Čtyři hodiny cyklistického tréninku v nohách při teplotě šestatřicet stupňů. A přece nemá hotovo. Natáhnout spodní cyklistické triko, dres, bundu, pláštěnku a usednout na trenažér na dalších čtyřicet minut. Smysl? Splněný sen v podobě Tour de France! Pavel Bittner, dvaadvacetiletý cyklista týmu Picnic PostNL, pojede Tour de France! Jako čtrnáctý Čech v historii!
„Je to boží. Ještě si význam pořádně neuvědomuji. Asi až při slavnostní týmové prezentaci v Lille,“ říká český reprezentant před největším etapovým závodem planety, který startuje 5. července v Lille. Rodák z Olomouce bude jedním z lídrů nizozemské sestavy pro sprinterské etapy. Ve startovní listině Tour de France 2025 bude jediným českým závodníkem. Podaří se mu coby třetímu zástupci země dosáhnout na etapové prvenství? Jak se chystal na očekávaná úmorná vedra? A kolik šancí dostane k útoku na dílčí prvenství?
Nominaci na Tour de France 2025 oznámil tým Picnic PostNL v pondělí odpoledne. Od kdy věděl Pavel Bittner, že bude závodit na největší etapové bitvě planety?
Vlastně mi vedení plán mojí účasti nastínilo už v zimní přípravě. Původní program zahrnoval primárně Vueltu. Ale tým byl spokojený, jak jezdím v první části sezony. Takže dva měsíce zpátky jsem dostal informaci, že pojedu Tour de France a celá příprava se startu uzpůsobila. V květnu jsem měl volno, abych měl prostor na trénink zaměřený vyloženě k Tour.
Co pro vás znamenala nominace na Tour de France?
Jde o největší závod světa. Když se jeho název vysloví, každý hned ví, o čem je řeč. Je to jiný level než Vuelta, kterou jsem absolvoval minulý rok. Od dětství jsem na Tour koukal v televizi. Nikdy jsem se nebyl jako divák podívat ani u trati. A teď budu její součástí. Jde o vzpomínku na celý život. Doufám, že v budoucnosti bude příležitostí více.

Do Grande Boucle vstoupíte jako historicky čtrnáctý závodník z Česka. Studoval jste si historii výsledků vašich předchůdců?
Ano. Když vyhrál Zdeněk Štybar, tak jsem jeho úspěch sledoval v televizi. Mám v hlavě obrázek, jak tehdy v LeHavru dojížděl do cíle. Je to přesně deset let. Bylo by super, kdybych na něj dokázal navázat. Pochopitelně vím, že Roman Kreuziger jezdil na celkové pořadí a má nejvíce účastí. V televizi jsem sledoval i pěkné výsledky Jana Bárty a Leopolda Königa. Vím, že Svorada vyhrál tři etapy. Stejně jako o dalších klucích.
Jaké budou taktické záměry vašeho týmu?
Nepojedeme na celkové pořadí, budeme se snažit sbírat etapy. Do hor je připraven Frank van den Broek, Warren Barguil a Oscar Onley. Pro sprinty jsme určení jako dva lídří já a Tobias Lund Andresen. On bude můj poslední leadout, já naopak jeho v dojezdech, kde budou malé kopečky. Je podobný ve sprintu jako já. Jezdí hodně intuitivně. Umí si najít škvíru a protáhnout se. Vím, že když to bude na hraně, nikdy nezabrzdí a zůstane na mém zadním kole. A já naopak na jeho. Někteří sprinteři se trošku v hraničních situacích bojí, Tobias nikdy. Proto se tolik těším.
V kterých etapách bude Pavel Bittner pro sestavu Picnic PostNL jasnou jedničkou?
Hned v první etapě. Pak asi ve třetí. Tobias je lepší v kratších kopcích, takže dojezd druhé etapy – nejdelší z celého ročníku – by mu měl sedět. Studoval jsem si itinerář závodu a řešil vše i se sportovním ředitelem. Už během prvního závodního bloku budu mít tři příležitosti k útoku na etapu, stejně tak Tobias.
Tour de France 2025 startuje etapou, která dává velkou naději na zisk žlutého trikotu lídra závodu některému ze sprinterů. Jde pro vás o velkou motivaci?
Šance pro sprintery je vážně obrovská. Ale pravděpodobnost, že člověk vyhraje první etapu kariéry na Tour de France, je velmi malá. Ale nic není nemožné. Před loňskou Vueltou bych si rovněž netroufnul říct, že vyhraju etapu. A vyšlo to. Budu se snažit ze všech sil a uvidím, jak se vše vyvine. Myslím, že během prvního týdne se žlutý dres bude často měnit. Během úvodních tří etap může být v čele pokaždé někdo jiný.

