Premiéra jako hrom! Česko bude mít poprvé v historii zastoupení na mistrovství světa v sálové cyklistice v kategorii ženské kolové. Veronika Kripnerová a Blanka Adamová se porvou o medaili na druhém šampionátu, kde se budou duhové trikoty v kolové rozdělovat i mezi ženami.
České reprezentantky věří, že se zapíšou do dějin sportu, který tuzemskému sportu přinesl tolik medailí. Vždyť Jindřich a Jan Pospíšilovi získali na mistrovství světa dvacetkrát zlatou medaili. Další tituly slavili Berger, Kratochvíl či Hrdlička. O umístěních na stupních vítězů nemluvě…
Jak jste se vlastně daly dohromady?
Veronika Kripnerová: Před rokem jsme obě byly na Světovém poháru v kolové ve Zlíně jako fanynky. Moc jsme se neznaly, ale obě jsme už s kolovou přišly dříve do styku, tak nás ostatní začali popichovat, že bychom to měly zkusit. Blanka dřív kolovou hrála, její brácha hraje kolovou, já dělám krasojízdu a brácha hraje kolovou. Ještě tam nás vyhecovali, vzaly jsme si kola, zajezdily si tam a párkrát si pinkly. Věděly jsme, že vloni hrály ženy mistrovství světa poprvé. Byly tam sice jen dva týmy, ale i tak nám problesklo hlavou, že bychom to mohly zkusit. Řekly jsme si, že si dáme pár týdnů na rozmyšlenou, a nakonec jsme do toho šly.
Blanka Adamová: Vloni se na mistrovství světa v Glasgow z ničeho nic objevila ženská kategorie v kolové. Byly tam jen dva týmy a všichni si dělali srandu, že když spolu uděláme tým, máme jistou medaili. Když jsme se potkaly ve Zlíně, tak jsem se Verči jen z hecu zeptala, jestli něco nevymyslíme. Ona říkala, že už na tom párkrát stála a nějak jsme se daly dohromady. Když nás tam viděl jezdit německý trenér, říkal, že musíme hrát, že to bude skvělé.
Letos bude na šampionátu pět ženských týmů. Tušíte, jak můžete obstát?
Veronika: Moc se to odhadnout nedá. Pořádně nevíme, jak ostatní týmy hrají, protože pro všechny půjde o první šampionát. Vloni byly na mistrovství jen Němky a Japonky, ale letos na šampionátu tyto země budou mít jiné týmy. Německé úřadující mistryně světa se nekvalifikovaly, protože u nich je víc ženských týmů. Ale určitě se chceme porvat o medaili. Německo je velmoc sálové cyklistiky a můžeme se těšit na skvělou atmosféru.
Blanka: Kromě nás budou hrát ještě Německo, Japonsko, Švýcarsko a Rakousko. Nějaké informace máme, ale uvidíme až na místě, jak kdo na tom bude. Ambice jsou medailové.
Uvědomujete si, že jako první české ženy na mistrovsví světa přepisujete historii?
Veronika: Mám velkou radost, rodina na mě bude pyšná. Děda Jan Krištůfek byl krasojezdec a získal čtyři bronzové medaile z mistrovství světa v jednotlivcích. A já budu po něm druhý člověk z rodiny, který se zúčastní mistrovství světa. Jsem ráda a třeba náš krok to u nás vyhecuje i některé další holky, aby začaly hrát kolovou.
Blanka: Účast na šampionátu je určitě milníkem, já o něco takového vždycky bojovala. Hrála jsem kolovou od deseti let s klukama jako jediná holka u nás, nejdál jsem to dotáhla jako náhradník na Evropu ve smíšeném týmu. Moc se na mistrovství světa těším a jsem ráda, že jsme se s Verčou daly dohromady.
Jak jste se dostaly k sálové cyklistice?
