ŠKODA logo

Michael Boroš patří mezi stálice českého cyklokrosu. Před pár dny oblékl už počtvrté dres mistra republiky v elitní kategorii, vyhrál domácí pohár, ale na mezinárodní scéně borec ČEZ Cyklo Teamu Tábor v sezoně zatím tápe. Závodník, který v souboji se světovou elitou zajet i do top 10 a čtyři roky působil v elitních belgických týmech, najednou končí hluboko v poli poražených.

V letošní sezoně vám radost udělal asi jen český titul, že?

Je to tak. To byl samozřejmě cíl, jsem za něj moc rád, ale bral jsem ho jako nepsanou povinnost. Jinak můj cyklokros není žádná hitparáda a nic nevycházelo, jak bych chtěl.

 Proč to nešlo?

To kdybych přesně věděl… Měl jsem nějaké zdravotní problémy, ale nechci se na to úplně vymlouvat. Trénoval jsem normálně, pořád na sto procent, ale tělo se nějak pralo a nohy nejely, jak bych chtěl. V tréninku jsem určitě nic neošidil, dělám všechno jako ti nejlepší. Doufám, že se to zase zlomí a příští sezonu mě to nakopne výš.

Nepropadal jste už trochu černým myšlenkám?

Tak jasně, že to člověka štve a pořád přemýšlí, proč se nedaří. Navíc slýchám hlasy různých lidí… Skoro každý je chytrý a je snadné říct, jak dělám všechno blbě. Jenže ono tomu tak není. Já cyklokrosu dávám fakt maximum, ale nejde to. Situaci řešíme skoro denně s trenérem Michalem Bednářem. Tréninková čísla jsou dobrá a podle nich bych měl být v závodě jinde. Ale když přijedu na závody, kde jsou ti nejlepší, jsou úplně někde jinde jen oni.

Je hodně frustrující, když závodník vašeho kalibru končí ve světovém poháru ve třetí desítce?

To je. Přitom už jsem dokázal být ve svěťáku i sedmý (v roce 2018 v Nommay – pozn. aut.), ale letos je to hodně za očekáváním. Představoval jsem si úplně jiné výsledky.

Michael Boroš je nejlepším z českých cyklokrosových reprezentantů. Foto: Michal Červený
Michael Boroš, český cyklokrosový reprezentant, který před pár dny získal už čtvrtý titul tuzemského šampiona. Foto: Michal Červený

Takže už vyhlížíte konec sezony?

Docela jo. Teď ještě zkusím zmobilizovat všechny síly na mistrovství světa, pak si orazím, vyčistím hlavu a začnu plánovat další sezonu. Chuť mám pořád velkou a těším se, co přijde.

Budete pokračovat v táborském týmu?

Novou smlouvu zatím bohužel nemám, ale po mistrovství světa to budeme řešit. Rád bych zůstal, na české poměry máme hodně dobré podmínky. A navíc je zde vidina mistrovství světa v Táboře 2024. To mě hodně láká.

Čtyři roky jste působil v elitních belgických týmech. Nebyla možnost tam pokračovat?

Bohužel ne. V týmu, kde jsem naposledy působil, vypadl ze dne na den jeden hlavní sponzor. Měl jsem jít akorát podepsat smlouvu na další rok a řekli mi, že pro mě kvůli odchodu sponzora nemají místo. Bylo to hodně frustrující, měl jsem týden do začátku volna.

Říká se, že kdo chce v krosu něco dokázat, musí být v Belgii. Je to pravda?

Stoprocentně. Hlavně týden co týden závodit s těmi nejlepšími. To se prostě nedá nikde natrénovat. Je to něco jiného, než když se s nimi potkáte jednou za měsíc.

Je pro vás nyní obtížnější se dostat na nejlepší závody do Belgie, když nemáte takové výsledky?

