Šest set milionů eur, tedy přibližně patnáct miliard korun je v součtu roční rozpočet týmů startujících na Tour de France 2025. Kdo patří na špičku žebříčku? Kdo je největší chuďas? A představuje největší budget garanci úspěchu?
Světu vládnou peníze. A cyklistika není výjimka. Za posledních šest let na každé z Grand Tour slavil vítězství pouze jednou jezdec, který nefiguroval na soupisce některého ze super týmů, kam patří UAE Emirates XRG, Visma Lease a Bike, Ineos Grenadiers, Red Bull Bora hansgrohe a také Lidl-Trek. To v sezoně 2022 ovládl Remco Evenepoel španělskou Vueltu, přičemž tehdy jeho stáj Quick Step Alpha Vinyl rozhodně patřila k těm nejsilnějším ze skupiny silného ekonomického středu. Tour de France má dokonce už od sezony 2015 šampiona pocházejícího výlučně ze tří nejlépe zajištěných týmů.
Jednoznačně nejsilnějším týmem World Tour je UAE Emirates XRG dotovaný šejky, kde má Tadej Pogačar a jeho družina k dispozici částku 65 milionů eur, druhou příčku drží Red Bull Bora-hansgrohe s padesáti miliony eur, třetí je Visma-Lease a Bike s pětačtyřiceti miliony eur, následuje Ineos-Grenadiers se čtyřiceti miliony, jimiž disponuje i Lidl-Trek.
Na chvostu osmnáctičlenného pelotonu World Tour jsou sestavy Intermarché-Wanty a Arkéa-B&B s osmnácti miliony eur. A pak je tu pět sestav s licencí UCI Pro, tedy druhou nejvyšší v profesionální cyklistice, které se snaží přiblížit elitě. V součtu se formace startující na Tour de France 2025 dostanou přes šest set milionů eur. Jenom pro představu, rozpočet nejbohatšího fotbalového klubu světa – Realu Madrid – je miliarda eur na jednu sezonu! Celý peloton letošního Grande Boucle se rovná devátému nejbohatšímu fotbalovému klubu planety, jímž je Tottenham Hottspur s 615 miliony eur.
Rozpočet týmu World Tour vzrostl pětkrát
Cyklistika přitom zažívá zlaté časy. Rozhodně z hlediska ekonomického. Podle dat serveru Domestique činil kombinovaný pro sezonu 2021 rozpočet všech týmů mužské World Tour 379 milionů eur. Během sezony 2025 se osmnáct týmů World Tour přehouplo přes 570 milionů eur. Vzestup je doslova raketový. Ještě před dvaceti lety byl průměrný rozpočet týmu pět milionů eur. O deset let později byla částka dvojnásobná. Nyní je za průměr při vyškrtnutí nejbohatšího a nejslabšího týmu 27 milionů eur.
Rozklíčovat týmové rozpočty v cyklistice je však velmi složité. Je totiž prakticky nemožné určit, zda uveřejněná částka zahrnuje jenom finanční příjmy od sponzorů, případně se jedná o kombinaci peněz získaných od sponzorů a z dalších týmových aktivit. Kupříkladu formace Picnic PostNL ve spolupráci s týmovým sponzorem uvedla na trh řadu vlastních výživových doplňků.
A pak existuje ještě třetí varianta, že jsou započítány i položky, respektive jejich hodnota, které týmy získávají od partnerů bez finančního plnění.
Jistou část příjmů plynoucích každoročně do týmové kasy tvoří odměny ze závodů, což v případě Tour de France může být skutečně parádní bonus. A pak jsou zde třeba prodeje vlastního zboží jako je týmové oblečení případně VIP balíčky na závody.
Velkou proměnou představuje skutečnost, že některé formace umožňují jezdcům individuální kontrakty s vlastními sponzory, kteří dostanou prostor ke zviditelní téměř výlučně na přilbě, protože dres respektive kombinéza je výsadním prostorem pro marketingové oddělení týmů. A tak kupříkladu Jonas Vingegaard veze přilbu v barvách stavební společnosti Bygma, jeho týmový parťák Wout van Aert zase používá helmu v barvách nápojového giganta Red Bull. Podle všeho tyto kontrakty umožňují týmům ušetřit na rozpočtech, protože část platů vybraných jezdců pokryjí právě osobní sponzoři. A tak může vedení sestavy použít ušetřené peníze v jiných oblastech.
