Sdílet:

Narychlo mu tehdy vyráběli dres, protože v neděli se František Sisr stal v Trnavě mistrem republiky a už tři dny na to ho čekal v Rumunsku další profesionální start. Poštou mu přišla první sada svršků, protože byla otázka cti, aby se král oděl do příslušného hávu. Do mistrovského designu mu pak obarvili přilbu, taky rám jeho kola se od všech ostatních v týmu liší, protože na rozdíl od žluto-modré kombinace strojů týmu Elkov-Kasper je ten jeho v trikoloře. Barevná oslava do všech detailů. Jenomže je tu malý problém – mistr České republiky v silniční cyklistice je neviditelný.

Jako mnozí jiní ani on toho v této podivné sezoně mnoho neodzávodil. „Taky minulý rok jsem v dresu mistra absolvoval jen pár závodů,“ připomíná 27letý spurter a lituje: „Chtěl jsem si dres pořádně užít a zatím nebylo kde. Při tréninku ho člověk tolik nevnímá, a proto mě mrzí, že se v něm nemůžu prezentovat víc. Nevím, kolikrát za život se mi podaří titul ještě získat. Proto jsem si to chtěl letos užít a zkusit ho obhájit.“

Plán směřuje ke Škoda Auto mistrovství České republiky

Jenomže i s tím může být problém, protože v nejisté sezoně, kdy se závody v lepším případě odkládají, a v tom horším úplně ruší, není stále jasno ani o osudu Škoda Auto mistrovství České republiky v silniční cyklistice. Tedy jedna jistota tu je – mistrovství, které měl v Opočně na konci června pořádat Sisrův tým z Hradce Králové, nebude. Minimálně do 1. července sezona cyklistů stojí a nový termín v srpnu, jak ho doporučila Mezinárodní cyklistická unie UCI, zase původním pořadatelům z mnoha důvodů nevyhovuje a své odpovědnosti se vzdali.

František Sisr v dresu českého cyklistického šampiona. Foto Jan Brychta/Elkov Kasper
František Sisr v dresu českého cyklistického šampiona. Foto Jan Brychta/Elkov Kasper

Český svaz tak narychlo hledá náhradního pořadatele, protože i kdyby se neměla uskutečnit část nebo většina pohárových soutěží, určit vládce české silniční cyklistiky je svazovou prioritou. Nově stanovený termín národních šampionátů se shoduje s termínem Českého poháru v Ostravě, který by se pořadatelství mohl potenciálně zhostit, svou nabídku už svazu prezentoval i zkušený organizátor Jaroslav Vašíček, který pořádá v Česku dva významné etapové podniky: Czech Tour a Závod míru třiadvacetiletých.

Pokud ale k dohodě nedojde nebo snad dál bude trvat zákaz pořádání akcí s větším počtem účastníků, může klidně nastat bezprecedentní situace – mistr Sisr by českému pelotonu kraloval dva roky. „Hlavou jsem pořád nastavený na to, že mistrák bude,“ říká však někdejší profesionál polského týmu CCC.

„Už od podzimu je to můj hlavní cíl a na tom se nic nemění. Tréninkový plán k tomu pořád směřuje. Vše je o tom, jestli umíte trénovat, a mně nikdy moc nevyhovovalo se připravovat závoděním. Preferuju menší počet závodů a na každý z nich se připravit speciálně.“

Závodil v Chorvatsku a těšil se do Francie

Přesto i na jeho minimalistický přístup je letošní závodní bilance více než tristní, v nohou má pouhých 156 kilometrů při Trofeji Poreč v Chorvatsku. Přitom si celou zimu maloval plány na to, kde všude se ukáže. Třeba ve Francii, kde mu závody typově sedí, protože tam nemají dlouhé kopce a závodí se na úzkých cestách s řadou technických úseků.

František Sísr vyhrává titul v elitní kategorii na Mistrovství ČR a SR. Foto: Elkov Author Team.

Ale celá první půle sezony je pryč bez závodního vytížení a cyklistům zůstal jen trénink. Navíc ozvláštněný tím, že nemůžou jezdit spolu, ale s ohledem na vládní opatření jen a pouze sólo. „Ale není to pro mě velká změna. Beru to tak, že můžeme ještě dohnat, co jsme v tréninku nestihli,“ hledá Sisr pozitiva na dané situaci. „Normálně bych sice závodil, ale trénovat sám jsem zvyklý. Od prvního momentu, kdy nám zrušili závody, jsem si řekl, že aspoň budu moct umazat tréninkové manko. Při prvním závodě jsem totiž narazil na detaily, které by se ještě daly zlepšit.“

Trénink dlouhý 340 kilometrů

Do přípravy vložil taky jednu šílenost, pro kterou našel inspiraci u belgického klasikáře Olivera Naesena. Ten za den ušlapal 365 kilometrů, a tak se Sisr s týmovým kolegou Kukrlem rozhodl podniknout stejnou výzvu.

„Kuky objel 300 kilometrů a říkal, že už to nikdy nechce zažít. Já jsem to natáhl na 340 a nepřišlo mi to náročnější než jiné objemové tréninky,“ srovnával Sisr. „Bylo to o hlavě, aby člověk vydržel sedět na kole necelých dvanáct hodin a šlapat svoje tempo. Po 200 kilometrech jsem zastavil doma na jídlo a znova vyjel. To doplnění energie a krátké odfrknutí mi pomohlo.“

Kdo ví, třeba i tento maraton v sedle nakonec pomůže Františku Sisrovi k jeho snu – obhajobě dresu, který byl ne jeho vinou letos tak neviditelný.

 

Tato stránka používá cookies

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro uvedené účely / uvedený účel.