Ač bronzová z mistrovství Evropy, chtěla ukončit kariéru. Štěpánka Dubcová už do letošní sezony neplánovala vůbec vstoupit. Její myšlenky směřovaly ke studím. Osmnáctiletá juniorská reprezentantka podepsala smlouvu s novým týmem VIF Cycling. „Sním o úspěchu ve velké cyklistice,“ říká závodnice, která vstoupila do sezony 2025 dvanáctým místem na klasice v Umagu a byla nejlepší českou závodnicí.
Proč Štěpánka Dubcová přehodnotila plány a znovu je v pelotonu, když po minulé úspěšné sezoně avizovala konec kariéry?
Nabídka od VIF Cycling byla taková, že jsem nemohla kariéru ukončit. Dlouho jsem všechno zvažovala. Nejprve jsem je odmítla. Ale asi měsíc jsem nad vším přemýšlela. Skoro jsem nemohla spát. Probrala jsem vše s rodinou, s přítelem. A nakonec jsem si řekla, že budu dál závodit.
Prozradíte, proč jste chtěla svět vrcholové cyklistiky opustit?
Chtěla jsem mít kolo už jenom pro radost. Jezdím od šesti let. První závody jsem jela v roce 2012 na biku. Od té doby jezdila hlavně horská kola. I nějaké závody Českého poháru. Ale postupem času jsem zjistila, že biky bez silnice nejdou a je potřeba najíždět kilometry. No a na konec jsem na silnici úplně přesedlala. A po dvanácti letech mě to všechno nějak dohnalo. Závody jsou často plné stresu. Teď mě ještě čeká maturita a přijímačky na vysokou školu.
Je pro vás důležité skloubit cyklistiku se studiem?
Rozhodně ano. Školu považuji za zásadní. Když dokončím jenom gymnázium, nebude ze mě nic. Proto chci určitě pokračovat ve studiu. Jednou variantou je fyzioterapie. Druhou, přeci jen obtížnější, pak stomatologie. Nemám tušení, zda se na jeden z oborů dostanu. A jak vše půjde skloubit s cyklistikou. Ale věřím, že to zvládnu.
S jakou motivací Štěpánka Dubcová do VIF Cycling vstoupila?
Když jsem si všechno analyzovala a řešila, zda mám pokračovat, došlo mi, že sice mám medaili z mistrovství Evropy, ale nevyzkoušela jsem si velkou cyklistiku. Ambice mého nového týmu jsou veliké. V budoucnosti bychom chtěli na závody World Tour. A já bych chtěla být u toho. Proti juniorským závodům půjde pochopitelně o velký skok. Na úrovni, kterou jsem znala dosud, se jezdí hodně živelně. Nyní je to více o taktice, o větší vyzrálosti.
Co pro vás přestup do ryze ženského týmu znamená?
Určitě je to velký skok, protože jdu do vyšší ligy. Ale už minulý rok jsem zkusila velké ženské závody jako Gracia nebo Tour de Feminin, tak adaptace snad bude trochu snadnější. Je to pro mě velká výzva a velké plus, protože v minulém týmu Forman Cinelli z Nového Jičína jsme byly dvě nebo tři holky a tady jsem jen v ženském týmu.
Berete to tak, že se prvním rokem budete na velkých mezinárodních závodech v elitní kategorii hlavně učit?
Určitě, to je jisté. Ale myslím, že na některých závodech dostanu šanci a mohla bych prodat, co už umím. Ráda bych se taky někde ukázala.
Na Evropě jste získala bronz ve spurtu. Je to vaše největší přednost?
Tým se mnou počítá hlavně na spurterské dojezdy. Ženský peloton je zase o něčem jiném než ten juniorský, klidně to můžu i někomu rozjíždět. Kromě sprintu se umím i docela slušně pohybovat v balíku.
Rychlost už máte v sobě od mládí nebo se to postupně vyprofilovalo?
Já o sprinterských schopnostech ani pořádně nevěděla do mistrovství Evropy v Belgii minulý rok na podzim. Myslela jsem si, že umím spíš kopce. Ale jsem teprve na začátku, musím se hodně věcí učit. Když na sobě budu pracovat, můžu se posouvat dál.
Jaké si dáváte cíle v sezoně? Co je pro vás vrchol ať už na týmové nebo reprezentační úrovni?
Prestižně beru každý závod, chci být úspěšná a taky co nejvíc pomoci týmu. V reprezentaci bych se ráda probojovala třeba na Evropu a kdyby to vyšlo znovu na medaili, určitě se nebudu zlobit.
