Už dávno s kariérou skoncoval. A přece se ve třiačtyřiceti těší na velkou premiéru. Petr Čech, bývalý fotbalový brankář a spolumajitel agentury Petr Čech Sport, pojede poprvé v životě závod v silniční cyklistice. Debut vítěze Ligy mistrů obstará Kopcovitá L’Etape Czech Republic by Tour de France, která se jede 21. června.
Už je to téměř dva měsíce, co jste absolvoval social ride L’Etape Czech Republic, kde byl po vašem boku vítěz Tour de France Bradley Wiggins. Jak jste vše vstřebal?
Šlo o jedinečný zážitek. Vyjížďku absolvovaly i cyklistické legendy. Možnost být v balíku po boku sira Wigginse byla vážně výjimečná. Jel i Zdeněk Štybar a další ambasadoři jako Milan Gulaš nebo Tereza Huříková, připojil se Jiří Ježek. Byl jsem ve skvělé společnosti doplněné o lidi, kteří cyklistiku milují. V Anglii nemám příliš šancí jezdit po silnici, většinou se moje jízdy odehrávají v terénu na horském kole. Při prohlídce části trasy Kopcovité L’Etape jsem měl i dostatek prostoru, abych se kochal výhledy. Objevil jsem část okolí Prahy, o němž jsem neměl vůbec ponětí, jak je krásné. Při samotném závodě člověk nemusí řešit auta, protože se jede za uzavřeného provozu, což je samozřejmě obrovská výhoda a moc se na to těším.
Dostanete se na kolo v Anglii pravidelně?
Snažím se dvakrát v týdnu. Mám okruh, jehož delší varianta je čtyřicet kilometrů. Kratší verze zabere na horském kole hodinu. Vždy záleží na časových možnostech. Když nespěchám a mám chuť, jedu delší okruh. Poslední dva měsíce jsem jezdil pravidelně, protože jsem nechtěl nastoupit na start L’Etape 2025 bez tréninku. A hlavně proto, abych se na trase netrápil, ale užil jsem si den. I proto se vyhýbám silnici. V lokalitě, kde žiju, jsou hlavní tahy na silničce nepoužitelné a okresky jsou děsivě úzké. Cyklista si tam při setkání s autem připadá hodně stísněně. I proto jsem si tolik užil švih s Wigginsem, protože jsem se nemusel neustále ohlížet, jestli jede auto.
Jezdil Petr Čech na kole už jako dítě?
Ano. Ve dvanácti letech jsem v rodné Plzni trávil na kole hodně času. Jezdil jsem prakticky pořád. Jenže tehdy provoz a obecně doprava vypadaly zcela jinak. Léto jsem trávil u babičky v jižních Čechách a na každý fotbal jezdil s partou kamarádů na kole.
Měl jste velké dilema, kterou trasu Kopcovité L’Etape vybrat?
Od začátku jsem byl odhodlaný, že pojedu minimálně Střední trasu. Všichni mě přesvědčovali o startu na Dlouhé. Rozdíl čtyřiceti kilometrů je už poměrně velký, zejména s ohledem na výškové metry. Mám i jiné sportovní aktivity a v kombinaci s jízdou na biku jsem si jistý, že budu připravený, abych si užil závod a v cíli měl dobrý pocit.
Jaké jsou vaše závodní zkušenosti na kole?
Před několika lety jsem jel s otcem Kolo pro život v Plzni. A totálně jsem účast podcenil. Všichni mi říkali, abych si vzal do dresu nějaké energetické gely a hlavně doplňoval vodu. Měl jsem svojí hlavu a říkal si, že na pětapadesát kilometrů nebudu tahat jídlo. Byl jsem zvyklý při výkonu na hřišti, že není třeba doplňovat energii. Fotbalista se nají tři hodiny před výkopem, pak v poločasové přestávce vypije ionťák a něco málo případně sní. Ale kolo je jiné. Posledních pět kilometrů jsem tehdy jel v totálních křečích. A přestože jsem od kamaráda dostal v závěru gely, už mě nezachránily. Finálními kilometry jsem se protrápil. Takže tentokrát si nechám určitě poradit. A donutím se poctivě jíst během závodu.
Jak coby spolumajitel agentury vnímáte fakt, že jste v letošním roce domluvili na pozice amabasadorů dva vítěze Tour de France?
