už v červnu kolem národních šampionátů, takže jsme měli dost času na přípravu. Byli jsme na vysokohorském soustředění v Sierra Nevadě. Ale já ještě potřeboval něco předvést, abych dokázal, že na tu Vueltu patřím, takže jsem se koncentroval i na červencové závody. Skončil jsem čtvrtý na etapáku v Portugalsku, celkem slušný byl i San Sebastian. Nebylo to tak, že bych od června ladil formu jen na Vueltu.
Můžete prozradit ambice vašeho týmu pro Vueltu?
Nemáme vyloženého lídra na celkové pořadí. Hlavním cílem je vyhrát etapu. Tým je dobře poskládaný, většina kluků jsou vrchaři. Klasického sprintera nemáme. Jsou tam dva rychlejší závodníci, ale asi ne do takové míry, že by bojovali v nějaké sprinterské etapě o nejvyšší příčky. Půjdeme den po dni, budeme to zkoušet do úniků. Jsme španělský tým a musíme být vidět. I kvůli sponzorům. Vuelta je pro nás hodně důležitá a chceme se porvat o etapové vítězství.
Co říkáte na hvězdy ve startovní listině Vuelty? Věříte, že jste schopen závodit s elitními vrchaři typu Rogliče nebo Evenepoela?
Jsem realista a vím, že na to, abych je porážel, prostě nemám. Oni jsou úplně jiná třída. Pár závodů už jsem s nimi jel. Ale moc nad tím nepřemýšlím. Snažím se zaměřit sám na sebe, na svoje výkony, abych předvedl maximum. Jsem rád, že se tady sejde skvělá konkurence. Spíš mě to motivuje, protože takových příležitostí už třeba moc být nemusí.
Kdo se vám vlastně z předních vrchařů líbí nejvíc stylem závodění?
Pogačar, který letos Vueltu nejede. Je dravý, využívá každé situace k útoku. Někdy možná útočí až moc a doplácí na to, ale zkouší to. I Evenepoel je bojovník.
Koho považujete za největšího favorita Vuelty?
Rogliče nebo Evenepoela. Asi rozhodne í síla jejich týmů. Vingegaard podle mě bude unavený po Tour de France a spíš pomůže Rogličovi.
V závodě se potkáte se svým někdejším stájovým kolegou Janem Hirtem, který jezdí za Quick Step. Těšíte se?
Určitě, snad bude chvíle si popovídat. On bude mít úplně jiné úkoly než já. Musí krýt záda Evenepoelovi v horských etapách, já budu mít volnější ruku.
Potřebujete na Vueltě zajet dobrý výsledek i kvůli nové smlouvě?
Určitě, zatím nic podepsaného nemám. Rád bych ve stávajícím týmu prodloužil, tak snad to klapne.
S čím bude spokojen Michal Schlegel 17. září v cílovém Madridu?
Když si v cíli řeknu, že jsem podal svoje maximum. Kdyby se povedla etapa, byl by to sen. Člověk k tomu potřebuje dobrou výkonnost i štěstí. Šance může být z úniku, něco jako ukázal Karel Vacek letos na Giru. Budu se rvát. Většinu těch španělských kopců znám a spíš se na to těším. Věřím, že nám to jako týmu vyjde a budeme vidět.
Byli ve hře o nominaci i vaši čeští stájoví kolegové Daniel Babor a Tomáš Bárta?
Mají jiný program. Oba jsou klasičtí sprinteři a na Vueltě zrovna letos moc sprinterských etap není. Navíc jim ještě chybí větší zkušenosti ze sprintů na úrovni World Tour s těmi nejlepšími.
