Čeká nás skok do jiné cyklodimenze? Mezinárodní cyklistická unie UCI se podle řady zdrojů chystá po více než dvou desetiletích sáhnout do technických regulí, které krotí představy designérů kol, a v konstrukci bicyklů by se tak mohla odehrát hotová revoluce.

Informaci o tom, že by se UCI měla třiadvacet let po přijetí stávajících předpisů odhodlat k revolučnímu kroku přinesl s odvoláním na zdroje blízké cyklistické unii server CyclingTips. Návrh regulí pro rok 2021 je údajně plný červených poznámek, které mají poslat do propadliště dějin tzv. Luganskou chartu. Tou UCI zmrazila v roce 1997 mnohdy až sci-fi nápady konstruktérů kol a na následující dvě desetiletí stanovila designové dogma o dvou trojúhelnících a odkazu na historický vývoj bicyklu.

Současná pravidla dohlížející na vývoj rámu vycházejí z tzv. trojúhelníkového základu. Foto: UCI
Současná pravidla dohlížející na vývoj rámu vycházejí z tzv. trojúhelníkového základu. Foto: UCI

Co přimělo unii, o níž si asi jen málokdo troufne tvrdit, že patří mezi progresivní živly, změnit názor? „Pravděpodobně je to lobby velkých značek, pro změnu není žádný důvod. Respektive nejsou jiné důvody než na konci devadesátých let, kdy se tato pravidla – mj. to, že se kolo skládá z předního a zadního trojúhelníku – zavedla,“ soudí Michael Moureček z pražské Festky, pro nějž je design kol denním chlebem.

Padne Luganská charta?

Právě Moureček si přijetí Luganské charty dobře pamatuje, zasáhla totiž do jeho aktivní závodní kariéry. „Do té doby toto pravidlo neplatilo a kola se běžně stavěla tak, že tvar trojúhelníku nerespektovala. Můžeme vzpomenout časovkářské kolo Lotus 108 nebo Pinarello Miguela Induraina pro rekord v hodinovce v roce 1994, ‚kytara‘ od Treku byla svého času ikonou,“ loví z paměti bývalý silničář a dráhař obrázky kol, jejichž vzhled spíš než k minulosti odkazoval k daleké budoucnosti.

Některé modely kol jsou skutečně hodně revoluční a odvážné. Foto: @KyserMusicalPro
Některé modely kol jsou skutečně hodně revoluční a odvážné. Foto: @KyserMusicalPro

Před třiadvaceti lety takový vývoj vydráždil UCI k akci. „Tehdy bylo jedním z vysvětlení, že kolo má vypadat tradičně. Takže současné rozhodnutí úplně nechápu. Buď nechám vývoj plynout a ze zásady do něj nezasahuji, nebo ho svážu rigidními pravidly, ale trvám na nich,“ míní Moureček.

Jaké změny by tedy mohl (r)evoluční zásah do regulí přinést? Podle CyclingTips navrhovaný dokument otevře designérům nové možnosti v oblasti rozměru trubek, tvarech a pozici sedlovky – v zásadě by se měla silnice přiblížit k hranici, která dnes vymezuje svět časovkářských speciálů a kol pro triatlon, a cyklistika by měla objevit dosud nepoznaný poměr mezi váhou a rychlostí.

Zásadní proměnou má projít článek 1.3.020 v paragrafu 2 o technických předpisech. Unie od zmíněného roku 1997 trvala na tom, že tloušťka trubek musí být od 2,5 do 8 cm v jakémkoliv směru a teprve nedávno povolila tloušťku 1 cm u vidlice a sedlové a řetězové vzpěry. Podle nových regulí by ale pravidlo 1 cm mělo platit pro všechny části rámu a výjimka pro vidlice a zadní vzpěry v dokumentu již není.

Nové možnosti v oblasti rozměru trubek

Současně by mohlo i pro silnici a cyklokros platit pravidlo o kompenzačních trojúhelnících, které již dnes dovolují konstruktérům časovkářských kol hýbat trubkami až o 8 cm. A to už může přinést skutečnou designérskou revoluci. Přestože UCI trvá na tom, že kolo se i nadále musí skládat ze všech tradičních částí a žádná z trubek nesmí chybět.

„Základ je v tom, že velkým výrobcům vadí, že musí vyvíjet silniční kola odpovídající regulím a současně produkují speciály pro triatlon a časovku, které pravidla splňovat nemusí. A samozřejmě by se jim hodilo, kdyby vše bylo jednotné. Výrazné novinky se navíc mohou dobře prodávat. Současně ale platí, že kupující je zpravidla konzervativní a změny absorbuje v delším časovém horizontu,“ upozorňuje Moureček.

Speciál, na němž v roce 1994 Miguel Indurain vytvořil rekord v hodinovce. Foto: profimedia
Speciál Pinarello, na němž v roce 1994 Miguel Indurain vytvořil rekord v hodinovce. Foto: profimedia

A současně někdejší proficyklista vnímá aktuální vývoj jako jednu z dalších vln, jichž byl svědkem. „Kolem roku 2000 proběhl přechod na karbon, pak přišlo téma hmotnosti, redukovalo se, kde se dalo. Pak se vzývala aerodynamika, což pro změnu zničilo ohled na hmotnost a kola ztěžkla. Když se vyčerpalo aero, přišly kotoučové brzdy, které opět přidaly váhu a výrobci ohled na hmotnost úplně vyzmizíkovali,“ vysvětluje Moureček.

„Když to vztáhnu na sebe, tak se mě už dva roky nikdo nezeptal, jak lehké kolo dokážu vyrobit. Předtím to byla první otázka. Musíte na to nazírat z perspektivy toho, že snahou velkých značek je donutit vás kolo měnit. Proto si myslím, že razantní změna ve vzhledu kol může přijít,“ uzavírá Moureček.