Koncem ledna přeletěl ze soukromého tréninkového kempu v Kolumbii na dálný východ a obsadil celkové 2. místo v etapách Kolem Ománu. Pak do And vyrazil podruhé. A když se pět dnů před výkopem italského Gira Jan Hirt, český cyklista v barvách Soudal Quick Step vrátil, znovu si pochvaloval, jakou cítí fazónu. Už druhá etapa růžového závodu, co končila na kopci, poslala českého vrchaře do elitní desítky. Jenomže s tou je potíž…
Vraťme se ještě na skok do Ománu. V závodě, co ho Jan Hirt předloni vyhrál, tentokrát nestačil jen na Adama Yatese z UAE, třetího muže loňské Tour. A přeci vyzařoval spokojenost. „Morální vzpruha,“ zaradoval se, jak mu nohy šlapou. Pro srovnání: když vyhrál etapu na Green Mountain v roce 2022, šplhal k cíli 19:35 minuty, letos 18:11! „Jsem zase o něco lepší.“
Jan Hirt bojuje o novou smlouvu
Na startu desáté sezony mezi profesionály dokázal, že když o něco jde, umí se připravit. V Quick-Stepu totiž Hirtovi na konci roku končí smlouva a novou tady, nebo někde jinde si musí po loňském spíše anonymním roce teprve zasloužit. I proto ten líbivý výsledek hned zkraje roku, který ale nemá osiřet. A teď je tu Giro, na které si tolik věřil.
Útočit na etapy všech typů, tak to Quick-Step na startu avizoval. Největším trumfem v těchto plánech je spurter Tim Merlier, který dostává maximální péči a už taky i díky tomu jednou skóroval. Dvojnásobný mistr světa Julian Alaphilippe by měl napravovat reputaci v italských klasikářských terénech.
A od Hirta se velké věci čekají zase v kopcích. Ostatně dva roky nazpět, to ještě v dresu Intermarché, vyhrál dojezd do Apriky. Tehdy se jelo přes vražedné Mortirolo, které je v harmonogramu zaneseno i letos. Jenomže 33letý hubeňour přijel do Itálie pro víc. „Mám docela chuť zkusit letos zase jednou Giro na celkové pořadí.“
Oslnil už při výjezdu na Oropu
Ta slova byla odkazem na povedený rok 2022, který ho vynesl až na 6. místo. Podobné úvahy snad má i letos. Zdá se ale, že jen on sám. „Zkusil bych to, ale uvidíme, co na to tým,“ krčil rameny před startem. „Pomáhat na rovinách i v klasikářských etapách a zároveň jet na celkové, to dohromady nejde.“
Snad aby týmové váhání rozsekl a nemusel o pozici chráněného jezdce bojovat ještě déle, vymáčkl ze sebe maximum hned druhý den na Oropě. A to mu často úvody Gira nevycházely, z nepozornosti zbytečně ztrácel sekundy a minuty.
Ale nyní? Fenomenální jízda Jana Hirta, vykřikoval nadšeně týmový Facebook, když Čech na Pantaniho hoře vyskočil z 25. pozice průběžně na osmé místo. Trochu nepochopitelný se pak proto zdál Hirtův komentář povedeného dne na týmovém webu. „Uvidíme,“ citovali ho tam, „čeho budeme v celkovém pořadí schopni. Pořadí teď ale není náš cíl.“
Obava z tlaku, jenž tak často ničil jeho odhodlání, ambice? Nebo mu i přes povedený zahajovací víkend dal tým najevo, že když bude nutno, posadí ho na čelo pelotonu a bude makat pro tutovku Merliera? Pár garantovaných etapových vavřínů v očích belgických šéfů zjevně převyšuje třeba další šesté místo na konci Gira.
Jenže Hirtovi jde o smlouvu, že? Dost možná tak jeho nohy na dalším kopci přednesou nový argument do debaty, komu by měla patřit pozornost domestiků Quick-Stepu. Do Říma daleko, ale na aktuální podobu výsledkové listiny se dívá hezky.