Úspěch garantuje další peníze
Každopádně existuje jasná rovnice, že peníze znamenají úspěch a generují další peníze. Lepší jezdci znamenají lepší výsledky a vyšší odměny. Triumfy znamenají popularitu, která je žádoucí pro marketing. Dresy UAE Emirates, Visma Lease a Bike či Ineosu jsou mezi cyklistickou veřejností rozhodně populárnější než trikoty týmů z chvostu startovního pole.
Mnoho týmů sice dokáže vyrovnat finanční nabídky v rámci kontraktů pro jezdce, ovšem následně postrádá ekonomické možnosti na další investice. Doplňky stravy, aerodynamické tunely, výškové tréninkové kempy, speciální komponenty… To vše představuje obrovské investice. Při vyrovnanosti pelotonu rozhodují právě detaily, které si však někteří prostě nemohou dovolit.
A pak vysoké rozpočty hrají zásadní roli v oblasti zaměstnanců, kteří nesedí na kolech. Formace jako UAE Emirates, Red Bull či Lidl-Trek si prostě mohou dovolit širší skupinu masérů, fyzioterapeutů či výživových poradců, nemluvě o kvalitě. A to je další položka vedoucí k vítězství.
Z šestnácti etap Tour de France 2025 pouze jednu nevyhrál některý ze závodníků patřících mezi týmy s rozpočtem přes pětadvacet milionů eur (Jonas Abrahamsen – Uno-X Mobility – 11. etapa).
Cyklistika láká nové sponzory
Týmy na vrcholu pyramidy rozhodně za posledních několik let zbohatly. I proto, že cyklistika se stala čistší a nebojuje s žádnými skandály jako v minulosti. Navíc neustále roste sledovanost závodů, přičemž Tour de France je zcela samostatnou kapitolou zcela se vymykající všem měřítkům. Se sledovaností přes tři miliardy lidí po celém světě jde o obrovské lákadlo pro investory. Vstup nadnárodních společností jako je Lidl či Decathlon potvrzuje atraktivitu cyklistiky.
Ovšem formace v druhé polovině žebříčku každoročně bojují o přežití a úspěch z velkých závodů je pro ně existenční. Vždyť i sestava Alpecin Deceuninck zaměstnávající Mathieu van der Poela či Jaspera Philipsena těžko hledá druhého hlavního partnera pro příští sezony.
Některé týmy z ekonomických důvodů připravují sloučení jako třeba Intermarché-Wanty a Lotto nebo Ineos-Grenadiers s Total Energies, což v důsledku povede ke ztrátě zaměstnání v případě šedesáti jezdců a dalších členů doprovodného týmu. Další formace jako třeba Arkéa-B&B stojí před hrozbou úplného bankrotu. Případný odchod Remca Evenepoela může v konečném důsledku znamenat konec Vlčí smečky, chcete-li formace Soudal Quick Step. Na druhou stranu Decathlon oznámil plán zařadit se rozpočtem po bok stávajících super týmů, protože dokázal vyjednat partnerství s minimální jedním sponzorem celosvětového formátu.
Rozevírající se ekonomické nůžky pochopitelně snižují konkurenceschopnost týmů v rámci největších závodů. UCI (Mezinárodní cyklistická federace) se proto chystá už několik sezon k zavedení platových stropů v cyklistice a řeší možnost vytvoření spravedlivějšího prostředí. A nastavení limitů vůbec není jasné. Nejlepší týmy k uspokojení požadavků sponzorů potřebují stále větší investice do jezdecké sestavy. Současně však evidentně sponzoři vidí cyklistiku jako skvělý prostředek, jímž propagovat zdravý životní styl, výživu, péči o tělo či mobilitu. Čekají cyklistiku dál zlaté časy?
Titulní foto: A.S.O./Billy Ceusters
