Smrt má mnohdy na dosah. Jako profesionální hasič a letecký záchranář na vrtulníku má Lukáš Vejvar pro strach uděláno. Ale teď jej čeká speciální výzva, z níž má mrazení v zádech. Etapový závod Škoda Titan Desert 2023. Šest dnů v sedle horského kola v marocké poušti v dresu týmu We Love Cycling. „Jsem lehce nervózní,“ říká čtyřiatřicetiletý milovník cyklistiky z Kladna, který velkou část volného času věnuje silniční či horské cyklistice.
Lukáši jaká byla vaše cesta k účasti v závodě Škoda Titan Desert?
Před rokem jsem sledoval vystoupení Zuzany Boháčové v závodě. Moc mě lákalo postavit se takové výzvě. Začal jsem se vyptávat. A pak jsem se přes kontakty v cyklistickém prostředí dostal do spojení s vedením Škoda Auto, od něhož jsem dostal příležitost, za kterou jsem neskutečně vděčný.
Jak moc je pro vás nominace do týmu We Love Cycling zavazující?
Přistupuji k závodu s maximální pokorou bez ohledu na fakt, zda jsem jediným Čechem ve startovní listině.
Definitivu startu jste získal měsíc před startem. Měl jste dostatek času na přípravu?
Ročně najedu přibližně sedmnáct tisíc kilometrů. Už asi osm sezon. V nohách ta porce je. Během zimy jsem byl na tréninkovém kempu na Kanárských ostrovech, pak na Mallorce. A ještě jsem jezdil deset dnů v hodně drsných podmínkách na fat biku v Norsku. Věřím, že kondičně připravený jsem. Objem kilometrů se prostě neztratí.
Se závody zkušenosti máte. Ale jel jste v minulosti nějaký etapový podnik?
Ne. Vždy šlo jenom o jednorázovky. Etapový závod pro mě bude premiérou. Ale nestraší mě délky a převýšení jednotlivých etap. Samozřejmě jsem zvědavý, jak velká intenzita se pojede. Doufám, že budu schopný udržet se v balíku. Od třetí etapy jde vlastně o rovinaté závody. Proto věřím, že to bude dobré. Ale jinak… Straší mě velké množství proměnných. Vedro, defekty…
Technické záležitosti pro případ nouze jste schopný vyřešit?
Kolo Cannondale mám rok staré. Nechal jsem ho před startem kompletně repasovat. Na doporučení jsem jej osadil širšími plášti. Chtěl jsem dát menší převodník, ale nakonec jsem tuhle výměnu nerealizoval. Základní věci si opravím, ale na nic velkého bych si netroufnul.
Jak jste prožíval třicet dnů do startu závodu, kdy jste o účasti věděl?
Je to radost i stres mísící se s nervozitou. Třeba jsem vyrazil právě na školení ohledně techniky.
Vážně má člověk, který zachraňuje lidi nebo se podílel na likvidaci ničivých požárů v Hřensku, obavy ze závodu na kole, v jehož sedle tráví stovky hodin?
Ano. Mám respekt. Je jasné, že v konkurenci profesionálů nepojedu pro vítězství. Nikdy jsem nezávodil v teplotách přesahujících třicet stupňů. Navíc v písku. Podle předpovědí má být ve stínu kolem pětatřiceti… Čeká mě pekelná zkouška. Ale doufám, že obstojím.
Jel jste během jediného dne okruh dlouhý 400 kilometrů. Nijak netajíte, že stokilometrový trénink je rutina, proto se blížíte spíše dvoustovkám…
Jenže já si kolo užívám. V kopci se pokaždé zmáčknu. Je to skvělý trénink i pro moji profesi. Našlapané kilometry se náramně hodí, když musím někde s třicetikilogramovou výstrojí do osmého patra. Ale během jízd si dělám zastávky. Dám si klidně dvě tři espressa na posezení, k tomu dortík. A pak jedu další dvě hodiny na další kafe.
Máte šest etap, které vás čekají v Maroku, nastudovaných?
Totálně! Hned první den, když mi ve Škodě potvrdili, že pojedu v jejich týmu, jsem si vše studoval. A už jsem vlastně nepřestal. Mluvil jsem s předešlými českými startujícími. Hltal záznamy ze závodu na youtube. Třeba během soustředěních jezdím osm devět dnů v řadě. Ale asi v jiné intenzitě. Jak se přibližoval start, stresoval jsem stále více. Řešil detaily ohledně oblečení, camel backu, umístění rezervních duší…
Pokud pomineme kondiční přípravu, snažil jste se během závěrečných týdnů na něco zaměřit?
Na jídlo. Nejsem zvyklý při tréninku jíst pravidelně. Kamarád mi sestavil jídelníček na jednotlivé etapy. Chtěl jsem testovat energetické gely, abych vytrénoval vnitřnosti a předešel případným problémům se zažíváním během etap. Jenže jsem dva týdny bojoval s chřipkou. A jíst doma nebo v práci gely, to mi nedávalo smysl.
Při běžném tréninku gely ani žádné jiné doplňky nepoužíváte?
Ne. Doma odjedu sto třicet kilometrů na jeden gel a jednu tyčinku. V případě Škoda Titan desert je propočet přibližně osm gelů a šest tyčinek na jednu etapu. Jde vlastně o devadesát gramů sacharidů na hodinu. Jde o hroznou porci. Vezu si s sebou 52 gelů a tyčinek, navíc tři dózy energetického drinku.
Často zmiňujete, že na kole jezdíte pro zážitky a emoce. Škoda Titan Desert je označován jako Dakar cyklistiky, tudíž o zážitky nebude nouze.
První dva dny očekávám tuhé závodění. Pak už to bude spíše o přežití a dojezdu. Jsem zvědavý třeba na spaní ve stanech. To je pro mě velký strašák. Vlastně větší než duny, převýšení… Vezu si špunty do uší, mám i nějaké prášky na spaní. Ale nechci se cpát chemií, protože nemám vyzkoušené, jak by tělo reagovalo. To vážně až v krajním případě.
Program Škoda Titan Desert 2023
1. etapa (30. dubna): 89 km/2131 výškových metrů, 2. etapa (1. května): 106 km/1830 výškových metrů, 3. etapa (2. května): 129 km/1110 výškových metrů, 4. etapa (3. května) 133 km/1146 výškových metrů, 5. etapa (4. května): 98 km/933 výškových metrů, 6. etapa (5. května): 71 km/575 výškových metrů.
Titulní foto: Gabriela Trousilová
