Poprvé v životě absolvovala etapový závod. Zuzana Boháčová v barvách týmu WeLoveCycling dokončila v Maroku Škoda Titan Desert. A přestože šlo o její debut na podobné akci, vybojovala skvělé páté místo v kategorii žen. „Úkol dokončit a neudělat ostudu jsem splnila,“ usmívala se spokojeně po návratu do Česka, kdy si dopřávala odpočinek po šesti náročných etapách v poušti.
Škoda Titan Desert jste úspěšně dokončila. Naplnila účast v závodě očekávání?
Rozhodně mi přinesla silné zážitky. Pozitivní i negativní. Líbila se mi atmosféra, která panovala mezi účastníky. Byla hodně přátelská. Druhý a pátý den se jezdilo v dunách, což už asi nikdy nezažiji. Byla jsem překvapená, jak jsou vysoké. A oranžové.
Bylo složité se v poušti orientovat nebo jste díky předem zadaným trasám pomocí bodů GPS vše zvládla hravě?
Většinou se jezdilo po pláních, kdy jsem viděla deset kilometrů před sebe. Všude byla spousta kamenů. Akorát na horizontu byl vidět kopec, což byly většinou právě obrovské duny. Mám ráda, když je pevně daná trasa. Organizátoři sice vytvořili soubory, jimiž jsme se mohli řídit, ale pevně dané byly jen hydratační a kontrolní body. Jinak bylo možné volit trasu podle libosti. První dvě tři ženy v pořadí měly denně najeto třeba o deset kilometrů méně, protože měly závod trasovaný po vlastní ose. A navíc k dispozici týmového parťáka, což je velká psychologická pomoc. Organizátor to nezakazuje, tudíž si nestěžuji. Ale tohle hrálo v neprospěch můj i dalších holek. Hodně totiž záleží, do jak silné skupiny se člověk dostane.
Bylo složité bojovat s nekonečnými pláněmi?
Ano. Připadala jsem si jako někde uprostřed měsíční krajiny. Já mám ráda kopce a hory. Navíc miluji závodění v českých podmínkách, kde jsou lesy, tráva, bahno… Chybělo mi, jak všechno kvete. Navíc pokud jel člověk osamoceně, bylo náročné s tratí bojovat. Moc to neutíkalo. Mně rovina nevyhovuje, mám ráda kopce. V Maroku jsme často jezdili ve skupině rychlostí pětadvacet třicet kilometrů i přes složitý terén. Ale stejně to moc neutíkalo.
Na žádné bloudění během závodu nedošlo? Pomohly vám zadané navigační body od organizátorů?
Jela jsem vlastně bez navigace. Prostě jsem buď jela ve skupině, nebo sledovala cyklisty před sebou. Tohle bylo velké poučení, kdybych se někdy měla na závod vracet. Určitě bych si pořídila větší navigační přístroj než malého garmina.
Bitvy s dunami jste zvládala bez obtíží?
Všichni v nich hodně chodili. Ale sjezdy jsem dávala. To se mi dařilo a jsem na sebe pyšná. Nezalekla jsem se toho, přitom některé jsou větší než barák. Písek byl pro výsledek hodně důležitý, protože v něm každý volil trošku jinou stopu. Člověk buď hodně času získal, nebo ztratil.
V konečném účtování jste coby nováček obsadila skvělou pátou příčku. S tím musíte být nadmíru spokojená.
Jela jsem do Maroka hlavně dojet. Nejsem zvyklá jezdit ve vedrech, mám ráda teploty do pětadvaceti stupňů. V Maroku byly často ještě o patnáct stupňů jinde. Ale když foukal vítr proti nebo z boku, dalo se vedro přežít. Nejhorší bylo, jakmile byl vítr do zad. To jsem si připadala jako v sauně.
Zatímco závodem jste prošla zdravotně bez komplikací, hned první noc po dojezdu jste měla vážně střevní problémy.
Během závodu jsem konzumovala jen tepelně upravené věci, ovoce jsem si umývala vodou z bidonu a ještě otřela. Ale po dojezdu jsem si v hotelu dopřála čerstvý salát, k tomu opadl stres, byla jsem totálně vyčerpaná. Dost možná jsem snědla něco zkaženého… Prostě šlo o kombinaci všeho.
Už v předstihu jste avizovala, že Škoda Titan Desert pro vás bude velkou zkušeností. Budete se teď ve vzpomínkách při závodech v Česku vracet k bitvám v Maroku?
Rozhodně ano. Dotkla jsem se hranice svých fyzických možností. Po druhé etapě, první části maratonské, jsem byla vyřízená. Posledních dvacet kilometrů jsem jela sama, pět kilometrů před cílem mi došla voda. Byla jsem zničená fyzicky i psychicky. Další dny jsem si více dávala pozor na jídlo. I na pitný režim a pozřela během dne třeba šest litrů tekutin. Samozřejmě i na rozvržení sil a už jsem nikdy nevyhnila stejným způsobem. Celý závod byl spíše o výdrži, nikoliv o výkonu a technických schopnostech. Mám jasno, že podruhé bych se na start už postavit nechtěla. Nicméně jsem na sebe hrdá, jak jsem vše zvládla.
