Giro je barevné a kvetoucí, Tour de France zdobí slunečnice a věhlas historie, zato poslední z Grand Tour, třítýdenních etapových závodů, je tradičně nejstrmější. V sobotu startuje španělská Vuelta, která se nikdy netají tím, že na svou trať tak ráda umisťuje ta nejprudší a nejnáročnější stoupání, jaké peloton profesionálů vůbec zakouší.
Vrchařská tortura je poznávacím znamením závodu kolem Španělska a nejinak tomu bude letos, na pouti z Burgosu (14. srpna) do Santiaga de Compostella. Ideální hřiště pro ty nejlepší světové hráče na kolech: obhájce Rogliče, Kolumbijce Bernala, olympijského vítěze Carapaze z Ekvádoru a nebo taky Jana Hirta, vrchaře belgického Wanty.
A co že na tyto cyklistického kamzíky během tří týdnů na Pyrenejském ostrově čeká?
PICÓN BLANCO
Až závodníci ve 3. etapě „narazí“ do Picón Blanco, tak s vědomím, že tady se ještě Vuelta rozhodovat nebude. Nicméně každý z favoritů na červený dres, ozdobu králů Vuelty, tady bude muset prokázat svoji připravenost, protože tento vrchol nelze podcenit.
Je pravidelnou destinací jiného závodu Vuelta a Burgos, kde se naopak vítěz zpravidla profiluje, a v minulosti už tu vyhráli Landa, Evenepoel i López. Nejde na prvním místě o délku, protože kopec má sotva 8 kilometrů, zato jeho sklon je to, co děsí – průměrné stoupání je 9,3 procenta.
ALTO DE VELEFIQUE
Tento kopec je středobodem 9. etapy a už se na trase Vuelty zjevil, naposledy před čtyřmi roky. Byl to tehdy předposlední kopec 11. etapy, kterou pak u astronomické observatoře Calar Alto ovládl Miguel Ángel López. Letos však bude cílovým stoupáním.
Kopec je dlouhý i prudký (12,8 km a 7,3 %), přičemž to nejhorší se nachází na prvních pěti kilometrech (ten čtvrtý má průměrný sklon 11,7 %), pak už je náklon silnice snesitelnější. Takže ten, kdo bude mít chuť útočit, musí to udělat v úvodu kopce, aby si dokázal vybudovat náskok. Vrchol leží 1800 metrů vysoko.
PUERTO DE MIJARES
A rychle do 15. etapy a k dalšímu strašákovi, který se naposledy na trati Vuelty objevil před deseti lety. Puerto de Mijares je jedním z nejdelších kopců tohoto ročníku, protože měří 20,4 kilometru. Uklidňovat však může průměrné a celkem pravidelné stoupání s hodnotou 5,5 procenta.
Přestože není závěrečným kopcem dne, jeho délka může ve vývoji závodu nadělat paseku. Jakmile se peloton překulí přes vrchol, bude zbývat ještě 40 kilometrů do finiše, většina z kopce. Skvělá příležitost otřásat podobou výsledkové listiny.
LAGOS DE COVADONGA
Protože Vuelta nedá nikdy nikomu vydechnout, dva dny nato přijde kopec, který závod naposledy zdolával v roce 2018. Tehdy byl cílovou „rovinkou“ 15. etapy, kterou získal Francouz Pinot, který agresivně zaútočil 6 kilometrů pod vrcholem. Čtyři minuty dělily prvních 15 jezdců v cíli, a tak můžeme čekat podobně brutální závodění letos. Délka 12,5 km, sklon 6,9 %.
To ale není celý příběh, protože zhruba na sedmém kilometru se nachází náhorní plošina a dokonce dva sjezdíky. To značí, že to nejnebezpečnější se nachází v první polovině kopce, kdy silnice pulzuje s průměrným sklonem 9,8 %. Jezera Covadongy dost možná spláchnou naděje nejednoho favorita.
ALTO D’EL GAMONITEIRU
Etapa 18 přinese něco, co Vuelta ještě neviděla. Novinkové stoupání Alto d’El Gamoniteiru. S jistotou však můžeme říct, že je to jeden z nejtěžších testů letošní Vuelty. Stoupání totiž měří 15 kilometrů s průměrným sklonem 9,8 %. Tato hora není pro slabochy, navíc když jí předcházejí dva kopce první kategorie a jeden druhé. Toto by mohla být královská etapa ročníku, opravdová hostina pro cyklistické kamzíky.
