Měl velké plány. Aby ne, když Egan Bernal v roce 2019 slavil triumf na Tour de France a o dva roky později ovládl italské Giro. Čekalo se, co kolumbijský cyklista stáje Ineos-Grenadiers předvede letos. Jenže 24. ledna se mu všechno během vteřiny změnilo.
Pár dní poté, co oslavil pětadvacáté narozeniny, přišla při tréninku v rodné Kolumbii děsivá nehoda, kdy narazil hlavou v plné rychlosti do stojícího autobusu.
Paraplegik? Pětadevadesátiprocentní pravděpodobnost
Diagnóza? Poranění hrudní páteře, obratlů, zlomenina stehenní kosti, čéšky, 11 zlomených žeber, poranění plic, zlomená čelist, vyražené zuby, zlomeniny kůstek na ruce. Následovalo několik operací a pobyt na jednotce intenzivní péče. Hrozil mu nejen předčasný konec kariéry, ale i daleko horší věci.
„Měl jsem pětadevadesátiprocentní pravděpodobnost, že budu paraplegik a skončím na invalidním vozíku. Málem jsem přišel o život,“ přiznal Bernal pár dní po děsivé nehodě.
Co se přesně stalo? I ten moment už kolumbijský cyklista popsal. Doma, kde podstupuje zdlouhavý proces rehabilitace a samotné cesty k návratu do normálního života a snad i do sedla, poskytl rozhovor televizní stanici Semana. „Jel jsem intervalový trénink na časovkářském kole. Za mnou jelo doprovodné auto. Díval jsem se před sebe a tam nic. Moje rychlost byla 58 kilometrů v hodině, jel jsem po větru a šlo to až na 62. Najednou jsem narazil do stojícího autobusu,“ popsal Egan Bernal.
Kvůli poranění plic nemohl skoro dýchat a nebýt okamžité pomoci z doprovodného vozu, kdo ví, jak by dopadl. „Pořád jsem cítil, jak mám méně a méně kyslíku. Začal jsem omdlévat a pak mi zase dech trochu naskočil. Probral jsem se a viděl jsem nad sebou ten autobus,“ líčil v emotivním rozhovoru.
Ztratil 2,5 litru krve
Aby nedošlo k dalšímu poškození, narychlo přivolaný týmový lékař, který byl naštěstí poblíž, mu nedovolil sundat přilbu. „Nemohl jsem se hýbat a ptal jsem se doktora, co se stalo. Ukázal na moji nohu, kde byla otevřená rána a stehenní kost skoro vylézala ven,“ vybavoval si inkriminovaný moment.
Díky pohotovosti lékaře a dalších dvou lidí se ho podařilo stabilizovat. „Ztratil jsem jen 2,5 litru krve, jinak to mohlo být daleko víc. Ale cítil jsem ukrutnou bolest. Když přijela sanitka, neměli žádné léky proti bolesti, tak jsem si cestu do nemocnice docela protrpěl,“ popsal Egan Bernal. „Celou dobu jsem byl při vědomí a byla to největší bolest mého života. Uspali mě až v nemocnici. Když jsem se probudil po operaci, řekli mi: Mohl jsi zemřít…“
Oporou mu byli jeho nejbližší: rodina, přítelkyně Maria Fernanda, která je veterinářkou. Neurochirurg, jenž se o Bernala staral, jim na rovinu řekl, že můžou hovořit o zázraku, když se do nemocnice dostal živý.
„Doktor mi prozradil, že za svůj život dělal stovky operací páteře, ale z těch nejsložitějších dopadly dobře jen dvě. Ta druhá byla moje,“ řekl rodák z Bogoty k první operaci, která trvala 12 hodin.
Dva týdny prožil na JIP
Po dvou týdnech na JIP byl propuštěn domů. Mohl se dokonce postavit na nohy, což mnozí považovali za zázrak. Česká ho však ještě hodně dlouhá cesta k návratu a nikdo neví, jestli to ještě někdy bude na návrat do profipelotonu. „Letos určitě ne,“ brzdil optimistické prognózy lékař.
„Musím být trpělivý. Jsem naživu, mohu děkovat bohu za druhou šanci. Je to jako znovuzrození a jsem neskutečně šťastný,“ uvedl majitel 19 profesionálních vítězství.
„Sním o tom, že se vrátím k cyklistice, kterou tolik miluji. Cyklistika je můj život. Kdybych neseděl na kole, nevěděl bych, co mám dělat. Určitě bych si časem vybral něco jiného, ale teď se pořád cítím jako cyklista a sportovec. Věřím, že návrat dokážu,“ zasnil se Egan Bernal.
Ovšem ví, že má před sebou spoustu práce, a sám netuší, jestli ještě někdy bude schopen vyhrávat největší závody. „Nevím, jestli to zase bude ten starý Egan Bernal, ale budu se snažit být jeho nejlepší možnou verzí. Nejdůležitější je víra…“
