Sdílet:

Kolo bylo nedílnou součástí jejího letního tréninku během aktivní kariéry. Dnes už do pedálů šlape jen pro zábavu. Cyklistika byla a stále je důležitou součástí života bývalé fantastické slalomářky a jedné z nejúspěšnějších lyžařek Česka. Šárka Strachová v rozhovoru pro We Love Cycling říká mimo jiné, že už se nemůže dočkat, až se k ní na kole připojí i dcera Ema.

Jak moc jste kolo používala k tréninku během své kariéry a jak často na něm jezdíte dnes?

Když jsem ještě závodně lyžovala, kolo opravdu tvořilo velkou část letní přípravy. Najížděla jsem kilometry na silničce kvůli základní vytrvalosti. Většinu času jsem trávila na silničním kole, ale občas jsme vyjeli i do terénu na horská kola. Během léta jsem si postupně přidávala kopce a kratší intervalové úseky, které byly nezbytné pro dynamiku a rychlost. Kolo jsem kombinovala s běháním.

Využívala jste hodně rotoped nebo ergometr?

Ten nesmí chybět v žádném lyžařském týmu. Vozili jsme si ho všude s sebou. Používá se hlavně k vyšlapání a regeneraci po tréninku. Občas jsem si sedla i na kolo na válcích. To je velká legrace. Je to opravdu těžké a je potřeba se trénink na válcích dobře naučit, jinak hrozí ošklivé pády. Ty se mi vyhnuly.

A jiné karamboly vás potkaly? Spadla jste někdy z kola?

Pamatuji si, jak jsem jednou v terénu při sjezdu letěla přes řídítka. Naštěstí se mi nic nestalo.

Máte radši horské kolo nebo silniční?

Na silničce mě jízda bavilo víc, ta prostě jede. Mám doma krásnou silničku s karbonovým rámem. Šlo o investici na delší dobu. Věděla jsem, že tohle kolo nebudu chtít dlouho měnit. Teď ovšem dávám přednost horskému. S manželem cyklistiku milujeme a těšíme se, až budeme vyrážet na výlety i s dcerou Emou. To bude spíše po cyklostezkách a do přírody. Silnička zatím odpočívá, ale určitě na ní také dojde.

Šárka Strachova na silničním kole Scott Contessa Addict 15.

Máte dvouletou dceru. Zbývá vám dostatek času na kolo?

Zřídka. Loni byla dcera ještě dost malá, takže bych to spočítala na prstech jedné ruky. Spíš jsem jezdila na bruslích, protože to je možné i s kočárkem.

Jak často dnes sportujete?

Nepravidelně. S malou dcerou a pracovními povinnostmi je pro mě nejjednodušší běhání – vyběhnu, když mám čas. Už si ale nehlídám tepovou frekvenci, ani watty. Sporttester jsem odložila, ale na druhou stranu sama sebe dost dobře znám a vím, jak se moje tělo chová a jak sportovat. Kromě běhání jezdím také na bruslích, lyžích, skialpech. A miluji procházky a turistiku.

Zvažujete nákup cyklosedačky nebo vozíku za kolo?

Vůbec o tom nepřemýšlíme. Počkáme si, až bude Ema větší a bude jezdit s námi. Kdyby mi seděla ve vozíku za kolem, neměla bych z toho dobrý pocit. Děti tam sedí nízko, občas musíte kousek po silnici a tam pak mají hlavu ve výšce nárazníku auta. Navíc si myslím, že to pro ně není v terénu příliš pohodlné, ale to je jen můj osobní názor. Věřím, že řadě rodičů tahle kombinace funguje.

Kam ráda vyrážíte na kolo? Máte nějaké oblíbené trasy? 

Ráda jezdím kolem Prahy. Vyráželi jsme na Křivoklátské okruhy, na Karlštejnsko a směrem na Brdy. Bike jsem si s sebou brala do Krkonoš, kde jsem měla několik oblíbených tras: například z Harrachova do polských Jakušic nebo do Jizerských hor. Mám také na kole projeté Dolní Rakousko – okolí Lince, kde jsou krásné terény. Tam odtud totiž pocházel můj trenér.

