Největší hvězdy pelotonu ochraňoval v roli domestika během jednadvaceti Grand Tour a devětadvaceti cyklistických Monumentů. Mezi jeho chráněnce patřili Alberto Contador, Andy Schleck či Fabian Cancellara. Nyní má Španěl Markel Irizar za úkol dostat na vrchol jezdce Lidl-Trek a už šestou sezonu pod jeho dohledem vzkvétá i Mathias Vacek.
Úřadující český šampion v časovce i hromadném závodě letos oslnil na Giru, následně dominancí v bojích o mistrovské trikoty, a pak výkony při Tour de Wallonie i Kolem Polska, kde po pádu nedokončil třetí etapu. Už v druhé polovině srpna by však měl být na startu Renewi Tour v Belgii. Španělský trenér vysvětluje, proč právě týdenní etapáky budou v budoucnosti jednou z domén třiadvacetiletého borce ze Stříbra nebo jakým způsobem bude přistupovat ke Grand Tour?
Vybaví se vám, kdy jste poprvé zaznamenal jméno Mathias Vacek?
Věděl jsem, že je tady nějaký Vacek, ale to bylo ve spojení se starším bratrem Karlem, který patřil k nejlepším juniorům světa. Mathiase jsem poprvé zaznamenal při juniorském vítězství v časovce na mistrovství Evropy v covidovém roce. Začal jsem si vyhledávat informace a byl jsem velmi překvapený. Zjistil jsem, že byl také českým mistrem v běžeckém lyžování a v TOP 10 na mistrovství světa. Nejvíce zarážející bylo, že mezi dvěma disciplínami byla jen tři měsíce trvající pauza. Velmi rychle jsem si tedy uvědomil, že když dokážete předvádět takovéto výsledky ve dvou disciplínách v krátké době po sobě, tak musíte být někdo speciální. Takže jsem ho doporučil v týmu. Začali jsme ho více sledovat a velmi rychle i kontaktovali jeho agenturu. V ten moment situace vypadala, že již má nakročeno do jiného týmu. Ale z toho nakonec sešlo a začali jsme spolupracovat.
Co vás nejvíce přesvědčilo o podpisu kontraktu?
Začali jsme sledovat všechna dostupná videa a hlavně čísla. Velmi rychle jsme zjistili, že máme super talent. V kategorii do sedmnácti let byl opravdu speciální v Itálii, kde si myslím, že dosud drží rekord v počtech vítězství v jednom roce. Rozhodující pro mě ale bylo, že je profil závodníka, který mám velice rád. Je to takový silný, komplexní atlet. Velmi silný v časovkách a v klasikářském profilu, dokonce silný i ve stoupání, takže se prakticky dá říct, že měl cokoliv, a to bylo to hlavní, proč jsme se rozhodli ho podepsat.
Jak byste popsal začátky, kdy se Mathias Vacek stal ?
Bylo to období, kdy ještě tolik nefungovaly development týmy, konkrétně my jsme ho ještě neměli. Takže jsme společně s jeho agenturou zvolili cestu vstoupit do profesionálního pelotonu
v prokontinentálním týmu. První rok pro něj byl velice těžký, úplně se mu nepodařil vstup k profesionálům a upřímně jsem si myslel, že je hotovo, že jsme o něj přišli. Ta sezona opravdu nebyla dobrá, ale jeho paradoxně posílila. Mathias pak udělal změny v přípravě. Přesunul se na celou zimu do Španělska, a hlavně mi kompletně svěřil jeho trénink. Od začátku další sezony na něm bylo vidět velké zlepšení, což korunoval vítězstvím v etapě na UAE Tour, kde se v ten moment stal nejmladším vítězem etapy World Tour závodu.
Následně ale Mathias Vacek přišel o angažmá, protože jeho kontinentální tým RusVelo ztratil licenci a tehdejší sestava Trek, kde už podepsal kontrakt, měla plně obsazenou soupisku.
V ten moment jsem ho ale teprve začal opravdu poznávat. Bylo neskutečně těžké, hlavně psychicky, co si musel celý rok 2022 prožít. Dlouhou dobu trénoval bez závodů, které si musel v tréninku simulovat, a i přes to sezonu zakončil stříbrnými medailemi z mistrovství světa i Evropy do třiadvaceti let. Poté už se naplno přesunul do World Tour týmu Lidl-Trek. První sezonu měl takovou hodně seznamovací. Absolvoval celou klasikářskou sezonu a celkově to bylo hlavně o objemu a zkušenostech, což mu mělo pomoci do dalších sezon. Pro širokou veřejnost Mathias možná byl někdo, kdo se vyvinul později. To si ale myslím, že po fyzické stránce tak úplně není pravda, spíš se za mě potřeboval správně optimalizovat. Mathias není někdo, kdo by o cyklistice přemýšlel čtyřiadvacet hodin denně a neustále vyhledával, jak být lepší. Trénuje velice tvrdě, ale je to někdo, kdo Vás nechá definovat jeho kariéru. Často si nechá pomoci, a proto na něm musíme pracovat postupnými krůčky. Například až teď začal pořádně pracovat na stravě a pořád máme spoustu dalších věcí k vylepšení. A mohu říct, že zatím jsme neviděli jeho nejlepší verzi a v budoucnu uvidíme lepšího Mathiase.