Na nějaké jsem se dostal, ale v covidové sezoně je všechno finančně hodně ořezané. Oni zaplatí ty nejlepší, ale lidem, jako jsem já, nedají skoro nic. No, a když nejedu o čelní příčky, tak si ani nic nevydělám na prize money. Takže když to spočítám, jsem za každý takový závod v minusu a nepokryje mi to ani cestovní náklady.  No a pak všichni říkají, že jediná cesta je pořád závodit v Belgii. Ale ono to není snadné. Nejde jen o cestu, ale musíte mít nějakou dodávku, mechanika… Stojí to hrozně peněz.

Je šance na změnu?

Je to trošku začarovaný kruh. V Česku nejsou podmínky, abych mohl jezdit každý týden do Belgie. Navíc je člověk vázaný i jinými závody.

Nemáte strach o český cyklokros, který na tom nyní není moc dobře?

Neviděl bych to úplně tragicky. Jsou zde šikovní junioři jako třeba Matěj Stránský, ale je velká škoda, že letos kvůli covidu nemají skoro žádnou možnost konfrontace s nejlepšími. Ani na mistrovství světa nejedou. Přitom zrovna Matěj se mohl ukázat a třeba by dostal šanci v nějakém belgickém týmu.

V neděli vyvrcholí sezona závodem elity na mistrovství světa v belgickém Ostende. Na co si troufáte?

Chci ze sebe vymáčknout úplně všechno. Samozřejmě bych se rád dostal do top deset, ale musím být realista. Na dvacítku, možná patnáctku, určitě mám. Mistrovství světa je pro nás paradoxně nejlehčí závod, protože tam nemůže jet tolik Belgičanů nebo Holanďanů.

Na start se nakonec postaví i Zdeněk Štybar. Věděl jste o jeho úmyslu dříve?

Nevěděl, vůbec jsem to nečekal. Ale když už se Štyby rozhodl, určitě je na tom dobře a nejede se jen zúčastnit. Určitě může zajet dobrý výsledek.

Michael Boroš, český cyklokrosový reprezentant, který před pár dny získal už čtvrtý titul tuzemského šampiona. Foto: Michal Červený
Michael Boroš, český cyklokrosový reprezentant, který před pár dny získal už čtvrtý titul tuzemského šampiona. Foto: Michal Červený

Velká část okruhu vede v písku po pláži. Jak se na tuhle pasáž těšíte?

Jízda v písku je hodně specifická, ale myslím, že na něm nejsem úplně špatnej… Je to hodně na sílu, ale zase se to nesmí drtit hlava nehlava. Chce to zvolit správnou linii a vyvinout nějakou rychlost. Určitě to bude rozhodující místo závodu.

Sezoně dominují Wout van Aert a Mathieu van der Poel. Dokážete si představit, že by titul vyhrál někdo jiný?

Absolutně ne. Ti dva jsou úplně jinde. Jediný, kdo se jim trochu přibližuje, je Brit Pidcock. Ale když odjedou sami a dají dalšímu přes dvě minuty, člověk nad tím kroutí hlavou. Přitom za sebou mají silniční sezonu a van der Poel ještě jezdí biky. Přijde mi, že snad vůbec neodpočívají. Jsou to mimořádní závodníci.

Znáte oba ze svého působení v Belgii?

S van der Poelem jsem byl dva roky v týmu, s van Aertem jsme se akorát minuli. Ale bydleli jsme kousek od sebe a často jsme spolu trénovali. K němu mám blíž.

Jste ještě v kontaktu?

Pořád. Máme na sebe číslo. Já už teď po posledním svěťáku zůstal v Belgii a měli jsme spolu jet v pondělí na trénink. Psali jsme si, ale on musel změnit plány a jel trénink za motorkou. Ale jsme v kontaktu pořád. Je to fajn kluk a úspěchy ho nezměnily. Takže bych ten titul přál asi víc Woutovi.

Co říkáte na jeho výsledky na silnici?

Jedním slovem neskutečné. Umí vyhrát klasiku, na Tour celé tři týdny pomáhal a ještě do toho vyhrál dvě etapy. Všechny asi šokoval v kopcích, kde jel na špici takové tempo, že z něj odpadali nejlepší vrchaři. Prostě klobouk dolů.