Na odstrkovadle nebo odrážedle se dítě naučí jezdit samo, možná mu to bude chvíli trvat a bude potřeba ho (doslova) trochu popostrčit, ale pokud je na to připravené a dost staré, nemělo by mu to zabrat mnoho času. Jak ale naučit dítě jezdit na kole? Náš seriál vám poskytne rady, tipy a nápady, jak můžete svého potomka co nejlépe uvést v cykloživot.

Sdílet:

Jízda na dětském kole je zcela jiný příběh než jízda na odrážedle či odstrkovadle. Je potřeba udržovat balanc, zatáčet, brzdit, a hlavně pořád šlapat. Ani jedna z těchto věcí není pro dítě přirozená, takže se na to musí soustředit a zabere to nějaký čas.

Nejlepší je, pokud při přechodu na kolo už zvládá jezdit na odrážedle. Díky tomu bude umět držet balanc, zatáčet a naklánět se do zatáček. Právě naklánění se do zatáček je další důvod, proč není vhodné používat na kole balanční kolečka. S nimi se totiž kolo chová více jako tříkolka a nedá se naklánět do stran. Na tříkolce se zatáčí hlavně řídítky, kdežto na kole se do zatáčky naklání celé tělo i s kolem.

Co pořídit dětem v jejich úplných začátcích, když se teprve učí držet rovnováhu, se můžete dočíst v našem prvním díle zde:

Balanční kolečka jsou v případě dítěte, které už ovládá jízdu na odrážedle spíše brzdou než pomocí v dalším rozvoji. Foto: Profimedia.

Většina dětí bude mít potenciál naučit se jezdit na kole někde mezi 3,5–4,5 roky. Vaše očekávání by to měla respektovat. Pokud ještě dítě není na jízdu na kole připravené, dá se to snadno poznat. Neudrží nohy na pedálech, bude mít problém s balancováním a může se i bát.

Šlapání a přirozený pohyb?

Pokud váš potomek viděl jezdit vás nebo ostatní děti na kole, bude mít neurčitou, ale alespoň nějakou představu o šlapání. Pokud ne, může chvilku trvat, než pochopí, co má dělat. Děti jsou vývojově nastaveny tak, aby se naučily chodit, běhat, skákat a podobně. Cyklistický krok je pro tělo nepřirozený a nemá žádnou genetickou matrici nebo předurčený pohybový program, který by to usnadňoval. Jednoduše – tělo z vývojového hlediska nemá potřebu umět jezdit na kole. Pro dítě to je zcela cizí pohybový stereotyp a je dobré mít to na paměti.

Pomoci při problémech se šlapáním se dá například tak, že druhý dospělý bude přidržovat nožku na pedále a při jízdě ji bude vést dopředu. Zároveň bude kontrolovat, aby z pedálu nesklouzla. Pokud jsou děti na jízdu připraveny, měly by začít samy šlapat během několika minut. Pokud jim to nejde, stačí kolo na pár týdnů schovat a zkusit to znovu později.

První lekce

Na první lekci je potřeba najít vhodnou lokalitu. Ideální by se mohlo zdát místo, kde je tráva, aby dítě padalo do měkkého, ale na trávě se bude pohybovat nižší rychlostí a bude potřebovat více síly na pedál. Držení rovnováhy tak bude mnohem náročnější. Vhodnější je rovná asfaltová plocha, pochopitelně bez aut a bez překážek.

Kolo nesmí být velké, na takovém se učí jezdit těžko. Malé kolo je lepší než velké, ale zase bude mít problém se zatáčením. Ideálně velkému kolu je pak ještě potřeba nastavit výšku sedla tak, aby dítě pohodlně dosáhlo polštářky chodidel na zem. Pozorní čtenáři si všimli, že v tom je drobný rozdíl oproti odrážedlu, kde se doporučuje, aby dítě dosáhlo na zem celými ploskami nohou. Na kole ale sedlo trochu zvedneme, aby dítě nemělo kolena při šlapání moc vysoko a mohlo pohodlně zatáčet.

Jak dítě přidržovat a vést?

Je velmi nutkavé přidržovat dítě při jízdě za řídítka nebo sedlo, obojí ale zasahuje do jeho svobodného pohybu a zpomaluje proces učení. Nejlepší je přidržovat dítě zezadu v podpaží. Nebudete se muset tolik předklánět a v případě hrozícího pádu dítě z kola prostě zvednete a kolo necháte spadnout.

Nedoporučujeme držet při učení dítě za řidítka a sedlo. Nejlepší je přidržovat dítě zezadu v podpaží.

Začnete tedy tak, že si stoupnete za dítě a jeho zadní kolo přidržíte mezi svými lýtky. Tak vám nespadne na stranu. S rozjezdem můžete dítěti ze začátku trochu dopomoci postrčením, během jízdy jej také můžete lehce tlačit dopředu. Dobrá rada je přestat tlačit, pokud dítě zanechá šlapání nebo začne šlapat vzad. Snáze tak pochopí, že musí šlapat, aby jelo vpřed. Když už dítě jede, můžete ho pomocí podpory v podpaží trochu naklonit a přimět ho tak k zatáčení. Pokud je dítě připravené, většinou zvládne tyto kroky zhruba po půl hodině výuky.

Rozjíždění a brzdění

Rozjíždění je složitější. Ideální je nastavit kliku na jeho silnější noze na druhou hodinu, tedy aby byla zhruba paralelně se spodní rámovou trubkou. Poté je potřeba dítěti vysvětlit, že se musí zároveň opřít do pedálu a odstrčit druhou nohou od země. Zautomatizovat tento úkon chvíli trvá, je to náročnější než samotná jízda. Také můžete dítěti ukázat, jak si má nastavit pedál do startovní pozice samo nohou.

Brzdění je poslední a skoro nejdůležitější věc. Pokud má brzdy na řídítkách, je nejsnazší, aby vedlo kolo vedle sebe a zkusilo zabrzdit. Vyzkouší si tak funkci brzd bez zbytečného rizika. Většinou bude brzdit moc velkou silou, takže je potřeba mu vysvětlit, že má brzdit plynule. Často se stává, že se naučí brzdit, ale zapomene nebo nestihne dát nohu dolů z pedálu.

Aby se dítě dokázalo na kole pohybovat bezpečně, je třeba zvládnout spoustu úkonů. Díky několika tréninkovým jízdám v průběhu pár týdnů by to ale neměl být velký problém. Dítě za tu dobu získá na kole sebevědomí, a až v jeho schopnosti uvěříte také vy, nebudete za ním muset všude běhat.

A jaké jsou vaše tipy a zkušenosti s ratolestmi na kole?

PS: Příště si povíme více o výběru kola pro každou věkovou kategorii malých cyklistů.

Tato stránka používá cookies

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro uvedené účely / uvedený účel.