Nejpodivnější akce profesionální cyklistiky?

Autor: We Love Cycling

Řídký horský vzduch, úzké silnice, čtyři šampioni. První ročník Andorra Cycling Masters nabídl nezvyklou podívanou: exhibiční závod bez pelotonu, bez týmové taktiky a bez výmluv.

Jen čtyři muži: Tadej Pogačar, Jonas Vingegaard a Isaac Del Toro, tři nejlepší jezdci světového žebříčku UCI, a s nimi ještě Primož Roglič proti sobě v srdci Pyrenejského knížectví. Problém nebyl přesvědčit je, aby přijeli. Myšlenkou byli nadšení od začátku. Obtížné bylo najít termín, který by vyhovoval všem.

Bez chaosu pelotonu

Devět hodin ráno, teplota lehce nad nulou, startovní čára na úpatí Collada de la Gallina. Ti čtyři ještě v bundách působili, jako by právě vstali z postele. Čekalo je osm kilometrů prudkého stoupání, více než 750 metrů převýšení. „Byla to malá, ale o to intenzivnější bitva,“ usmíval se Primož Roglič, který tuhle časovku vyhrál o 14 sekund před Pogačarem a získal 25 bodů (20 pro Pogačara na 2. místě, 18 pro Del Tora a 15 pro Vingegaarda). „Překvapilo mě, kolik lidí tak brzy stálo u trati. Bylo to skoro jako na Vueltě, jen bez chaosu pelotonu.“

Za ním dorazil Tadej Pogačar, jenž i po dlouhé sezoně působil odpočatě. Už žádné vyhoření, kterým se oháněl po konci Tour. Slovinec letos sesbíral ohromujících 20 vítězství během 50 závodních dnů a možná proto čekal, že tahle říjnová sobota bude poněkud svátečnější. „Upřímně, myslel jsem, že to bude víc exhibice než závod. Ale jakmile jsme vyjeli, každý z nás chtěl vyhrát. To se nezapře,“ řekl smíšek, který letos vyhrál Tour de France i tři Monumenty.

Polední slunce pak rozehřálo centrum knížecí metropole Andorry la Vella, kde čtveřice absolvovala 32kilometrové městské kritérium, jež netrvalo ani hodinu. Patnáct kol, úzké zatáčky, davy diváků a decibely připomínající spíš formuli 1 než cyklistiku. To bylo vyvrcholení Andorra Cycling Masters.

První ročník Andorra Cycling Masters nabídl nezvyklou podívanou. Až na jednu výjimku šampioni Grand Tour bez svých domestiků. 

Zatímco Pogačar a Vingegaard zkoušeli opakované nástupy, v závěru se prosadil Isaac Del Toro, nejmladší z kvarteta. „Byl to bláznivý závod,“ smál se mexický talent po průjezdu cílem. „Jet proti třem vítězům Grand Tour? To se mi asi nikdy znovu nepoštěstí. Ale dnes jsem si dovolil snít a vyšlo to.“

Andorra má svého mistra, je ze Slovinska

Součet bodů z obou disciplín nakonec rozhodl o celkovém vítězi. Primož Roglič si odvezl titul symbolického „Mistra Andorry“, zatímco ostatní tři soupeři se objímali, jako by právě dokončili Tour. „Pogačar a Del Toro jeli proti sobě,“ všiml si čtyřnásobný vítěz Vuelty Roglič toho nezvyklého faktu. Oba dva jsou totiž jinak kolegy z týmu UAE, spíš kamarády. „Bylo to těžké, ale potěšení být v takové společnosti. Samozřejmě doufám, že se sem příští rok vrátím.“

Andorra, která už hostila etapy Tour de France i Vuelty, má dnes mezi cyklisty výjimečné postavení – více než 150 profesionálů včetně Jana Hirta nebo Juliana Alaphilippa zde trvale žije. Kromě ideálních horských cest láká také výhodným daňovým systémem a klidem. Dnes už mezi profesionály propagaci vlastně ani nepotřebuje. „Protože šeptanda funguje. Cyklisté vědí, že tu mají klid a bezpečí a že je to ideální místo k životu,“ shrnuje někdejší profík Joaquim Rodriguez, jeden z prvních, kdo se sem přestěhoval.

Ačkoliv šlo o exhibici, atmosféra, nasazení i prestiž jezdců ukázaly, že formát „čtyři muži – žádné týmy“ má potenciál. „Bylo to jiné, osvěžující,“ shrnul Pogačar. „Bez vysílaček, bez taktiky, jen my čtyři a hory. Takhle čistou cyklistiku bych si dokázal představit častěji.“

Organizátoři Andorra Cycling Masters už naznačili, že plánují druhý ročník, snad už i s Remkem Evenepoelem. Pokud se tak stane, Andorra může zapsat do mapy cyklistiky nejen další závod, ale i novou kapitolu sportovní show.