Veronika: Jak už jsem říkala, tenhle sport provází celou naši rodinu. Děda byl krasojezdec, pak mezinárodní rozhodčí, maminka krasojezdkyně, taťka hrál kolovou. Brácha hraje extraligu v kolové a vloni byli třetí na mistrovství Evropy do třiadvaceti let. Sálová cyklistika je pro nás srdeční záležitost. Jezdíme se často jako fanoušci dívat na šampionáty nebo Světové poháry. Dá se říci, že výlety plánujeme podle kalendáře sálové cyklistiky. Já od třinácti dělala krasojízdu, začala jsem s tím dost pozdě. Ale vydržela jsem dodnes. Z posledních dvou let mám dva bronzy z mistrovství republiky, ve smíšených týmech jsme byli s bráchu vloni druzí.
Blanka: Začala jsem s kolovou v deseti, byla jsem asi jediná holka u nás. Vydržela jsem do osmnácti, pak jsem skončila. Začala jsem slýchat, že to není sport pro holky, že nemám takovou ránu… Vrátila jsem se až v prosinci 2023 s Verčou. Ale mám k tomu sportu blízko, brácha Radek hraje taky kolovou a je reprezentant.
A dokonce budete s bratrem na nadcházejícím mistrovství světa startovat oba.
Je to tak. Vloni byli mistři republiky a jeli na mistrovství světa do Glasgow, teď si účast vybojovali znovu. Je skvělé, že na šampionátu budeme já i brácha. I myšlenka, že bychom mohli jet na mistrovství světa oba, mě hnala k návratu ke kolové.
Veroniko, mrzí vás, že se váš bratr rovněž nenominoval?
Bylo by to hezké, ale bude v Německu s námi, protože jede jako náš trenér. Blanky brácha bude hrát, můj trénovat.
Jak vaše snažení v kolové vůbec berou muži?
Veronika: Díky bráchům nás ostatní znají. Vědí, že se v sálové cyklistice nějakou dobu pohybujeme. Chodí se dívat, snaží se poradit, celkově nás berou.
Blanka: Oba bráchové jsou pro nás velká podpora, ale za poslední dobu cítím pozitivní ohlasy z více stran. Když jsme měly soustředění, všichni se nám snažili pomoci.
Máte nějak napevno rozdělené posty?
Veronika: Každá z nás dokáže zahrát obě pozice, abychom se mohly případně prostřídat. Jen jedna jezdí vlevo a druhá vpravo.
Blanka: Je to dobré třeba i kvůli soupeřkám, že neví, co čekat. Chlapi to mají vyprofilované, jeden je brankář a druhý útočník, ale my to tak napevno dané nemáme.
Kromě kolové máte ještě další aktivity, jak je zvládáte?
Veronika: Já dělám ještě krasojízdu a obě disciplíny jsou pro mě srdcovka. Nemusím nikam přejíždět, trénuje se v jedné tělocvičně. Odpoledne odtrénuju krasojízdu, večer třeba kolovou. Zvládat se to dá a obě disciplíny mě baví. Navíc jsem ještě v komisi sálové cyklistiky při Evropské cyklistické unii. Kromě toho ráda lyžuju, hraju stolní tenis a když mám čas, tak ještě peču dorty. Třeba minulý týden jsem stihla kromě všech tréninků ještě upéct dva dorty.
Blanka: Já kromě kolové dělám překážkové závody OCR. Něco jako Spartan a Gladiator. Je to zase něco jiného. Třeba teď mám mistrovství světa v sálové cyklistice, v pondělí se vrátím a další středu odlétám do Řecka na mistrovství světa ve Spartan Race. To bude taková třešnička na dortu.
Česká nominace na MS v Brémách (25. – 27. 10.)
Muži, kolová: Radek Adam-Tomáš Horák, krasojízda, jednotlivci: Jakub Mašek, Kryštof Nečas, dvojice: Jakub Mašek, Tomáš Gruna.
Ženy, kolová: Blanka Adamová, Veronika Kripnerová, krasojízda: Kateřina Vosičková.