Co myslíte, že byl v loňském roce moment, kdy se Mathias Vacek posunul na další level?
Absence na Flandrech. Fakt, že ho tým nenominoval, mu trochu nakopalo zadek. Ale rychle se z toho otřepal. Jel na Roubaix, kde byl klíčový pro pódiové umístění Madse Pedersena. Od té doby, jako by roztáhl křídla a začal létat. Pak už to byla bláznivá sezona. Byl čtvrtý v Norsku, celkově druhý v Belgii, kde mohl vyhrát. Suverénně ovládl časovku na mistrovství republiky. Olympiáda byla z jeho strany skvělá a vše uzavřel na Vueltě, kde málem vyhrál prolog a byl v etapách celkově pětkrát v top deset. Opravdu výborná sezona. Ale hned jsem mu řekl: Vše super, ale to je teprve začátek. Po Vueltě budeš ještě zatraceně lepší, posune tě.
Naplnil v letošním roce vaši prognózu?
Začátek sezony 2025 byl super, ale bohužel měl také velkou smůlu. Všechna čísla měl před startem sezony naprosto skvělá, bohužel spadnul ve Valencii, kde byl celkovým lídrem závodu, pak opravdu létal při opening víkendu na klasikách, kde bych řekl, že byl dost možná závodníkem s úplně největší formou. Jenže Flandry absolvoval bez větší přípravy, protože po pádu na Strade Bianche onemocněl. Roubaix pro něj také nebylo ideální. Všichni pak byli unešení z Gira, ale to, co jsme viděli na Giru, je pouze normální standard Mathiase Vacka v roce 2025. Takže si myslím, že teď je fyzicky na jiné úrovni. Vuelta ho hodně posunula a myslím si, že i Giro ho také ovlivní v budoucích výkonech.
Když se bavíme o potenciálu, kde vidíte jeho budoucnost a čeho může Mathias Vacek dosáhnout?
Myslím si, že se čím dál více bude profilovat v lídra na celkové pořadí v týdenních etapových závodech, může vyhrávat klasiky, samozřejmě časovky a etapy na Grand Tour. Celkové pořadí na Grand Tour za mě bude složité, protože je pořád celkem těžký. Určitě může být lehčí, než je teď, ale nejlehčí Mathias, kterého si pamatuji, byl na Tour de l’avenir, kde měl 72 kilogramů a to je na boj o celkové pořadí pořád dost.
Dávalo by drastické snižování váhy smysl? Nebylo by spíše kontraproduktivní?
Myslím, že je lepší vzít veškerý jeho potenciál soustředit se na vítězství v etapách. Pokusit se vyhrát klasiky jako Strade, Flandry nebo Roubaix. Musím říct, že má stále obrovský potenciál a spoustu věcí, kde se může zlepšit. Musíme vše správně optimalizovat, ať už je to strava nebo tréninkové kempy, v tom máme pořád určité rezervy. Řešíme jeho dlouhodobou smlouvu v týmu, takže budeme tvrdě pracovat, abychom vše vyladili. V týmu si ho nesmírně ceníme a dáváme si úkol z něj udělat vítěze.
Jak byste popsal Mathiase jako člověka?
Popsal bych ho jako hodně klidného, vtipného a velice starostlivého kluka. V týmu je velmi oblíbený, což je hlavně i díky jeho jazykové vybavenosti. Je mu jedno, jestli si bude povídat s maséry italsky nebo se zbytkem týmu anglicky či německy. Pro mě je ta nejhezčí věc, že mě nechá hodně rozhodovat. Když mu něco navrhnu a doporučím, tak si s tím neláme hlavu a řekne, ok, pojďme do toho. Díky tomu se opravdu cítím, jako součást jeho kariéry. Je velmi otevřený různým vylepšením. Když se mu něco řekne, tak to nikdy nezmění, do každého tréninku jde velmi tvrdě, nic nevynechá. Musím říct, že jeho tréninková kapacita je mentálně i fyzicky na neskutečné úrovni, kterou jsem u mnoha závodníků neviděl. Začal jsem jako sportovní ředitel, poté trenér a dnes jsem obojí. Cítím se jako součást jeho kariéry a jako člen jeho rodiny.
