Jestli se bude vyhlašovat cyklista roku i v této divné sezoně ovlivněné koronavirovou pandemií, asi těžko jej někdo předstihne. Primož Roglič, Slovinec z týmu Jumbo-Visma, je bezesporu králem cyklistického roku 2020.
Hodně mu k tomu pomohl až poslední závod prapodivného cyklistického roku 2020. A sice španělská Vuelta. Jednatřicetiletý bývalý skokan na lyžích dokázal obhájit loňské prvenství. Stal se šestým mužem historie, který Vueltu vyhrál minimálně dvakrát za sebou.
„Je krásné být na nejvyšším stupni i v roce 2020, který byl pro cyklistiku i celý svět hodně zvláštní kvůli koronaviru,“ řekl Roglič. Vueltu vyhrál s náskokem čtyřiadvacet vteřin před Ekvádorcem Richardem Carapazem (Ineos Grenadiers), třetí byl Brit Hugh Carthy (EF Pro Cycling).
Střih o pár týdnů zpátky. Bylo 19. září a na Tour de France se jela předposlední etapa, která měla potvrdit historicky první triumf Rogliče na Staré dámě – horská časovka na Planche des Belles Filles. Jenže Slovinec si tam vybral horší den a naopak heroický výkon převedl jeho krajan Tadej Pogačar. A senzační vítězství na Tour vybojoval mladší ze slovinských závodníků. Roglič se musel spokojit s druhým místem.
„Nevzdám to,“ řekl o pár dní později. Zatímco Pogačar ukončil po Lutychu sezonu, Roglič oznámil, že pojede i na Vueltu. A tu si podmanil. Jeho bilance je tak letos famózní.
Monument a Grand Tour v jedné sezoně
Celkem v roce 2020 posbíral dvanáct profesionálních vítězství. Ovládl celkové pořadí Vuelty, kde navíc přidal čtyři etapová prvenství. Jedno dílčí vítězství slavil i na Tour de France, kde byl celkově druhý. Opanoval monument Lutych-Bastoň-Lutych. Celkově byl první při etapovém klání Tour de l´Ain, z něhož si navíc na cestu domů přibalil dvě vítězné etapy. Jednu etapu slavil rovně při Critérium du Dauphiné. Stal se šampionem Slovinska v silničním závodě, na národním šampionátu byl navíc v časovce druhý.
Byl to rok Rogliče? Jednoznačně ano. Dokázal si udržet formu po celou sezonu. Po Tour nesložil zbraně, vyhrál monument Lutych-Bastoň-Lutych a zvládl se fantasticky nachystat na Vueltu. Kromě červeného dresu pro krále španělské Grand Tour získal i zelený pro vítěze bodovací soutěže. Stal se tak prvním cyklistou po pětadvaceti letech, který slavil triumf z Grand Tour a cyklistického monumentu v jediné sezoně. Naposledy se tak výjimečnou kombinací mohl chlubit Laurent Jalabert, který v roce 1995 vyhrál Milán-San Remo a Vueltu.
„S mými kolegy z týmu jsme bojovali každý den. Brali jsme každou etapu jako jednorázový závod. Nic jsme nechtěli podcenit. Bylo těžké udržet formu, ale já se po celé tři týdny cítil dobře. A jsem šťastný, že jsem mohl sezonu zakončit tímto způsobem,“ přiznal slovinský závodník.
„Loňské vítězství pro mě bylo speciální, protože šlo o první vyhranou Grand Tour. Ale i tohle prvenství stavím hodně vysoko. Byla to atypická sezona a můžeme být vůbec rádi, že jsme v situaci, v jaké se svět nachází, vůbec mohli Vueltu jet. Za to patří i organizátorům velký dík,“ dodal Roglič.
Kontrakt v Jumbo Visma má ještě na tři roky
Vloni mu doma po návratu z Vuelty přichystali doma ve Slovinsku velkolepou uvítací show, letos se zřejmě žádná velká „Roglič party“ kvůli opatřením souvisejícím s nemocí covid-19 neuskuteční. Ale zasloužené volno přijde tak jako tak. Sezona 2020 je u konce.
„Potřebuji pauzu,“ těšil se na chvíle s partnerkou Lorou a synem Lvem. „A až si pořádně odpočinu, začnu plánovat rok 2021. Přál bych si, aby už to byla klasická sezona bez omezení. Budu mít znovu velkou motivaci, protože je tu pořád pár cílů, jichž bych v kariéře ještě rád dosáhl,“ prozradil bývalý skokan na lyžích, který má v nizozemském týmu kontrakt podepsaný až do konce roku 2023.
„Primož se dokázal neskutečně zvednout po zklamání z Tour de France. Na mistrovství světa ještě nebyl v top formě, ale na Lutychu už každý musel vidět, jak je znovu motivovaný. I ve zkrácené podobě byla sezona dlouhá a on dokázal vyhrávat od začátku do konce. Na různých místech, v různých terénech. Hlavně je to skvělý týmový hráč. To mluví za všechno. Jasná jednička prapodivného cyklistického roku, rozený vítěz a kluk, s nímž je radost pracovat,“ pochválil klenot nizozemské stáje jeden z jejich sportovních ředitelů, Němec Grischa Niermann.