Na začátku byla lenost. Proč šlapat na kole jen za své, když bych si mohl pomoci motorem? Už na konci 19. století to v Bostonu napadlo amerického vynálezce Hosea Libbeyho, který sestrojil kolo s dvojitým elektromotorem. Fungovalo, ale jeho myšlenka se neujala. Vážilo totiž asi 130 kilogramů… A nápad na kola s motorem asi na sto let usnul.
Až začátkem 90. let minulého století se začala vyrábět elektrokola, která už se podobou blíží těm dnešním. A kde jinde než v Číně. E-biky si tam rychle získaly velkou oblibu a samozřejmě putovaly i do Evropy. Dnes je situace taková, že v některých západoevropských zemích už prodeje elektrokol válcují prodeje klasických kol a i v Česku čísla elektrokol distribuovaných k zákazníkům pořád stoupají. I když normální kola stále ještě vyhrávají.
Podle odhadů expertů, kteří prodeje elektrokol a jejich vývoj mapují, se jich v letech 2020-2023 prodá na celém světě neuvěřitelných 113 milionů. Třeba jen v Německu se za loňský rok prodalo 1,3 milionu elektrokol. V Česku to bylo přibližně 70 tisíc kusů. Letos se očekává nárůst ke 100 tisícům prodaných elektrokol.
Jak elektrokola fungují?
Elektrokolo je v podstatě klasické jízdní kolo, ovšem s elektromotorem a dobíjecí akumulátorovou baterií. Ta se až na pár výjimek nedobíjí za jízdy, protože se zatím nepodařilo vymyslet efektivní systém, který by fungoval. Tím, že se baterie permanentně nabíjí a vybíjí, se výrazně zkracuje její životnost. Proto jsou daleko lepší Li-Ion baterie, které dobijete po jízdě pomocí nabíječky. Buď přímo v kole, nebo baterii snadno vyjmete a donesete si ji domů.
Prodejci se v současné době zaměřují na co nejsilnější baterie s extrémně dlouhými dojezdy. Většinou už se jedná o baterie plně integrované do rámu, což přispívá k daleko elegantnějšímu designu.
A už existují baterie s kapacitou skoro 25 Ah, na které se podle jejich výrobce dá ujet až 210 km. Samozřejmě, že tohle je ideální hodnota, něco jako se udává nejnižší spotřeba paliva u osobního automobilu.
U elektrokola závisí dojezd na několika faktorech. Terénu, v jakém se pohybujeme, úrovni podpory a také na hmotnosti jezdce.
Takže pokud s elektrokolem vyrazí metrákový chlap do hor a v kopcích bude pořád využívat nejvyšší možnou podporu elektromotoru, může na takovém kole ujet třeba 100 kilometrů. Ale to pro většinu normálních elektrocyklistů pořád bohatě stačí.
Kdo chce, dá si do těla i v sedle elektrokola
Elektrokolo není motorka, že by jelo samo bez vašeho přičinění. Šlapat se musí, ale elektromotor vám jízdu může hodně usnadnit.
Záleží na každém, jak moc chce být aktivním jezdcem. Dá se jet úplně bez motoru, což je vzhledem k o něco vyšší váze elektrokola (cca 22 kg) často obtížnější, ale s minimálním stupněm asistence už je to veselejší. I tak však spoléháte na sílu nohou. Kdo se chce na elektrokole hlavně vozit, nastaví si maximální podporu elektromotoru a stačí mu jen zlehka točit nohama.
Výhoda elektrokola je, že potírá výkonnostní rozdíly. Stačíte zdatnějším parťákům, kteří jedou na normálním kole, dost možná jim i ujedete. Žádný kopec už pro vás nebude tabu. Vyjedete všechno. A v neposlední řadě může člověk na elektrokole podnikat daleko delší výlety, než jaké by zvládl na klasickém kole.
Elektrokola nejsou jen doménou seniorů
Elektrokola už dávnou nejsou jen doménou seniorů, ale stále častěji lákají i mladší generaci. Aby ne. Špičková elektrokola si v ničem nezadají s klasickými koly. Mají prvotřídní komponenty, jediný rozdíl je v motoru a baterii.
Většina značek už má baterie plně integrované v rámu, takže jsou od normálních kol skoro k nerozeznání. Jen je rám trošku širší. Můžete mít třeba i celoodpružená horská elektrokola s karbonovým rámem, tam ale budete muset sáhnout hodně hluboko do kapsy, protože jde většinou o limitované modely v cenové relaci třeba i přes 200 tisíc korun.
Jezdit na elektrokole rozhodně není ostuda. Jezdí na něm třeba i bývalý profesionál a účastník čtyř Grand Tour René Andrle, který je dnes sportovním ředitelem stáje World Tour Israel Start-Up Nation.
„Abych si udržoval nějakou výkonnost, chce to jezdit pravidelně. Jenže když je normální sezona, jsem skoro pořád někde na cestách po světě. A na kolo se vůbec nedostanu, protože se musím starat o závodníky,“ krčí rameny ambasador značky MTF. „Takže když pak po pauze sednu na elektrokolo, je to daleko příjemnější. Dám stokilometrovou vyjížďku v kopcích bez problémů,“ vysvětluje Andrle.
