Až podzim ukáže, nakolik jsou, či nejsou následující prognózy vzdálené realitě. A jestli třeba covid zase všechno to, na co se těšíme, nezničil. Tak si pojďme chvíli hrát a tipovat. Dnes se může tvrzení, že Pan (skoro) neporazitelný Pogačar potřetí v řadě nevyhraje Tour de France, zdát bláhové. Ale copak něco trvá věčně? Což platí i na „dědečka“ Cavendishe. A opravdu královna ženského pelotonu urve nevídaný double?

Pogačar neoblékne žlutý dres

To, s jakou lehkostí Slovinec loni v Paříži získal maillot jaune a taky řadu dalších závodů, ke kterým nastoupil, z něj na první pohled činí jasnou sázku na obhajobu triumfu v Tour de France. Ale než na 23letou kometu vsadíte celé jmění, měli byste zvážit několik faktorů, které jeho status vyvoleného tak trochu podrývají.

Za prvé Primož Roglič, který po dvou zklamáních zase jednou cílí na červenec coby vrchol roku. Pogačarovo loňské prvenství by jistě nebylo tak jednoznačné, kdyby jeho krajan po pádu tak brzy nevypadl ze hry. Za druhé jak Rogličovo Jumbo, tak i britský Ineos, který po tříleté pauze rovněž touží po návratu na trůn, mají silnější podpůrné týmy, než je šampionovo UAE, a přes výrazné posilování v Emirátech stále víc kvalitních domestiků.

Tadej Pogačar v závěrečné etapě Tour de France 2020. Foto: bettiniphoto/colnago
Tadej Pogačar v závěrečné etapě Tour de France 2020. Foto: bettiniphoto/colnago

Kupříkladu Rogličův kolega, loni druhý Jonas Vingegaard, může s kapitánem stvořit hrozivý tandem. Stejně tak Egan Bernal v kombinaci s Richardem Carapazem a Geraintem Thomasem v britské ekipě. A taky to, že Slovinec měl poslední dva roky štěstí, není garancí pro pokračování tohoto trendu. Kolik velkých favoritů z minula spadlo, onemocnělo nebo mělo jinak pech? Ano, dnes se Pogačar jeví neporazitelně. Ale v cyklistce se přece věci mění tak rychle.

Van Vleutenová získá double

Dlouhé roky, konkrétně od sezony 1998, je to počin, na který v mužském pelotonu nikdo ne a ne dosáhnout. Marco Pantani, tragická osobnost světové cyklistiky, je tím posledním, který dokázal v jedné sezoně získat tituly z Gira i Tour. A nyní, kdy Francouzi obnovili tradici ženské verze Tour, nastává otázka, jestli tento unikát může získat některá z cyklistek.

Vzhledem k nepoměrně nižší konkurenci v dámském pelotonu je to počin zdaleka realističtější. Tomu nahrává i fakt, že letošní „první“ ročník Tour odstartuje jen dva týdny po konci italského Gira Donne, takže je teoreticky možné si formu přenést z jednoho vrcholu do druhého. Poté, co loni plánovaně v 31 letech skončila suverénka pelotonu Anna Van Der Breggenová, pak asi jedinou dámou schopnou takového počinu je její krajanka Annemiek van Vleutenová z týmu Movistar. Nizozemka už vyhlásila záměr vyhrát Tour, která by jí svými kopci měla sedět. O Giru se zatím ve svých plánech nezmínila, ale její kvality jsou takové, že i s komplikací v podobě krátkého času na odpočinek mezi dvěma závody by si dokázala poradit.

Jakobsen vyhraje ze všech nejvíc

Nastal čas Fabia Jakobsena, aby se stal nejlepším spurtérem světa. Samu Bennettovi bude v Boře scházet jeho vláček pomocníků, na jaký byl do loňska zvyklý v Quick-Stepu, Caleb Ewan má ambice přesahující hromadné dojezdy a Mark Cavendish jistě už v 36 letech nedokáže udržet formu po celý rok, jako tomu bylo v jeho mládí.

Fabio Jakobsen a Mark Cavendish při závodě Kolem Turecka.
Fabio Jakobsen a Mark Cavendish při závodě Kolem Turecka. Foto: Stuart Franklin/Getty Images/Deceuninck Quick Step

Nebo ano? To vše dláždí cestu 25letého Nizozemce k trůnu. Jakobsen už loni dokazoval, že se zcela zotavil z hrůzostrašného pádu v Polsku, co málem skončil fatálně, na Vueltě získal tři etapy a k nim trikot nejlepšího spurtéra. Není jediný důvod myslet si, že by to tak nemohlo pokračovat i letos. Spíš naopak. Je o rok starší a zkušenější, k ruce má vláček Quick-Stepu, takže se dá očekávat, že bude ještě lepší.

Ewan mistrem světa

Není vlastně nic nekonvenčního na trati letošního mistrovství světa v australském Wollongongu – opět jen krátké kopce, co mají sedět výbušným závodníkům. Sázka na jistotu by tak měli být Van der Poel, Van Aert a možná nejvíc obhájce duhového dresu Alaphilippe, tedy tradiční protagonisté jednodenních závodů. Ale jestli má někdo extra motivaci stát se mistrem světa, pak domácí favorit Caleb Ewan.

Na Tour de France si Sagan nepřipsal jedinou vítěznou etapu. A ze zeleného trikotu jej vysvlékl Sam Bennett. Foto: Tim de Waele/Getty Images/Deceuninck Quick Step
Na Tour de France si Sagan nepřipsal jedinou vítěznou etapu. A ze zeleného trikotu jej vysvlékl Sam Bennett. Foto: Tim de Waele/Getty Images/Deceuninck Quick Step

Když si vzpomeneme, že loni si za vrchol vybral maratonskou klasiku Milán-Sanremo a do jejích kopců šplhal na cestě ke 2. místu lépe než kdy dřív, pak se dá najít zdroj jeho sebedůvěry. Polovinu z posledních šesti šampionátů rozhodl spurt různě velkých skupin. Takže pokud podsaditý Australan přeleze kopce až k cíli ve vedoucím balíku, pak by měl mít v cílové rovině výhodu nade všemi.

A co stará garda?

Mladí jsou dnes v kurzu a pochopíte proč, když vám sdělíme, že průměrný věk člena pódia závodů Grand Tour (Giro, Tour, Vuelta) byl 27 let. Takže ti, co jim je přes třicet, mají smůlu? Nutně ne.

Thibaut Pinot nebo Mikel Landa jsou třicátníci pelotonu, kterým se přisuzuje pozvolný ústup ze slávy a neschopnost soupeřit už s novou a rychlejší mladou generací. Ale bylo by chybou je odepsat. Francouzovo loňské tápání měla na svědomí spíš než věk jeho zranění. A taky Španěl ukazoval děsivou formu, než se na Giru vyboural a bylo po všem.

Peter Sagan před posledním ziskem titulu slovenského šampiona v trikotu Bora Hansgrohe. Foto: Jan Brychta (2x)
Peter Sagan před posledním ziskem titulu slovenského šampiona v trikotu Bora Hansgrohe. Foto: Jan Brychta 

Peter Sagan má 31 let, nově podruhé covid, ale taky velkou motivaci v novém týmu dokázat, že drahé angažmá ve Francii není trafika na důchod. Chrise Frooma přibrzdilo začátkem roku bolavé koleno. Nicméně i v 36 letech je odhodlaný zabojovat o žlutý dres, svůj pátý v kariéře. A jestliže nám loni rovněž 36letý Mark Cavendish demonstroval, co stará garda ještě svede, měli bychom zvážit kritické odsudky.