Bábek na Třebešíně, oválu z druhé světové války, uspořádal zlatý výlov

Autor: Radek Malina

Bezmála osmdesát let už slouží cyklistům. Patří ke kuriozitám a současně stavbám, které jsou hodny obdivu. Velodrom v Praze na Třebešíně byl vybudován v roce 1941. Je útočištěm dětí i elitních tuzemským cyklistů, kteří zde slavili domácí tituly či najížděli kilometry, jež jim později pomohly k medailím ze světových či evropských šampionátů, případně stupňům vítězů na olympijských hrách.

Velodromy v Česku je možné spočítat na prstech jedné ruky. Aktuálně jsou v provozu pouze ovály v Brně, Lounech, Plzni, Prostějově a Třebešíně.

Dráha na Třebešíně s hlazeným betonovým povrchem byla v Praze vybudována už v roce 1941. Foto: Michal ČervenýDráha na Třebešíně s hlazeným betonovým povrchem byla v Praze vybudována už v roce 1941. Foto: Michal Červený

Třebešín je nejrychlejší v Česku

Ten pražský s hlazenou betonovou dráhou, délkou 333 metrů, šířkou 7,8 metrů, zatáčkami klopenými na čtyřiatřicet stupňů a rovinkami klopenými na sedm stupňů představuje podle mnohých vůbec nejrychlejší ovál v tuzemsku.

Velodrom na Třebešíně je otevřený. Tudíž v případě nepříznivého počasí je nutné závody odkládat. Foto: Michal Červený
Velodrom na Třebešíně je otevřený. Tudíž v případě nepříznivého počasí je nutné závody odkládat. Foto: Michal Červený

Jezdí se zde druhý nejstarší sprinterský závod na světě: Framar. V minulém roce se jej zúčastnil Ital Elia Viviani, úřadující olympijský šampion v omniu pyšnící se mimo jiné etapovým triumfem z Tour de France, Vuelty či italského Gira.

Pět olympijských medailí je z éry Československa

Rovněž historie tuzemské dráhové cyklistiky pamatuje medailové úspěchy v bitvách pod pěti kruhy. Jenže všech pět umístění na pódiu se datuje ještě do dob Československa.

Dráhová cyklistika, to jsou kola s pevným převodem, bez brzd a nohy v nášlapných pedálech navíc jistí i řemínky. Foto: Michal Červený
Dráhová cyklistika, to jsou kola s pevným převodem, bez brzd a nohy v nášlapných pedálech navíc jistí řemínky. Foto: Michal Červený

V Melbourne 1956 bral Ladislav Fouček stříbro na kilometru s pevným startem, dvojice Ladislav Fouček-Václav Machek pak přidala do sbírky medaili stejné hodnoty z tandemu.

O osm let později vybojoval Jiří Daler slavně zlato v Tokiu při stíhacím závodě jednotlivců. V Montrealu 1976 pak Anton Tkáč získal prvenství ve sprintu. Poslední medailový úspěch dráhařů je starý už čtyřicet let.

V Moskvě 1980 se o něj zasloužilo v závodě družstev na čtyři kilometry kvarteto Teodor Černý, Martin Penc, Jiří Pokorný, Igor Sláma.

Naději pro přepsání historických statistik a zisk první medaile pro českou dráhovou cyklistiku od rozdělení federace představuje Tomáš Bábek.

Tomáš Bábek, dráhový cyklista, který by mohl ukončit čekání české dráhové cyklistiky na olympijskou medaili. Foto: Michal Červený
Tomáš Bábek, dráhový cyklista, který by mohl ukončit čekání české dráhové cyklistiky na olympijskou medaili. Foto: Michal Červený

Závodník Dukly Brno minulý týden v Praze na Třebešíně slavil po čtyřech letech na republikovém mistrovství prvenství ze závodu na jeden kilometr s pevným startem, český titul přidal i ve sprintu

Borec zocelený japonskou keirinovou ligou, který v Tokiu hodlá na medaili zaútočit v keirinu, má na kontě už dvaatřicet tuzemských titulů.

„Titul ve sprintu přišel po jednom z nejhezčích finálových soubojů mé kariéry. Musel jsem opravdu bojovat. To je správná cesta k posunu,“ naznačil Bábek, že v hlavě nosí především olympijské boje přeložené na léto příštího roku.