Co je psáno, to je dáno? Nebo ne? Cyklistickým pelotonem v posledních týdnech hýbou přestupy závodníků, kteří měli dlouhodobý kontrakt. A přesto mění dres. Ve světě kol věc naprosto nevídaná, ale stále častější. „Pro závodníky je skvělé, pokud je možné se vyvázat z kontraktu a odejít za lepším. Pro týmy jde o hodně špatnou zprávu,“ přemítá Zdeněk Štybar, bývalý profesionál a nyní ambasador We Love Cycling.
První školní den roku 2025 přinesl pro profesionální peloton doslova bombastickou zvěst, když UAE Emirates XRG oznámilo ukončení dlouhodobé smlouvy s Juanem Ayusem. Jen o pár dnů dříve zvěstoval Derek Gee, že opustí sestavu Israel Premier Tech, kde měl stejně jako Ayuso u šejků kontrakt do konce roku 2028. Už dříve oznámil Remco Evenepoel i přes smluvní ujednání odchod ze Soudal Quick Step do formace Red Bull Bora-hansgrohe. V nedávné minulosti měnili trikoty i přes kontrakt na mnoho dalších let třeba Cian Uijtdebroeks nebo Wout van Aert… Ovládnou cyklistický trh přestupy po vzoru kupříkladu fotbalového prostředí?
Případ Ayuso je hodně zvláštní
„Případ, kde je klíčovou postavou Juan Ayuso, je velice zvláštní. Není přece standardní, že tým ukončí kontrakt klukovi, který měl být v týmu další tři sezony a patří k budoucím lídrům na celkové pořadí. Nepochybně proběhlo něco, co akcelerovalo celou situaci.
Jestli to bylo chování Ayusa v průběhu Vuelty? Fakt, že vyhraje etapu a o dva dny později ztratí dvaadvacet minut na posledním kopci rozhodně není normální. Nepochybně je pod obrovským tlakem, který může na každého jednotlivce působit jinak. Ale jestliže jste lídrem, či budoucím lídrem, nekoupíte na jednom kopci takovou nálož…
Nedokážu si představit, že by Juan Ayuso vypustil etapu na truc proti jednání vedení týmu nebo aby se pomstil Almeidovi. Ostatní týmy závodníky velmi bedlivě sledují a on jede o svoji budoucnost. Ukazovalo by to mnohé o charakteru, na nějž pochopitelně všichni rovněž hodně hledí.
Vedení týmu vše zveřejnilo v evidentní snaze uvolnit atmosféru. Protože jestli něco na Grand Tour potřebujete, pak je to pohoda. Závodit dalších čtrnáct dnů ve stavu totálního napětí a v křečovité atmosféře by výsledky hodně poznamenalo. Proto je lepší jít s pravdou ven, přestože jde o třaskavé téma a vyvolá spoustu otázek. Ale mít v rámci sestavy při Giru, Tour či Vueltě jakýkoliv napnelismus je nepřípustné.
Kariéra je krátká…
Předčasně ukončený dlouhodobý kontrakt Juana Ayusa je jen jedním v řadě. A myslím, že další kluci budou následovat. Většinou totiž platí dominový efekt. Ayuso, Gee či Evenepoel jsou velká jména, která mohou spustit lavinu podobných přestupů.
Pro cyklisty jde o skvělou zprávu, pokud jsou schopní se vyvázat z kontraktu a odejít. Kariéra je krátká a odchází jednoznačně za lepšími finančními podmínkami, závodními možnostmi. Nikdo přece nepřestupuje do horšího.
Jednoznačně se však musí děsit sponzoři týmů, kteří často spojují svoje jméno s konkrétním závodníkem či programem. Samozřejmě se nebavíme o UAE Emirates, kde mají bezedný rozpočet. Ale třeba Soudal Quick Step měl poprvé v historii dlouhodobější kontrakt s několika partnery v návaznosti na působení Evenepoela. U menších týmů je postavena celá koncepce na jednom či dvou jezdcích, kteří jsou pod smlouvou. Ale pokud si někdo zamane, že jim nabídne vysoký kontrakt a přetáhne je, zboří tím strategii.
Dlouhodobý kontrakt? Zvláštní a rizikové
Vlčí smečka změnila zaměření. Partneři se spoléhali na platný právní dokument. A stejně nic nezmohou. Klíčový závodník je pryč… Vlastně už sponzoři nemají žádnou jistotu. Investují peníze s vidinou, že za dva nebo tři roky jím podporovaný tým s konkrétním cyklistou zkusí zaútočit na výsledek ve vybraném závodě. Jenže jako lídr jste na očích. Je o vás zájem. A odolat není snadné. Vždyť i Remco Evenepoel tvrdil, že Vlčí smečku nikdy neopustí. Spíše to vytváří hodně velkou nejistotu.
Ayuso měl dlouhodobý kontrakt. Velké týmy je mladým závodníkům dávají. Problém je, že nikdo netuší, jak se závodník vyvine fyzicky a zejména psychicky. Samozřejmě všichni mají metriky a kvalitní zdroje, aby si cyklistu vyhodnotili z kondičního hlediska. A určitě před podpisem kontraktu rozebírají závodníka i z hlediska mentálního. Ale pořád se bavíme o teenagerech, jimž někdo dává smlouvu na pět, šest nebo třeba sedm let. Riziko je obrovské.
Týmy si samozřejmě velmi dobře spočítají, že je pro ně vhodnější uzavřít kontrakt na několik sezon, než dávat roční smlouvu, se závodníkem se piplat a strachovat se, že v případě úspěšné sezony přijde konkurence a prostě ho podepíše. Nepochybně je vždy součástí dokumentu motivační složka garantující nárůst odměny podle růstu výkonnosti. Současně je třeba si přiznat, že už základní plat je hodně vysoký. A tak se nikdo nemůže divit, pokud by některému z teengerů upadla morálka a ztratil touhu na sobě pracovat. Respektive pracovat tak, aby naplnil očekávání World Tour. Z mého pohledu jde o zvláštní kontrakty. Rizikové.“