Získat Wigginse a ještě Andyho Schlecka, to je unikát. Ale jde o výsledek naší práce. Andy Schleck se vrací s radostí. A třeba Alberto Contador se sám nabízel, jestli ho budeme chtít po loňské zkušenosti i na letošní rok, což je pro nás jako organizátory krásné. Všechny cyklistické hvězdy při návratu domů děkují za jedinečný zážitek. Pro nás je tenhle feedback velmi důležitý. Snažíme se udělat pro ně celou akci kvalitní. Nechceme jen direktivně přikazovat a rozepisovat časový harmonogram. Jde nám o zážitek. Pro cyklistické hvězdy, stejně jako pro běžné účastníky. Třeba Bradley Wiggins v dubnu při social ride přišel a říkal, že by rád okruh ještě protáhnul. Mrzelo ho, že jsme jeli jenom hodinku.
Prozradíte, jak jste reagoval, když padl návrh oslovit Bradleyho Wigginse kvůli možné spolupráci po nezdaru jednání před dvěma lety?
Jednoznačně jsem kluky podpořil. Neměl jsem žádné pochybnosti. Věřil jsem, že půjde o přínosné partnerství. Já jsem viděl, jak závodí na dráze, na silnici. Jeho příběh dodává L’Etape úplně jinou dimenzi. Ještě před oznámením jeho ambasadorství jsme se setkali v Londýně. Probrali jsme situaci a sdělili si vzájemná očekávání. Já ho ujistil, že vše děláme tak, aby šlo hlavně o zábavu v kombinaci s plněním pracovních povinností. Když viděl vše v Praze, respektive při jízdě na kole ve Středočeském kraji, byl vážně nadšený. Moc se mu první návštěva líbila.
Když Bradley Wiggins vyhrál Tour de France a následně olympijské zlato, byl jste v Chelsea na vrcholu kariéry a mimo jiných slavil triumf v Lize mistrů. Měl jste prostor sledovat jeho úspěchy?
Pochopitelně. Bradley Wiggins byl totální superstar a celá země jeho příběhem žila. Byl bezpochyby hlavním želízkem Velké Británie na olympijské zlato. Trasa závodu vedla na olympiádě v Londýně prakticky kolem mého domu. Konala se spousta doprovodných akcí, každé ráno cestou jsem kousek od domu na kruhovém objezdu míjel cyklistu vystříhaného z kytek. Všichni olympiádou žili. Cyklistika pak zaznamenala obrovský boom. Na Wigginse navázali Cavendish či Froome. Později vše ještě umocnil dalším olympijským zlatem z dráhy, která má obrovské jméno. Když ukončil Bradley Wiggins kariéru, začaly se objevovat jeho problémy. Ale protože jde o muže s titulem sir, byli k němu všichni shovívavější a trable se tolik nerozmazávaly. Když pak vyšlo vše najevo, všechny situace překvapila.
Ani velké osobní problémy a s nimi spojené zrušené ambasadorství při třetím ročníku L’Etape vás coby spolumajitele pořádající agentury nezrazovaly?
Myslím, že jde o dobrý příklad pro lidi, kteří si prošli nějakými potížemi. Vždy je určité řešení a cesta z problémů ven. I díky úspěšné minulosti se mohl vydat na cestu, kdy o všem hovoří. Navíc přiznal problémy z dětství, kdy jej zneužíval trenér. Jeho příběh může být návodem pro ostatní.
Měl jisté pochybnosti o zapojení do projektu samotný Bradley Wiggins?
Neskákal do nějakého zcela neznámého terénu. Zná lidi z A.S.O., která organizuje Tour de France a řídí celosvětový projekt L’Etape. Navíc se snadno může spojit s Contadorem, Schleckem či Štybarem. A osobní zkušenosti určitě hodně pomáhají. Však jsem také Wigginse pobízel, aby zavolal některému z bývalých soupeřů, kteří už v minulosti českou L’Etape absolvovali, a vše s ním probral.
Prozradí Petr Čech pohled na celý projekt, který letos slaví pět let fungování v Česku?
Mám kamarády, kteří závody L’Etape jezdí pravidelně. Dostali se k silničnímu kolu přes horské v sérii Kolo pro život. Vím, že jezdí na soustředění na Mallorku a pro další ročník se posouvají ze Střední trasy na Dlouhou. Kvůli závodům L’Etape upravují tréninkové plány, jde o jeden z pevných bodů jejich sportovního života. Jsou nadšení z celého projektu. Stejně jako já.
Kopcovitá L’Etape se jede 21. června za účasti B. Wigginse, horská v Prachatických 2. srpna s ambasadorem A. Schleckem. Jak posunete ambasadorství na další sezony?
Chceme pokračovat v nastoleném trendu. Laťka je hodně vysoko, ale tak nás to baví. Nicméně pojďme si nyní vychutnat oba letošní podniky.
