Sto dvacet pět milionů korun za rok?! Primož Roglič pobíral u Red Bull Bora Hansgrohe báječný plat. Jeho kontrakt však vypršel a nové angažmá se mu nedaří domluvit. Cenovka u Slovincova jména je příliš vysoká, zejména pokud je vám sedmatřicet let. „Bude čelit těžké volbě, zda lpět na penězích nebo upřednostnit setrvání v pelotonu,“ přemítá Zdeněk Štybar, ambasador Škoda We Love Cycling.
Primož Roglič má u německé formace smlouvu do konce roku 2026. Po třech sezonách se stane volným jezdcem. Jenže byť jednal se čtyřmi týmy, nedaří se mu uzavřít dohodu o pokračování v některé z předních formací. Postupně ztroskotaly jeho námluvy s Visma Lease a Bike, která jej do velké cyklistiky katapultovala, i týmy Tudor, Pinarello Q36.5 a Lotto Intermarché. Proč je pro pětinásobné vítěze Grand Tour tak složité najít uplatnění? A dává vůbec pokračování kariéry smysl?
Co Roglič týmu přinese?
„Z týmů, o nichž se ve spojení se slovinským cyklistou hovořilo, mi největší smysl dávala formace Pinarello Q36.5. Naposledy se objevily spekulace o možnosti přesunu do Movistaru. Je totiž jasné, že Primož Roglič bude pro velké množství týmů příliš drahý.
Vyhrál pět Grand Tour, Lutych-Bastogne-Lutych a velké etapáky jako je Paříž-Nice, Tirreno, Romandie nebo Critérium du Dauphiné. Jenže je mu sedmatřicet let. Většina týmů preferuje mladé závodníky.
Je zřejmé, že Primož Roglič už není jezdcem, kterým byl před několika lety. Jeho druhé místo na Vueltě dokazuje, že v těch nejvýznamnějších závodech stále může hrát důležitou roli. Určitě má svůj vysoký výkonnostní standard, tudíž bude usilovat o zachování maximálního možného platu. Současně ale nejde o závodníka, který vyhraje Tour de France. Takže pokud chce v pelotonu zůstat, musí jít s cenovkou dolů. A to výrazně.
Prožil sezonu, která nebyla úplně ideální. Vyhrál mistrovství Evropy v časovce a byl druhý na Vueltě, ale Kolem Švýcarska, na Romandii ani Tirrenu či Baskicku nebyl na stupních vítězů. Etapu nevyhrál žádnou.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Takže co případnému zájemci přinese? Určitě alternativu z hlediska boje o celkové pořadí na velkých etapových závodech a zejména pak na Grand Tour. Má obrovské zkušenosti. Je téměř jisté, že pojede o desítku v celkovém pořadí, což může být pro mnohé formace zajímavé. A pak je tu aspekt sponzorský, kdy Primož Roglič zajistí případnému zaměstnavateli velkou mediální pozornost a zásadně zviditelní všechny partnery.
Jsem si téměř jistý, že pět milionů eur jako Red Bull Bora Hansgrohe mu nikdo nenabídne. Bude muset zlevnit. A výrazně. Je možné, že by byl ochotný se domluvit na nižším základu a případných vysokých bonusech za konečné umístění v závodech.
Bude nízký kontrakt demotivující?
A pak může nastat problém, že sice podepíše smlouvu, ale bude demotivovaný. Jestliže by dostal třeba pětinový kontrakt, to se těžko kouše. Takže pak je zde zásadní otázka, zda bude chtít jezdit za každou cenu. Jestli ho peloton pořád hodně baví, určitě sleví a najde nové angažmá. Ale jestli jenom trochu pochybuje o setrvání v balíku a ještě by měl jít zásadně pod cenu, kterou si na trhu vybudoval, pak už se v profesionálním pelotonu neobjeví.
Jako sportovní ředitel si dokážu představit, že o závodnické zkušenosti a umění, jímž Primož Roglič disponuje, zájem je. Nikoliv však o jeho smlouvu. Týmy nebudou chtít platit za jeho historii.
Jedinou variantou tak zůstává tým, který je na hraně účasti v Tour de France a usiluje o divokou kartu. S Rogličem si ji téměř stoprocentně koupí. Takže pak záleží na strategii sponzora, zda se rozhodne pro vysokou investici s vědomím, že může být v top deset na největším závodě světa. Samozřejmě při extrémně vysokém riziku.
Navíc pokud mám správné informace, Primož Roglič usiluje o dvouletý kontrakt. Takže jde o výslednou hodnotu. Zaplatí se investice? Získám s jedním závodníkem takovou mediální pozornost a skvělé výsledky? Není to snadná volba. Pro Rogliče ani pro případné zájemce.“