Až bude Pavel Bittner hodnotit premiérové vystoupení na Tour, jaká bude hranice úspěchu?
Neumím před startem říct, jaký výsledek mě uspokojí. Rozhodně jakékoliv umístění v etapě mezi pěti nejlepšími by bylo naprosto boží. Pokud budu v závěrech etap předvádět dobré výkony a lépe nebudu schopný dojet, budu spokojený. Ale řešit konkrétní čísla nechci.
Je velkou komplikaci pro sebevědomí, že jste v průběhu jara neslavil žádné vítězství?
Několikrát byly moje dojezdy v závodech hodně těsné. Byl jsem opakovaně druhý, třetí, pátý, šestý, sedmý… Jdu do každého závodu s ambicí vyhrát. Proto mě tým posílá na start. Uvidíme, v který moment vítězství přijde. A já doufám, že přijde. Současně je třeba vidět sílu soupeřů. Jonathan Milan, Jasper Philipsen, Tim Merlier a další. Všichni jsou neskuteční. Sprinterů je tolik, že pravděpodobnost výhry není velká. Ale současně právě množství tak excelentních kluků pro dojezd dává spoustu variant finiše. A já či Tobias můžeme překvapit.
Budete závodit proti nejlepším sprinterům světa. Těšíte se nebo převládají obavy?
Je to skvělý pocit. Jsem rád, že dostanu šanci se s nimi porovnat. Jsem rychlejší než jsem byl minulý rok. Docela o dost. Ale současně nejde o nic snadného a příjemného. Alpecin, Quick Step i další jsou ve sprinterských dojezdech výborní, je to s nimi ostré. Ale jedeme na Tour s kluky, kteří se toho nebojí, proto se těším.

Jakkoliv je letošní ročník bitvy o maillot jaune přívětivý nadějím sprinterů, současně jsou v itineráři i legendární vrcholy. Máte plán, jak zvládnout horské etapy, aby zůstala síla na další dny?
Při účasti Tadeje Pogačara a Jonase Vingegaarda jde o složitou otázku, protože z velké míry se Tour de France bude odvíjet podle jejich závodění. Každopádně v horách půjde pro sprintery o velký boj. Ale jsem určitě na lepším výkonnostním levelu v dlouhých kopcích ve srovnání s minulým rokem, kdy jsem absolvoval Vueltu. Tudíž se nijak nebojím. Snad nebudu mít problém najít si pokaždé skupinu, s níž dorazím v limitu do cíle. Každopádně třeba na Col de la Loze půjde o velký závod i pro ty z nás, kteří nebudou v živém televizním přenosu. Je jasné, že i sprinter může mít slabý den, a pak to bude velký boj. Zejména, pokud se vpředu bude drsně závodit.
Jedním z typických znaků Tour je závodění ve velkých vedrech. Snášíte závodění v extrémních podmínkách dobře?
Máme kombinézy z lehčího materiálu. Iontové nápoje dostáváme v podobě ledové tříště, aby se tělo ochlazovala. Samozřejmost je led za krk nebo do podpaží. Je třeba na ochlazování pamatovat, protože jak se tělo začne přehřívat, jde o limitující faktor. Posledních pár týdnů je v Evropě docela vedro, takže tělo si postupně zvykalo. Já navíc absolvoval i speciální tréninky na trenažéru.
Kvůli Tour de France jste tedy i přes příznivé klimatické podmínky jezdil doma na stacionárním kole?
Ano. V Belgii jsem absolvoval čtyři hodiny na kole v rámci tréninku v šestatřiceti stupních. A po návratu domů jsem kolo upnul do trenažéru a dalších pětačtyřicet minut ještě šlapal. Měl jsem podvlak kvůli pocení, dres, bundu a pláštěnku. Když tuhle chuťovku člověk absolvuje podesáté, říká si, že už to bude lepší. Ale není. Jednou mě tenhle trénink málem vypnul…
Takže nejde o pouhé točení klikami pedálů?
Ani náhodou. Je přesně daný tréninkový protokol. Pět minut roztočit nohy, pak pět minut rampa v intenzitě, abych se dostal na sto osmdesát pět až sto devadesát pět tepů. Následně držím srdeční frekvenci na určité hodnotě. Máme senzory středu těla, které měří teplotu. Musím ji vyhnat na osmatřicet a půl, nebo devětatřicet. Vlastně čekám, až se začnu vařit. Nejde pro mě o žádnou novinku. Už jsem vše absolvoval minulý rok před Vueltou. A moc to pomohlo.
Picnic PostNL bojuje o záchranu ve World Tour. Vyvíjí na vás tým velký tlak kvůli bodovému zisku z Tour de France?
Vůbec žádný, za což si všech lidí z vedení ohromně cením. Všichni si uvědomují, že závodníci sami na sebe kladou obrovský tlak. Stresu a napětí je už tak moc. Takže nás nikdo nedrtí připomínkami, že je potřeba vyhrávat, abychom sbírali body. Máme mladý tým, většina kluků jede na první Tour de France. Ještě více brnkat cyklistům na nervy před nejsledovanějším závodem planety by nebylo ideální. Každý se snaží o nejlepší výsledek, abychom zůstali ve World Tour a vedení si to uvědomuje.
V minulosti byla poslední etapa v Paříži pomyslným mistrovstvím světa sprinterů. Letos však organizátoři charakter finálního dějství změnili a na posledních čtyřiceti kilometrech se třikrát pojede kilometrový kopec na Montmartre s průměrným sklonem 4,8 procent. Asi nepůjde o pohodový dojezd určený rychlým mužům?
Předně musím říct, že bude složité vůbec dojet do Paříže. Vždy jsem viděl finální etapu jen v televizi a těšil jsem se, že jestli jednou dostanu příležitost, etapu na Champs-Élysées si užiju. Z vyprávění jiných kluků vím, že tam byla možnost pokecat o celé Tour, o těch dvaceti dnech v sedle. Nedokážu vůbec odhadnout, zda po tolika kilometrech půjde o závěr pro klasikáře nebo kluky pro celkové pořadí. Každopádně pokud se na Montmartre dostanu, bude to pecka, protože objedu celou Tour de France!