Jezdíte sama nebo s někým?

Většinou jsem jezdila s někým. Manžel se docela bál, kvůli bezpečnosti nebo defektu, mě pustit samotnou. Mám ráda, když jedou tři a více lidí. Zdá se mi, že auta si pak dávají větší pozor, než když jede osamělý cyklista.

Jak dlouhé trasy jste coby vrcholová sportovkyně najížděla?

Většinou se jednalo o trasy od čtyřiceti do sedmdesáti kilometrů, což byly dvě až tři hodiny v sedle podle terénu. Dnes, když sednu na kolo, trvá moje vyjížďka devadesát minut až dvě hodiny. Záleží, v jaké jsem formě.

Šárka Strachová na bikovém kole Scott Spark RC 900.

Vaše kariéra se zásadně změnila. Máte dceru a založila jste kliniku Vo2max Systém celostní terapie a sportu. Komu je určená?

Chtěla jsem propojit a sdílet s veřejností, co jsem se naučila během své sportovní kariéry o přístupu k našemu zdraví. Zaměřujeme se na celostní přístup. Vypravit se k nám můžete mimo jiné na fyzioterapii, podiatrii nebo diagnostiku běhu – to vychází ze západní části medicíny. Věříme ale i té východní. Věnujeme se homeopatii, tradiční čínské medicíně či biorezonanci, kde máme dobré výsledky v případě chronických či psychosomatických obtíží. Mostem mezi obory je psychoterapie. Pokud za námi někdo přijde, že ho bolí koleno, řešíme v rámci fyzioterapie pohybový aparát. Pokud fyzioterapeut zjistí, že je potřeba jít hlouběji, můžeme klienta objednat k psychoterapeutovi. Dbáme na individuální přístup a týmovou práci terapeutů. Jsme určení pro širokou veřejnost, ale máme co nabídnout i vrcholovým sportovcům. Věnujeme se miminkům za pomoci Vojtovy metody, až po děti nastupující na dráhu vrcholového sportovce.

Jak vidíte cyklistiku z pohledu fyzioterapie?

Cyklistika je úžasný pohyb, jste na vzduchu, v přírodě a můžete trávit čas s rodinou nebo kamarády. Navíc šetří klouby, dobře se při ní hubne a výborně se doplňuje i s jinými sporty. Doporučila bych ji lidem, pro které není ze zdravotních důvodům, například kvůli bolestem zad nebo kloubů, vhodný běh. Perfektní je také pro ty, kteří chtějí zhubnout. Fajn jsou elektrokola, která například mohou pomoci v rodinách sladit výkonnost. Muž si šlape své kilometry a žena s ním jede na elektrokole.

Zkusila jste elektrokolo?

Ano. A užila jsem si to. Není to motorka, ale pomůže, například v kopcích. Lidé se s pomocí elektrokol mohou dostat do míst, kam by nevyjeli, elektromotor může dodat sílu i třeba maminkám, které jezdí s vozíkem a dětmi.

Stýská se vám po životě lyžařské profesionálky a kolotoči světového poháru?

Vůbec ne. Naopak. Když dnes vidím na instagramových a facebookových účtech lyžařů, jak dřou, jsem šťastná, že to mám za sebou. Lyžování jsem se věnovala patnáct let velmi aktivně, nedělala jsem nic jiného. Tělo i hlava toho byly přesycené.

Šárka Strachová

Jedna z nejslavnějších českých lyžařek ukončila kariéru před třemi lety, specializovala se na slalom, v němž se stala mistryní světa na šampionátu v Åre 2007. Na mistrovstvích světa získala čtyři medaile. Na Zimních olympijských hrách 2010 ve Vancouveru dojela ve slalomu na třetím místě a vybojovala tak první českou olympijskou medaili ze sjezdového lyžování po 26 letech. Dnes je mámou dvouleté Emy a vede kliniku Vo2max Systém celostní terapie a sportu v Praze.

 

 

 

 

Tato stránka používá cookies

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro uvedené účely / uvedený účel.