Sdílet:

Pumptrack, stále populárnější cyklistická disciplína, kde se na uměle vytvořeném okruhu s řadou terénních vln a zatáček nešlape a rychlost se zvyšuje pomocí tzv. pumpování kola nahoru a dolů. A protože si pumptrack získává stále více příznivců, připravila platforma We Love Cycling pro všechny fanoušky cyklistiky projekt, jehož patronem je biker Michal Maroši.

Jde o jednoho z průkopníků této disciplíny u nás, stavitele pumptracků a také bývalého vynikajícího sjezdaře či fourcrossaře. Přečtěte si, jak se šířil pumptrack v České republice a jaká je situace dnes očima muže nejpovolanějšího – Michala Marošiho.

Boom odstartoval event na Štvanici

„První event, pokud se nepletu, jsem do Česka přivezl na popud Red Bullu, který už v Brazílii dělal závod Pump Riders. Závodil jsem tam a další rok jsme akci zrealizovali v Praze na Štvanici. To se psal rok 2012.

Do Česka tehdy dorazila řada zahraničních závodníků a mezi fanoušky měla celá akce poměrně velký ohlas. Dá se říci, že to odstartovalo pumptrackový boom u nás.

Ve světě už se začal pumptrack jezdit jako samostatná disciplína, třeba v rámci největšího bikového festivalu Crankworx v USA. U nás se toho chopily české firmy a začaly se stavět dráhy pro pumptrack.

Nejdřív to byly čistě hliněné pumptracky, pak se na ně dával drcený vápenec. Postupně se začaly stavět dřevěné nebo laminátové dráhy, ale nakonec se zjistilo, že nejlepším povrchem pro pumptracky na masové využití je asfalt.

Nejlepším povrchem pro dráhu je asfalt

Důvod je prostý. Asfalt vydrží na dráze deset až dvanáct let a sezona se díky asfaltu protáhne skoro o půl roku. Pokud na dráze není sníh nebo led, dá se jezdit vlastně pořád. Asfaltových pumptracků jsou dnes v Česku desítky. Jejich obliba a počet radikálně stoupá.

Pumptrackové ovály s asfaltovým povrchem jsou prakticky bezúdržbová sportoviště. Je to takový kompromis mezi BMX a skateparky. Mohou na něj jít úplní amatéři, lidé na kolech, na skejtu, longboardu nebo koloběžce. Každý si na tom najde své. Začátečník i profesionál, všichni mohou posouvat svoje hranice.

Při jízdě na pumptracku se dá pilovat technika, rychlost a skvělá je i variabilita. Nejvíc závisí na přenášení váhy, stabilitě a postupném zrychlování. A je to třeba už i pro děti ideální nástroj, aby pak dovednosti z pumptracku přenesly do terénu na horské kolo.

Všem ho mohu vřele doporučit. Je to relativně hodnější disciplína. Asfalt sice taky umí pěkně spálit, ale pořád je to lepší než třeba štěrk. Navíc pokud není asfalt namrzlý nebo na dráze není nános pylu, tak sám o sobě neklouže.

Pumptrack si rychle získá každého. Na mezinárodním poli už to došlo tak daleko, že si ho pod svá křídla vzala Mezinárodní cyklistická unie a při mistrovství světa se i v pumptracku bojuje o duhový dres.“

Další Pumptrack. Michal Maroši odhaluje taje stále populárnější disciplíny v sérii

Všechny články ze Pumptrack. Michal Maroši odhaluje taje stále populárnější disciplínyérie